Jaký je nejnovější vývoj v oblasti smluv o zamezení dvojímu zdanění? Jaké kroky učinila EU směrem k digitalizace výběru DPH? Jak rozhodl Soudní dvůr EU v otázce nezákonné státní podpory ze strany Irska, které poskytlo společnosti Apple preferenční daňové zacházení? Nejen o tom si můžete přečíst v našem článku, kde shrnujeme nejdůležitější novinky ze světa mezinárodních daní.
Dne 30. října 2024 vstoupila v platnost smlouva mezi Českou republikou a Rwandskou republikou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti. Smlouva se použije od 1. ledna 2025.
Nové znění smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi Českou republikou a Spojenými arabskými emiráty vstoupilo v platnost 29. května 2024 (nejdůležitější body smlouvy jsme popsali v článku Nová smlouva o zamezení dvojímu zdanění se Spojenými arabskými emiráty). Nové znění smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi Českou republikou a Srí Lankou vstoupilo v platnost dne 27. srpna 2024. Obě smlouvy jsou prováděny od 1. ledna 2025. Změna mimo jiné dopadá na zdanění licenčních poplatků, dividend, úroků a příjmů z nemovitého majetku, kdy za určitých podmínek umožňuje zdanění v obou smluvních státech, respektive umožňuje ve státě zdroje uplatnit srážkovou daň.
Obě komory Parlamentu ČR vyjádřily souhlas s ratifikací smlouvy mezi Českou republikou a Černou Horou o zamezení dvojímu zdanění, která nyní čeká na ratifikaci prezidentem republiky.
Ministerstvo financí dále 20. prosince 2024 informovalo o změnách v textech smluv o zamezení dvojímu zdanění s Ukrajinou a s Vietnamem v důsledku přijetí minimálního standardu dle Mnohostranné úmluvy o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám. Pro daně vybírané srážkou u zdroje z částek vyplácených nebo připisovaným nerezidentům se změna uplatní v případech, kdy skutečnost dávající vzniknout takovým daním nastala k 1. lednu 2025 nebo později. Pro ostatní daně se úprava v České republice uplatní pro zdaňovací období začínající 13. června 2025 nebo později.
V listopadu 2024 přistoupila Česká republika, Německo a Maďarsko k multilaterální smlouvě OECD o automatické výměně informací týkajících se prodeje zboží prostřednictvím online platforem a příjmů z těchto prodejů (DPI MCAA). Tato smlouva má posílit a ulehčit mezinárodní spolupráci v oblasti daní.
Digitalizace DPH
Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) dosáhla 5. listopadu 2024 politické shody ohledně směrnice „ViDA“ („VAT in the Digital Age“), která má modernizací a digitalizací usnadnit administrativní zátěž při výběru DPH a napomoci v boji proti daňovým podvodům. Směrnice sestává z těchto tří základních pilířů:
1. E-faktury: Digitální výkaznictví DPH spolu se zavedením elektronické fakturace má být implementováno do roku 2030 pro transakce mezi členskými státy EU a do roku 2035 se pak má týkat i vnitrostátních transakcí.
2. Domnělý dodavatel: Online platformy zprostředkovávající krátkodobé ubytování a přepravu osob budou jako domnělý dodavatel odvádět DPH i za služby poskytované jejich prostřednictvím, ne pouze za službu zprostředkování. Toto opatření má narovnat hospodářskou soutěž především ve vztahu k hotelům a poskytovatelům taxi služeb. Transpozice členskými státy a následná účinnost se plánuje na rok 2028.
3. Jediné správní místo: Rozšířením režimu jediného správního místa dojde k zahrnutí některých doposud vyloučených plnění do plnění. Transpozice a účinnost této úpravy se předpokládá také v roce 2028.
Druhé schválení směrnice „FASTER“ Evropským parlamentem
Dne 14. listopadu 2024 schválil Evropský parlament podruhé směrnici „FASTER“ o postupech pro osvobození od srážkové daně. O směrnici „FASTER“ jsme psali již dříve v článku Krátce z mezinárodního zdanění [květen 2024]. Členské státy mají povinnost implementovat směrnici před koncem roku 2028, s nabytím účinnosti nejpozději od 1. ledna 2030.
Implementace směrnice DAC 8 bude projednána Sněmovnou
Novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, která do českého právního řádu implementuje směrnici „DAC 8“ v otázce služeb spojených s kryptoaktivy, byla v srpnu vládou předložena Poslanecké sněmovně, která návrh zařadila jako sněmovní tisk 781 na pořad 119. schůze. Tato schůze začala 19. listopadu 2024, návrh však prozatím nebyl projednán. Více si o směrnici můžete přečíst v našem dřívějším článku DAC 8: Nová oznamovací povinnost pro poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy.
Seznam nespolupracujících jurisdikcí v daňové oblasti
Ke změnám došlo 8. října 2024 v unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti. Rada EU vyřadila ze seznamu Antiguu a Barbudu, která se na něj dostala v říjnu 2023 pro nedostatky týkající se výměny daňových informací na základě žádosti. Zařazení konkrétního státu na tento seznam má dopad například do zdanění ovládaných zahraničních společností nebo na aplikaci oznamovací povinnosti podle DAC 6. Kompletní seznam je dostupný zde: Unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti.
Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že daňový režim poskytnutý společnosti Apple v Irsku představoval nedovolenou státní podporu
Soudní dvůr Evropské unie nedávno rozsudkem C-465/20 P potvrdil rozhodnutí Evropské komise z roku 2016, které nařizuje společnosti Apple dodatečně zaplatit 13 miliard eur na daních z příjmů v Irsku. Toto rozhodnutí znamená konec osmiletého právního sporu mezi společností Apple a Komisí pro hospodářskou soutěž Evropské unie (EU).
V rámci vyšetřování Evropská komise dospěla k závěru, že společnost Apple získala preferenční daňové zacházení v období let 1991 až 2014, které nebylo dostupné jiným společnostem. Tuto výhodu lze ilustrovat skutečností, že efektivní daňová sazba společnosti Apple na zisky dosažené v Evropě činila v roce 2014 pouhých 0,005 % ve srovnání se statutární irskou sazbou daně z příjmů právnických osob, která činila 12,5 %.
V roce 2016 vydala Evropská komise rozhodnutí, podle kterého měl Apple vrátit irské vládě 13 miliard eur, jež získal díky tomuto preferenčnímu režimu. Společnost Apple i irská vláda se proti rozhodnutí odvolaly. Irská vláda argumentovala, že žádné společnosti působící na jejím území neposkytla preferenční daňový režim. Soudní dvůr Evropské unie však nyní rozhodl ve prospěch Evropské komise a potvrdil, že daňové uspořádání společnosti Apple představovalo nezákonnou státní podporu ze strany Irska, která byla neslučitelná s pravidly hospodářské soutěže v EU.
Tento do značné míry kontroverzní rozsudek má potenciálně významné dopady na budoucnost korporátního zdanění v EU. Rozsudek je nyní konečný a společnost se proti němu již nemůže odvolat.
Diskriminační daňové zacházení v oblasti odloženého zdanění zisků prodeje nemovitostí na území Německa
Evropská komise („Komise“) se rozhodla podat žalobu na Německo z důvodu nečinnosti při odstraňování porušování pravidel volného pohybu kapitálu v rámci EU (blíže související tisková zpráva). Toto porušení má představovat diskriminační daňové zacházení v oblasti reinvestovaných kapitálových zisků plynoucích z prodeje nemovitostí nacházejících se v Německu.
Německo umožňuje odložit, resp. rozložit zdanění kapitálových zisků z prodeje nemovitostí v Německu proti nákladům na následně pořízená aktiva, pokud byly podkladové německé nemovitosti součástí německé stálé provozovny poplatníka po nepřerušené období alespoň šesti let. Německou stálou provozovnu (Betriebsstätte) mají vždy společnosti založené v Německu, a to bez ohledu na skutečnost, zda zde vykonávají ekonomickou činnost. Společnosti založené v jiných členských státech obecně takovou provozovnu v Německu nemají, a proto nemohou odložení zdanění využít. Podle Evropské komise tento postup představuje porušení svobody volného pohybu kapitálu.
Tyto skutečnosti Evropská komise s Německem řeší již od roku 2019 a postup považuje za příliš pomalý. O postupu případu u Soudního dvora EU vás budeme dále informovat.
Vznik stálé provozovny v souvislosti z prací na dálku očima dánské finanční správy
Dánská finanční správa 2. září 2024 vydala rozhodnutí, podle kterého dojde ke vzniku stálé provozovny švédské společnosti v Dánsku v případě, že generální ředitel švédské společnosti vykonával svou činnost z 40 % ze svého domova v Dánsku a zbylých 60 % z kanceláře společnosti ve Švédsku. Ve stejném rozhodnutí dánská finanční správa uzavřela, že v tomto konkrétním případě bylo za místo skutečného vedení švédské společnosti považováno Švédsko, tudíž režim, v němž generální ředitel pracoval, neměl vliv na přenesení daňového domicilu švédské společnosti do Dánska.
Nizozemský rozdíl ve zdanění dividend je v rozporu s právem EU
SDEU rozhodl 7. listopadu 2024 v řízení o předběžné otázce (C‑782/22) podané nizozemským soudem ve věci zdanění dividend vyplácených britské pojišťovací společnosti. Podle SDEU volný pohyb kapitálu zaručený Smlouvou o fungování EU brání takové vnitrostátní úpravě, podle které jsou rozdílně zdaněny dividendy z akcií společnosti, která je rezidentem v daném členském státě, vyplácené společnosti-nerezidentovi a společnosti-rezidentovi. Podle posuzované nizozemské právní úpravy podléhají dividendy vyplácené společnosti-nerezidentovi dani 15 % z jejich hrubé výše, zatímco dividendy vyplacené společnosti-rezidentovi podléhají srážkové dani z dividend, která může být v plné výši započtena proti korporátní dani, k níž je tato posledně uvedená společnost povinna, nebo k jejímu vrácení, v důsledku čehož je daňové zatížení těchto dividend nulové.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
