Daně 

Krátce z mezinárodního zdanění [říjen 2021]

Německo umožní osobním společnostem zdanit příjmy jako korporace daní z příjmů právnických osob. Finský Nejvyšší správní soud vydal rozhodnutí upravující pravidla omezující daňovou uznatelnost úrokových výdajů (nákladů). Evropská unie zařadila Hongkong v seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí do přílohy II, a to společně se závazkem úpravy režimu daňového osvobození příjmů plynoucích ze zahraničí. Nejen o tom se dočtete v aktuálních novinkách z oblasti mezinárodního zdanění.

Německo: Zdanění osobních společností v novém režimu

Od 1. 1. 2022 bude ve Spolkové republice Německo nově umožněno osobním společnostem (např. Offene Handelsgesellschaft – obdoba české v. o. s., Kommanditgesellschaft – obdoba české k. s.), které byly dosud zdaňovány tzv. transparentním způsobem na úrovni jejich společníků, aby byly za splnění určitých podmínek zdaňovány jako korporace daní z příjmů právnických osob. Předpokladem pro využití této opce je žádost podaná nejpozději měsíc před koncem zdaňovacího období.

Německo: Chystáte se registrovat patent nebo ochrannou známku?

Možná vás překvapí, že Německo má již od roku 1925 zavedeno speciální pravidlo pro zdanění duševního vlastnictví. Podle národní legislativy vzniká nerezidentní společnosti povinnost odvodu daně z příjmů odvozených z duševního vlastnictví, které je předmětem zápisu v německém veřejném rejstříku duševního vlastnictví. Pouhý zápis do rejstříku se tak považuje za indikátor zdanitelné přítomnosti v Německu. Tomuto režimu tudíž podléhají veškerá práva a patenty, které jsou zapsány do německého vnitrostátního rejstříku na základě přihlášky k Evropskému úřadu pro pateny a ochranné známky. V listopadu 2020 navrhlo německé ministerstvo financí úpravu tohoto režimu tak, aby zdanitelná přítomnost nerezidenta nemohla být dovozena z pouhé registrace ve veřejném seznamu práv a patentů v Německu. Návrh nicméně dále neprošel v legislativním procesu a stávající režim je uplatňován i nadále. Dle stanoviska německé finanční správy podléhá německé srážkové dani příjem spojený s převodem práva k duševnímu vlastnictví v podílu odpovídajícím obratu, na nějž se vztahuje převod práv (pokud nejsou naplněny faktické i formální podmínky pro případné osvobození).

Při registraci ochranné známky či práva u Evropského úřadu pro patenty doporučujeme prověřit, zda se výše zmíněný režim nemůže týkat také vás.

Finsko: Pravidla omezující daňovou uznatelnost úrokových výdajů (nákladů)

Dne 10. září 2021 vydal finský Nejvyšší správní soud důležité rozhodnutí (SAC:2021:123) ve vztahu k pravidlům omezujícím daňovou uznatelnost úrokových výdajů (nákladů). Na základě tohoto rozhodnutí by měly platby plynoucí ze smluv o úrokových swapech (včetně pevných úrokových sazeb, plateb vzniklých v důsledku záporných referenčních úrokových sazeb a pojistného) být klasifikovány jako úrokové výdaje (náklady) pro účely pravidel omezujících daňovou uznatelnost úrokových výdajů (nákladů) a při výpočtu výše čistých úrokových výdajů (nákladů). Rozhodnutí ve skutečnosti rozšiřuje oblast působnosti finských pravidel omezujících daňovou uznatelnost úroků, jelikož platby plynoucí ze smluv o úrokových derivátech byly dosud vnímány jako platby mimo působnost těchto pravidel.

Evropská unie: Závazek Hongkongu k úpravě režimu daňového osvobození příjmů plynoucích ze zahraničí

Dne 5. října 2021 schválila Rada Evropské unie změny ve svém seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí a rozhodla o zařazení Hongkongu do přílohy II, která dokumentuje aktuální stav závazků přijatých spolupracujícími jurisdikcemi ve vztahu k úpravě národních daňových pravidel. Hongkong se zavázal, že do 31. prosince 2022 změní svůj režim osvobození příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraniční, který Evropská unie považuje za škodlivý. V aktuálně platném režimu osvobození příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí dochází dle Evropské unie ke dvojímu nezdanění, tj. nezdanění pasivních příjmů ve formě úroků nebo licenčních poplatků v případě, kdy příjemce takových příjmů nevykonává žádnou významnou ekonomickou činnost.

Evropská unie: Krok vpřed k přijetí směrnice o podávání zpráv dle jednotlivých zemí

Rada EU dne 28. září 2021 vyjádřila v rámci prvního čtení svůj postoj k evropské směrnici o podávání zpráv dle jednotlivých zemí (CbCR, tj. country-by-country reporting). Převážně kladný postoj Rady EU (Kypr a Švédsko hlasovaly proti, Česká republika, Irsko, Lucembursko a Malta se zdržely hlasování) znamená krok směrem ke konečnému přijetí směrnice. Cílem směrnice o CbCR je zvýšit transparentnost velkých nadnárodních společností tím, že některé nadnárodní podniky s celosvětovým ročním konsolidovaným příjmem přesahujícím 750 milionů eur budou muset ve zvláštní zprávě a dle jednotlivých zemí zveřejňovat informace o dani z příjmu právnických osob ve spojitosti s jejich činností v každém z 27 členských států, a to spolu s informacemi o některých třetích zemích uvedených na evropském seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí. Mělo by se tak stát do poloviny roku 2023, kdy dojde k provedení směrnice ve vnitrostátním právu jednotlivých členských států EU. Dalším krokem před vstupem směrnice v platnost je formální schválení předběžné dohody z června 2021 ze strany Evropského parlamentu, ke kterému by mělo dojít na jednom ze dvou listopadových plenárních zasedání Parlamentu. Směrnice poté vstoupí v platnost dvacátým dnem po jejím vyhlášení v Úředním věstníku EU.

Mezinárodní zdanění dReport zpravodaj
Daně 

Elektromobilita a její daňové dopady

S narůstajícím počtem elektromobilů na tuzemských silnicích se stále častěji setkáváme s otázkou, jak správně daňově ošetřit pořízení a instalaci dobíjecích stanic z pohledu zaměstnavatele a v některých případech i z pohledu zaměstnance. Zapotřebí je rovněž nastavit metodiku pro sledování a následné daňové vypořádání soukromé spotřeby elektřiny u služebních elektromobilů, případně kompenzace zaměstnanci, pokud využívá svůj soukromý elektromobil rovněž pro pracovní účely. 

25. 1. 2022
Daně 

První výzvy z Národního plánu obnovy

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje první výzvy z Národního plánu obnovy (NPO), jejichž vyhlášení je očekáváno v průběhu února. NPO si klade za cíl oživit prostřednictvím dotační podpory ekonomiku a pomoci s řešením hospodářských a sociálních dopadů koronavirové pandemie. Mezi další cíle NPO patří pomoc s uskutečněním ekologické a digitální transformace, posílení produktivity a dosažení udržitelnosti. Pro financování tzv. zelených projektů plánuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvolnit prostředky do výzev, které uvádíme v následující tabulce. 

25. 1. 2022