Daně 

Krátce z mezinárodního zdanění [září 2020]

Dne 1. září 2020 implementovala Česká republika pravidla úmluvy MLI do smluv o zamezení dvojího zdanění uzavřených s Austrálií a Kanadou. Evropská komise zveřejnila studii o mezeře ve výběru DPH v zemích EU, podle níž byla největší mezera ve výběru DPH zaznamenána v Rumunsku. Lotyšsko a Rumunsko mohou i nadále uplatňovat vyšší limity pro registraci k DPH malých podniků. Daňová uznatelnost úroků placených společnostem rezidentním v nespolupracujících jurisdikcích bude ve Švédsku od roku 2021 omezena. Polsko pravděpodobně zruší možnost vyjmout zahraniční příjmy ze zdanění v Polsku. Slovinsko vydalo pokyny pro správné nastavení daňového režimu smluv o zpětném leasingu.

Česká republika zveřejňuje detaily ke změnám ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění uzavřených s Kanadou a Austrálií

Dne 8. září 2020 zveřejnilo Ministerstvo financí České republiky dokument popisující změny ve Smlouvě mezi Českou republikou a Kanadou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (2001) provedených v souvislosti s Mnohostrannou úmluvou o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků („MLI“). Česká republika uložila své ratifikační listiny k MLI dne 13. května 2020 a Kanada dne 29. srpna 2019. Úmluva MLI proto vstoupila v platnost v České republice 1. září 2020 a v Kanadě 1. prosince 2019. Dne 14. září 2020 Ministerstvo financí rovněž zveřejnilo dokument podrobně popisující změny ve Smlouvě mezi Českou republikou a Austrálií o zamezení dvojího zdanění (1995) provedené v souvislosti s MLI. Austrálie uložila své ratifikační dokumenty 26. září 2018, zatímco Česká republika až 13. května 2020 MLI proto vstoupila v platnost v České republice 1. září 2020 a v Austrálii 1. ledna 2019.

Změny se týkají:

  • textu preambule smlouvy
  • textu v odstavcích 1 a 3 článku 24 Smlouvy (Řešení případů cestou dohody)
  • pravidla proti zneužití testu hlavního účelu (Principal Purpose Test)

Zpráva Evropské komise: mezera ve výběru DPH v zemích EU v roce 2018 dosáhla 140 miliard eur

V tiskové zprávě ze dne 10. září 2020 představila Evropská komise (EK) nejnovější údaje týkající se mezery ve výběru DPH za rok 2018. Dle studie EK dosáhla mezera ve výběru DPH v zemích EU v roce 2018 celkem 140 miliard eur (mírný pokles oproti údajům z roku 2017). V roce 2020 však EK očekává nárůst mezery ve výběru DPH kvůli pandemii COVID-19.

Mezera ve výběru DPH je definována jako rozdíl mezi částkou, která se na dani z přidané hodnoty skutečně vybrala, a její očekávanou výší vycházející z dostupných informací o ekonomice země a aktuální daňové legislativě. Odborné studie zdůrazňují, že na mezeru ve výběru DPH nelze a priori nahlížet jako na daňový podvod. Kromě daňových podvodů, úniků a vyhýbání se daňové povinnosti může být mezera ve výběru DPH rovněž ovlivněna úpadky, daňovými nedoplatky a problémy s vykazováním na národních účtech.

Nejmenší mezeru ve výběru DPH zaznamenalo Švédsko (1 %), největší pak Rumunsko (33,8 %). Výsledky studie můžete nalézt zde.

Rada Evropské unie prodlužuje povolení udělená Lotyšsku a Rumunsku

Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2017/2408 prodloužilo Lotyšsku povolení aplikovat limit pro DPH registraci malých podniků až od částky ve výši 40 000 eur, a to do prosince 2024.

Rada EU (rozhodnutí 2020/1260) rovněž dne 10. září 2020 Rumunsku prodloužila povolení uplatňovat vyšší limit (88 500 eur) pro osvobození malých podniků od platby DPH, a to do 31. prosince 2024. Rada Evropské unie navíc do 31. prosince 2023 prodloužila Rumunsku povolení omezit nárok na odpočet DPH u motorových vozidel na 50 %. Argumentem pro aplikaci odlišného opatření je skutečnost, že DPH na vstupu je obecně odečitatelná v rozsahu, v jakém je aktivum využíváno pro ekonomickou činnost osoby povinné k dani. Rozdělení vozidel dle využití pro osobní a podnikatelské účely však může být obtížné a pro podniky náročné z důvodu zvýšené administrativní zátěže. Toto opatření tak vytváří právní předpoklad soukromého použití vozu z 50 %, což umožňuje právo na odpočet DPH u zbývajících 50 %, aniž by bylo nutné shromažďovat podpůrnou dokumentaci (např. cestovní výkazy).

Švédsko: Vláda navrhuje od roku 2021 zakázat daňovou uznatelnost úroků vyplacených do nespolupracujících jurisdikcí

Vláda předložila Legislativní radě (Lagrådsremiss) návrh právního předpisu zakazující odpočet úroků placených společnostem založeným v jurisdikcích, které jsou uvedeny na unijním seznamu nespolupracujících jurisdikcí v daňové oblasti. Návrh by měl vstoupit v platnost od 1. ledna 2021.

Zákaz by se týkal úroků vztahujících se k půjčkám od spojených i třetích osob, pokud by tyto byly daňově rezidentní v jurisdikcích označených jako nespolupracující. Doplňme, že v současné době jsou tyto úroky za určitých podmínek daňově relevantní.

Návrh má za cíl pozměnit oddíl 39, §7 zákona o daních z příjmu (Inkomstskattelag), aby se zajistilo, že se švédská pravidla pro ovládané zahraniční společnosti (CFC) uplatní také na stát Trinidad a Tobago (jenž je rovněž na unijním seznamu nespolupracujících jurisdikcí). Změna je nutná, protože podle švédské vnitrostátní legislativy je Trinidad a Tobago momentálně stále na bílé listině, což (částečně) zamezuje uplatnění pravidel CFC.

Po přezkoumání Legislativní radou bude návrh projednávat parlament.

Polská vláda oznámila plán na zrušení možnosti vyjmout příjmy ze zdanění v Polsku

Polská Rada ministrů oznámila plán na zpřísnění daňového režimu v souvislosti s daní z příjmů fyzických osob a paušální daní. Nejvýznamnějším oznámeným zpřísněním je zrušení daňové úlevy pro polské rezidenty pracující v zahraničí, jejichž zahraniční příjmy jsou v Polsku vyjmuty ze zdanění.

Možnost vyjmout tyto příjmy ze zdanění v Polsku se momentálně vztahuje na polské rezidenty pracující v zahraničí, a to v zemích, s nimiž má Polsko uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, dle které dochází k zamezení dvojího zdanění metodou zápočtu. Pokud by možnost vynětí příjmů neexistovala, dotčení polští rezidenti by museli platit daň v Polsku podle vnitrostátních předpisů a daňových sazeb a vypočtená daň by se snižovala metodou zápočtu o daň zaplacenou v zahraničí. Ovšem vnitrostátní legislativa (čl. 27g zákona o dani z příjmů fyzických osob a čl. 13 zákona o paušální dani) poskytuje těmto rezidentům jednodušší metodu pro zamezení dvojího zdanění, která umožňuje zahraniční příjmy vyjmout ze zdanění v Polsku a v Polsku zdaňovat pouze příjmy, které byly zde dosaženy.

Rada ministrů očekává přijetí návrhu zákona ve třetím čtvrtletí roku 2020.

Slovinsko: Objasnění daňového režimu u smluv o zpětném leasingu

Slovinské finanční úřady objasnily, jestli mají být smlouvy o prodeji a zpětném leasingu (tzv. leaseback) považovány za jednu finanční službu (v kontextu poskytnutí úvěru plátci daně). Součástí je rovněž informace, v jakém daňovém režimu by měla být smlouva poskytnuta.

Pokyny konkrétně vysvětlují, že okamžitý prodej a zpětný leasing zboží mezi stejnými stranami představuje jednu finanční transakci zvyšující likviditu plátce daně, a nikoliv dvě různé právní transakce, pokud jsou splněny následující podmínky:

  • Plátce daně (prodejce) převádí zboží dalšímu plátci (pronajímateli) za účelem získání aktiv jakožto půjčky a pronajímatel později uzavře s prodejcem smlouvu o finančním leasingu téhož zboží.
  • Zmíněný účel je zřejmý, pokud převod zboží neumožňuje pronajímateli zboží prodat (jako např. v případě vlastnictví zboží).

Pokyny objasňují, jaký daňový režim v oblasti DPH, daně z převodu nemovitosti a daně z finančních transakcí má být aplikován, pokud  smlouva o zpětném leasingu výše uvedené podmínky splní.

MLI Mezinárodní zdanění dReport zpravodaj DPH