S hlavními rysy a principy Směrnice jsme vás detailněji seznámili v loňském článku. Ve stručnosti připomínáme, že pokud entita bude vyhodnocena jako subjekt bez dostatečné ekonomické podstaty (substance), budou jí odepřeny výhody z aplikace dvoustranných smluv o zamezení dvojímu zdanění a nemělo by se na ni vztahovat ani osvobození dividend, úroků a licenčních poplatků vyplývající ze směrnic (zjednodušeně směrnice o mateřských a dceřiných společnostech, směrnice o úrocích a licenčních poplatcích).

Mezi přijatými změnami v návrhu Směrnice nás zaujala úprava tří vstupních kritérií (gateways), které vedou k založení oznamovací povinnosti ve vztahu k minimálním požadavkům na ekonomickou podstatu. Tato kumulativní kritéria byla parametricky přeformována (de-facto zpřísněna) takto:

I. více než 65 % (původně 75 %) příjmů společnosti za dvě předchozí zdaňovací období jsou tzv. rozhodné příjmy, kterými jsou zejména pasivní příjmy ve formě dividend, úroků, licenčních poplatků, příjmy z nájmu majetku, příjmy z pojištění aj.;

II. více než 55 % (dříve 60 %) rozhodných příjmů je dosaženo nebo vyplaceno v rámci přeshraničních transakcí nebo více než 55 % (dříve 60 %) majetku, ze kterého plynou rozhodné příjmy, se v průběhu dvou předcházejících zdaňovacích období nacházelo v zahraničí a

III. běžná správa a rozhodovací činnosti byly v předchozích dvou zdaňovacích obdobích zajišťovány externě třetí stranou (dříve pouze „externě“).

V rámci dalších změn stojí za pozornost vypuštění výjimky (tzv. safe harbour), dle které měly být z působnosti Směrnice vyloučeny mimo jiné i podniky s nejméně pěti vlastními zaměstnanci v přepočtu na plné pracovní úvazky nebo se zaměstnanci, kteří vykonávají výhradně činnosti generující příslušné příjmy.

Došlo také k modifikaci sankčního systému předjímaného Směrnicí. Namísto původně navržené peněžité sankce ve výši odpovídající nejméně 5 % z obratu entity v příslušném zdaňovacím období udělované v případě nesplnění oznamovací povinnosti či uvedení nepravdivých údajů by nově měly být sankce rozlišeny:

• Sankce ve výši alespoň 2 % z příjmů v příslušeném zdaňovacím období bude entitě udělena, pokud oznámení nepodá ve stanovené lhůtě.
• Pokud uvede v oznámení nepravdivé údaje, bude jí udělena sankce nejméně ve výši 4 % z příjmů za období, ve kterém měla oznámení podat.

Návrh Směrnice v rámci sankčního systému nově pamatuje i na entity s nízkým či nulovým příjmem, u kterých by základnou pro výpočet sankcí v případě výše uvedených provinění byla celková hodnota jejich aktiv.

Z hlediska plánované účinnosti ke změnám nedošlo. Dle dříve deklarovaného cíle by se nová pravidla měla aplikovat od 1. ledna 2024. Nicméně naplnění tohoto cíle vyžaduje nejprve jednohlasné schválení navržené Směrnice Evropskou radou (tj. zástupci / ministry financí všech členských zemí EU) a její následnou implementaci do právního řádu členských států EU. Dle dosavadních informací je právě jednotná pozice všech členských zemí k parametrům Směrnice a jejich zavedení do praxe nejistá. V tomto kontextu se jeví deklarovaný termín účinnosti poněkud ambiciózní. Navzdory nejasné situaci ohledně schválení Směrnice doporučujeme této oblasti věnovat již nyní zvýšenou pozornost a zvážit její možné dopady.