Evropská komise: odklad termínu pro zahájení plnění oznamovací povinnosti podle směrnice DAC 6 a pro implementaci nových pravidel pro DPH při přeshraničním elektronickém obchodování

Evropská komise navrhla odložit s ohledem na COVID-19 oznamovací povinnost podle směrnice DAC 6 (automatická výměna informací o oznamovaných přeshraničních uspořádáních). V současné době má 30denní oznamovací období pro hlášení nových přeshraničních uspořádání spadajících do působnosti směrnice začít 1. července 2020. Historická uspořádání, k jejichž zavedení byl učiněn první krok v období od 25. 6. 2018 do 30. 6. 2020 a která spadají do rozsahu směrnice, mají být oznámena do 31. srpna 2020.

Komise také navrhla odložení reformy režimu DPH při přeshraničním elektronickém obchodování, a to o šest měsíců. Nová pravidla by tak měla začít platit od 1. července 2021 namísto 1. ledna 2021, aby měly členské státy a podniky více času na jejich implementaci.

Finský soud zamítl odvolání ve sporu o úrokové výdaje

Dne 7. května 2020 finský nejvyšší daňový soud rozhodl, že se na členy nadnárodní skupiny nevztahuje finská výjimka z omezení odčitatelnosti úrokových výdajů, pokud je mateřská společnost smluvní investiční fond, který není schopen sestavit konsolidovanou účetní závěrku. Podle tohoto rozhodnutí finské právo určí mateřskou společnost skupiny na základě uplatňování kontroly, nikoli podle právních klasifikací nebo formalit. Soud citoval rozhodnutí okresního soudu, které potvrdil, a zamítl argument daňového poplatníka, že soubor nespřízněných investorů bez samostatné právní existence nemůže uplatňovat kontrolu nad jiným subjektem.

Nizozemsko: nový výnos o omezení zápočtu ztrát a návrh nových daňových opatření

Ministerstvo financí zveřejnilo nový výnos o omezení započitatelnosti daňových ztrát. Tento výnos, který byl zveřejněn v úředním věstníku dne 30. dubna 2020, platí se zpětnou účinností od 17. dubna 2020 a nahrazuje dřívější výnos z roku 2015. Nový výnos objasňuje pravidla pro zápočet vykázaných ztrát podle článku 20a zákona o daních z příjmů právnických osob, zejména test činnosti podle finanční jednoty, test přecenění a rozdělení zisku, a dále objasňuje pravidla pro účelovou výjimku pro zahraniční stálé provozovny.

Ministr financí poslal do dolní komory parlamentu seznam opatření, která budou pravděpodobně zahrnuta do daňového balíčku na rok 2021. Těmi nejzásadnějšími opatřeními jsou zvýšení efektivní daňové sazby inovačního systému ze 7 % na 9 %, zpřísnění pravidel pro daňovou odečitatelnost úroků jakožto prostředku proti daňovým únikům, změna okamžiku, kdy jsou akciové opce ve startupech zdaněny, vyjasnění možného souběhu pravidel pro hybridní nesoulady a omezení odečitatelnosti úroků, daňová osvobození pro podniky, které byly zasaženy krizí spojenou s COVID-19, pravidla pro předčasný započet daňové ztráty v případě očekávaných ztrát za rok 2020 a zvýšení režimu výdajů spojených s prací.

Dánsko: potvrzení pravidel nízké kapitalizace a nových postupů v případě srážkové daně z dividend

Dne 18. května 2020 dospěla vláda k dohodě s dánským finančním sektorem ohledně nového postupu srážkové daně z dividend, který požaduje, aby se zahraniční akcionáři dánských společností zaregistrovali u dánských finančních úřadů předtím, než dánské společnosti vyplatí dividendy ze svých dánských bankovních účtů. Účelem této dohody je zajištění, aby byla před výplatou dividend odvedena správná částka srážkové daně z dividend. To znamená, že se například sazba srážkové daně podle platné daňové úmluvy uplatňuje přímo, což by mělo odstranit zatěžující a riskantní postup daňové refundace. Ukáže-li se později, že nebyla odvedena srážková daň v dostatečné výši, mohou finanční úřady v zásadě vybírat zbylou dlužnou částku od dánských bank, místo aby se snažily získat nezaplacenou daň ze zahraničí.

V reakci na žádost daňového poplatníka dánská daňová správa dne 19. května 2020 potvrdila, že zahraniční dluh zajištěný mateřskou společností je kontrolovaným dluhem a odpovídající úrokové náklady mohou podléhat omezení jejich odčitatelnosti podle dánského režimu nízké kapitalizace.

SDEU: bývalý lucemburský režim finanční jednoty není kompatibilní s právem EU

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) dne 14. května 2020 rozhodl v případě B a dalších (C-749/18), že dřívější lucemburský režim daňové integrace (finanční jednoty) není kompatibilní s právem EU. V souladu s předchozími rozsudky, zejména SCA Group Holding BV a další a Papillon (C-418/07), Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že vnitrostátní a přeshraniční situace byly podle lucemburských daňových právních předpisů platných před rokem 2015 řešeny odlišně a že tyto právní předpisy porušily zásadu svobody usazování podle Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). SDEU rozhodl, že se skupinou v zahraničním vlastnictví bylo zacházeno méně příznivě než se skupinou vlastněnou lucemburským subjektem, a to bez ohledu na to, že obě skupiny jsou ve stejném postavení, pokud jde o pravidla finanční jednoty (tj. agregace výsledků lucemburských účetních jednotek).

Francie: pokyny pro odečitatelnost úroků dle směrnice ATAD

Finanční úřady zveřejnily své konečné pokyny k pravidlům odečitatelnosti úroků platných od 1. ledna 2019, které byly implementovány do vnitrostátního práva v souladu s článkem 4 směrnice Evropské unie proti vyhýbání se daňové povinnosti 2016/1164 (ATAD). Konečné pokyny se rovněž vyjadřují k novým pravidlům platným pro samostatné účetní jednotky za finanční roky končící k 31. prosinci 2019 nebo po tomto datu a umožňují odpočet dalších 75 % z části čistého úroku přesahujícího standardní částku 3 miliony eur nebo 30% hranici.

Rusko: dokumenty pro prokázání statusu skutečného vlastníka

Dne 9. dubna 2020 ministerstvo financí uvedlo příklady typů dokumentů, které mohou být relevantní pro prokázání statusu skutečného vlastníka u příjemce dividend vyplacených ruskou společností. Doklady osvědčující zákonná práva zahraničního příjemce užívat dividendy jsou zejména dokumenty potvrzující, že neexistují žádné smluvní nebo jiné závazné povinnosti vůči třetím stranám, dále dokumenty, které omezují práva příjemce užívat dividendy, a/nebo dokumenty potvrzující, že nedochází k předurčení následného převodu příjmu na třetí osoby, které jsou daňovými rezidenty ve státech, které nejsou součástí dohody. Rovněž mohou být relevantní dokumenty potvrzující úhradu daně z dividend ve státě rezidence příjemce a dokumenty potvrzující, že příjemce dividend vykonává skutečnou obchodní činnost ve státě rezidence.