OECD zaznamenala výrazný pokrok v oblasti prvního pilíře. Členské státy EU se snaží dosáhnout shody v souvislosti s druhým pilířem. USA zavádějí rozsáhlý plán v oblasti zdanění a výdajů. Podrobnější informace o těchto a dalších tématech a další důležité zprávy z oblasti mezinárodního zdanění najdete v našem článku.
Dne 11. července 2022 OECD oznámila vydání daňové zprávy, kterou generální tajemník OECD předložil ministrům financí zemí G20 a centrální bance. Zpráva poskytuje aktuální informace k různým tématům včetně prvního a druhého pilíře a zejména revidovaný plán schválený Inkluzivním rámcem OECD/G20 pro BEPS pro dokončení prací na Částce A spadající pod první pilíř.
OECD rovněž vydala průběžnou zprávu o Částce A prvního pilíře, která zahrnuje „konsolidovanou verzi operativních ustanovení o Částce A (předloženou ve formě vnitrostátních vzorových pravidel) odrážející dosud dokončené technické práce“.
Průběžná zpráva byla v období od 11. července 2022 do 19. srpna 2022 předložena k veřejné konzultaci. V daném termínu pak bylo zveřejněno více než 70 podnětů od různých zainteresovaných stran včetně vlád, firem, průmyslových a obchodních sdružení a organizací poskytujících profesionální služby. Připomínky veřejnosti jsou dostupné ke stažení na webových stránkách OECD.
Jako součást prací Inkluzivního rámce OECD/G20 pro BEPS probíhajících na dvoupilířovém řešení daňových problémů způsobených digitalizací ekonomiky vydala OECD 15. června 2022 oznámení o zveřejnění reakcí na výzvu z 27. května 2022 k zaslání připomínek ke dvěma konzultačním dokumentům souvisejícím s daňovou jistotou a Částkou A prvního pilíře: První pilíř – rámec daňové jistoty pro Částku A a první pilíř – daňová jistota pro otázky spojené s Částkou A.
Dne 9. září 2022 vydali zástupci Francie, Německa, Itálie, Nizozemska a Španělska společné prohlášení potvrzující jejich závazek rychle implementovat pravidla pro globální minimální daň do druhého pilíře dvoupilířového řešení, které vypracoval Inkluzivní rámec OECD/G20 pro BEPS.
Prohlášení potvrzuje, že ač je shoda mezi státy EU preferovanou volbou, jsou vlády pěti výše uvedených zemí připraveny uplatnit v roce 2023 globální minimální efektivní daň všemi dostupnými právními prostředky v případě nedosažení jednomyslné shody v příštích týdnech a jsou pevně rozhodnuty dovést snahy o lepší přerozdělení práv na zdanění příjmů velkých nadnárodních společností do úspěšného konce podepsáním multilaterální úmluvy do poloviny roku 2023.
Evropská komise vydala 28. června 2022 svou Výroční zprávu o daních za rok 2022, která předkládá analýzu daňových pravidel v Evropské unii, hodnotí aktuální vývoj v daňových systémech a stanovuje, jak by se daňová pravidla a jejich implementace a dodržování mohly zlepšit napříč celou EU.
Doprovodný dokument – Daňové trendy v zemích Evropské unie, zveřejněný spolu se zprávou, stanoví hlavní indikátory zdanění, konkrétně pak data o daňových příjmech podle typu daně pro EU jako celek i pro jednotlivé členské státy a pro Island a Norsko.
Evropská komise vydala 15. července 2022 balíček případů porušení povinností za červenec 2022 uvádějící případy, ve kterých Komise podniká právní kroky proti členským státům EU za nedodržení povinností dle evropského práva.
V oblasti daní a cel v balíčku za červenec 2022 bude Komise zasílat odůvodněná stanoviska Řecku (INFR(2022)0058) a Španělsku (INFR(2022)0070) za to, že neoznámily požadovaná vnitrostátní opatření k provedení článku 9a směrnice Rady (EU) 2017/952 (směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem 2 („ATAD 2“)), kterou se mění směrnice Rady (EU) 2016/1164 („ATAD 1“), pokud jde o reverzní hybridní nesoulady s třetími zeměmi. Cílem pravidel je zabránit tomu, aby daňoví poplatníci zneužívali rozdílů mezi daňovými systémy ke snižování svých daňových povinností, a zabránit erozi daňového základu v členských státech, a to i přes skutečnost, že termín pro sdělení pravidel byl stanoven na 31. prosince 2021.
Evropská komise dále oznámila, že ukončila řízení ve věci porušení povinností vedené proti Bulharsku a Německu, protože tyto země neprovedly nebo neoznámily všechna požadovaná vnitrostátní opatření k implementaci směrnic EU proti vyhýbání se daňovým povinnostem ATAD 1 a ATAD 2.
Dne 6. července 2022 vyhlásila Evropská komise konzultaci k řešení úlohy zprostředkovatelů (označovaných jako „enablers“) při usnadňování dohod nebo schémat, které vedou k daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování. Konzultace trvá od 6. července do 12. října 2022 a jejím cílem je shromáždit názory zúčastněných stran na roli faktorů přispívajících k daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování, na rozsah problému, potřebu opatření na úrovni EU a možné politické reakce.
Iniciativa bude propojena se stávajícími iniciativami v oblasti boje proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování, včetně směrnice Rady (EU) 2018/822, kterou se mění směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (tzv. DAC 6), a včetně stávajících a budoucích opatření ve směrnicích proti praní peněz a směrnice (EU) 2019/1937 (tzv. směrnice o whistleblowerech).
Dne 30. června 2022 schválila kyperská Sněmovna reprezentantů balíček opatření obsahující komplexní požadavky na převodní ceny pro podniky. Opatření jsou v souladu s rámcem spadajícím pod opatření 13 projektu OECD/G20 o erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS).
Nová pravidla byla zavedena prostřednictvím změn kyperského zákona o dani z příjmu (ITL) a vydáním příslušných nařízení. Zákon o vyměřování a výběru daní byl rovněž novelizován tak, aby zavedl sankce za nedodržení nových požadavků na dokumentaci k převodním cenám. Legislativa nyní rovněž obsahuje rámec pro plátce týkající se uplatňování předběžných cenových dohod (APA). Nové požadavky budou platné již pro daňová období začínající od 1. ledna 2022 a později.
Dne 16. června 2022 vydal Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) rozsudek ve věci C-572/20 týkající se vracení srážkové daně uvalené na výplaty dividend z portfoliových podílů společnostem se sídlem mimo Německo. SDEU se obecně řídil stanoviskem generálního advokáta ze dne 20. ledna 2022 a dospěl k závěru, že dodatečná podmínka pro vrácení (minimální podíl na vlastním kapitálu ve výši 10 %) vztahující se pouze na společnosti, které nejsou rezidenty, představuje zakázané omezení unijní zásady volného pohybu kapitálu, a je proto v rozporu s právem EU.
Dne 5. července 2022 Nejvyšší správní soud Francie (Conseil d’Etat, č. 463021) zrušil pokyny francouzských daňových orgánů, které uváděly, že zpětné připočtení 5% paušálu k dividendám, které jsou osvobozeny od daně v režimu zamezení dvojího zdanění („participation exemption regime“), nelze považovat za daň zaplacenou z části dividend. Podle pokynů daňových orgánů představoval 5% paušál spíše jen prostředek k neutralizaci výdajů vzniklých v souvislosti s dividendami osvobozenými od daně. Vzhledem k tomu, že pětiprocentní přirážka není omezena na výši skutečných nákladů, které mateřská společnost vynaložila v souvislosti s dividendami, soud konstatoval, že cílem pětiprocentního paušálu je spíše zdanit část dividend jinak osvobozených od daně, pokud částka přirážky převyšuje skutečně vynaložené náklady. Soud neupřesnil, jakou část daně lze kompenzovat zahraničním daňovým zápočtem, nicméně na základě tohoto rozhodnutí mají francouzské společnosti, které nepožádaly o zápočet daně uložené na část zahraničních dividend, na něž se vztahuje režim osvobození od daně z příjmu, nárok na její vrácení. K vrácení je však nutné splnit ještě další dodatečné podmínky.
Dne 6. července 2022 vydal italský Nejvyšší soud šest rozhodnutí týkajících se výplat dividend, které italské společnosti vyplatily americkým investičním fondům. Soud zaujal stanovisko, že americkým investičním fondům by měl být přiznán stejný daňový režim jako italským investičním fondům v souladu se zásadami EU (zejména se zásadou volného pohybu kapitálu). Podle Nejvyššího soudu představuje rozdíl mezi sazbou srážkové daně, která se podle smlouvy mezi Itálií a USA uplatňuje na výplaty do amerických investičních fondů, a vnitrostátní sazbou daně, která se uplatňuje na výplaty do italských investičních fondů, diskriminaci a je neslučitelný s právem EU, a to i pokud jde o výplaty subjektům usazeným v jurisdikci mimo EU.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
