Německo: Zpřísnění pravidel pro dokumentaci k převodním cenám

Německo implementovalo do svého vnitrostátního práva směrnici Rady (EU) 2021/514 o správní spolupráci v oblasti daní (DAC 7), která výrazně zasáhla do oblasti dokumentace vnitropodnikových převodních cen. Novelizovaný § 90 obecného daňového řádu umožňuje správci daně, aby si kdykoli vyžádal dokumentaci k převodním cenám, zatímco daňovým poplatníkům ukládá povinnost předložit požadovanou dokumentaci v průběhu daňové kontroly v rámci místního šetření i bez zvláštní žádosti správce daně.

Podle dřívějšího znění daňového řádu byl daňový subjekt povinen předložit dokumentaci k převodním cenám pouze na vyžádání, a to ve většině případů pouze pro účely daňové kontroly v rámci místního šetření, přičemž žádosti o předložení této dokumentace mimo takovou kontrolu se objevovaly jen velmi vzácně. Na základě novelizovaných ustanovení zákona musí daňový subjekt v případě daňové kontroly v rámci místního šetření předložit požadovanou dokumentaci k převodním cenám i bez zvláštní žádosti správce daně. Zpřísnila se také pravidla pro lhůty předkládání dokumentace: pro běžné i mimořádné obchodní transakce je nově stanovena lhůta 30 dní.

Velká Británie: Nařízení o pravidlech povinného zveřejňování informací

V březnu 2023 zavede Velká Británie modelová pravidla OECD o povinném zveřejňování informací, jejichž cílem je předejít obcházení společného standardu účetního výkaznictví a zabránit využívání určitých neprůhledných offshorových struktur. Nová pravidla budou od daňových poradců a daňových poplatníků vyžadovat, aby ve svém účetním výkaznictví poskytli o těchto typech uspořádání a struktur informace britskému daňovému a celnímu úřadu (HMRC).

EU: Evropská komise zveřejnila případy porušení právních předpisů z ledna 2023

V lednu 2023 zveřejnila Evropská komise (EK) svůj balíček rozhodnutí o porušení právních předpisů pro rok 2023. Řízení o nesplnění povinnosti sestává z několika kroků. Prvním z nich je „formální výzva“ zaslaná příslušnému členskému státu, který má dva měsíce na to, aby Evropské komisi objasnil své stanovisko. Pokud EK není s jeho odpovědí spokojena, přechází se k druhému kroku, jímž je zaslání „odůvodněného stanoviska“, tedy formální žádosti o dodržování práva EU. Pokud členský stát i nadále nedodržuje právo EU, může EK případ postoupit Soudnímu dvoru Evropské unie.

EK se rozhodla zaslat formální výzvu Španělsku, neboť se domnívá, že španělské vnitrostátní prováděcí právní předpisy neobsahují klíčové prvky nové směrnice Rady (EU) 2017/1852 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii pro přeshraniční daňové spory. Dále se EK rozhodla Španělsku zaslat odůvodněné stanovisko z důvodu neoznámení opatření pro provedení směrnice Rady (EU) 2020/262, která stanovuje obecnou úpravu spotřebních daní, do vnitrostátního práva.

Komise rovněž rozhodla o ukončení dalších řízení pro nesplnění povinností vedených proti několika členským státům (např. Rakousku, Řecku, Francii nebo Německu).

OECD: Nové administrativní pokyny k druhému pilíři

Nová pravidla OECD zavazují nadnárodní skupiny ke globální minimální efektivní sazbě daně ve výši 15 %, tedy k tzv. druhému pilíři. Zveřejnění administrativních pokynů ze dne 2. února 2023 navazuje na vydání modelových pravidel druhého pilíře z prosince 2021 a komentáře z března 2022, jakož i pravidel pro bezpečné přístavy a úlevy na pokutách zveřejněných v prosinci 2022. Nově vydané administrativní pokyny budou zapracovány do revidované verze komentáře, který by měl být vydán v průběhu roku 2023.

Správní pokyny se týkají více než dvou desítek témat a řeší otázky, které jsou členy inkluzivního rámce vnímány jako nejnaléhavější. Pokyny se například věnují otázce, jaké společnosti budou podléhat pravidlům GloBE, dále pak metodě rozdělení globálního nízce zdaněného příjmu z nehmotného majetku (GILTI) mezi dceřiné společnosti nadnárodních společností v USA pro účely stanovení jejich efektivních sazeb podle pravidel GloBE, přechodným pravidlům, která se budou uplatňovat v letech před uplatněním globální minimální daně, a pokynům pro kvalifikovanou tuzemskou minimální dorovnávací daň (QDMTT), jejíž přijetí bude pro jednotlivé země na dobrovolné bázi.

OECD: Nová příručka pro nakládání s mnohostrannými vzájemnými dohodami a předběžnými cenovými dohodami

Mnohostranné vzájemné dohody (MAP) a předběžné cenové dohody (APA) poskytují větší daňovou jistotu jak daňovým poplatníkům, tak daňovým správám v případech, kdy se na různé části téže transakce nebo dohody, jíž se účastní nadnárodní podnik, vztahuje více dvoustranných daňových smluv. Jelikož má však většina jurisdikcí s koordinací dvoustranných případů MAP a APA jen omezené zkušenosti, které by mohly poskytnout daňovou jistotu nejen daňovým poplatníkům, ale i daňové správě, je cílem příručky řídit mnohostranné procesy MAP a APA jak z právního, tak z procesního hlediska. Příručka si neklade za cíl ukládat soubor závazných pravidel, nýbrž k problematice navrhnout možné přístupy.

Příručka poskytuje daňovým správám informace o tom, zda je provádění těchto postupů s ohledem na okolnosti jejich vlastních programů MAP a APA vhodné a zda mohou pokyny v nich obsažené být začleněny do jejich vnitrostátních pokynů. Nastiňuje spolupráci, která se očekává od daňových poplatníků a díky níž budou daňové správy moci případy MAP a APA posuzovat z vícestranné perspektivy.