Lidé  Deloitte živě 

Kritické myšlení: Cesta k profesnímu růstu i osobnímu rozvoji

Nepodléhat prvnímu dojmu, nepřebírat slepě názory druhých, udržet si odstup a být schopen vytvořit si vlastní názor na základě vědomostí a zkušeností – to jsou schopnosti, které jsou nezbytné pro orientaci v nepřeberném množství informací, které se na nás každý den valí ze všech stran. Ať už mluvíme o soukromém či pracovním životě, bez kritického myšlení se v budoucnu zkrátka neobejdeme. Lze se této schopnosti naučit? A jaké jsou její praktické přínosy? Na tyto a další otázky jsme se zaměřili na třetím z našich MeetUp setkání, kde mladým lidem přinášíme semináře a workshopy věnované trendům z oblasti budoucnosti práce.

Co je vlastně ono kritické myšlení? „Standardní“ myšlení je proces, kdy člověk prostřednictvím analýzy faktů dospěje k nějakému výsledku. Kritické myšlení přidává k tomuto procesu ještě prvek zdravého skepticismu, čímž dochází ke zlepšení výsledku. Kritické myšlení je důležité nejen pro člověka jako jednotlivce, jeho kariéru a osobní rozvoj, ale i pro společnost jako celek, která se díky tomu sama může efektivněji, dynamičtěji a lépe rozvíjet.

Než se člověk začne učit kriticky myslet, musí si uvědomit, jak vůbec přemýšlí. „Mozek je jako klobouk a v něm sedí dva králíci – je to myšlení rychlé a myšlení pomalé,“ popisovala základ lidského myšlení Senta Čermáková, ředitelka pro inovace v Deloitte, která workshopem také provázela. Podle ní jsme v „módu rychlého myšlení“ v situacích, kdy nám hrozí nebezpečí, jsme vyčerpaní nebo třeba jen líní. Rozhodujeme v tu chvíli intuitivně, „na autopilota“. Pomalé myšlení využíváme naopak ve chvílích, kdy před námi stojí náročný, dlouhý úkol či komplikované rozhodnutí, nad kterým je potřeba se déle zamyslet. Přes den uskutečníme na 30 000 rozhodnutí, není tedy možné se nad každým pozastavit, zamýšlet se nad ním a podrobně jej řešit.

Deloitte MeetUp workshopy

V Deloitte pořádáme MeetUpy pro zájemce z řad veřejnosti, ve kterých se věnujeme aktuálním tématům a trendům z nejrůznějších oblastí, především však budoucnosti práce. Ať už student, čerstvý absolvent, asistent či manažer, své téma si u nás najde každý. Nejen slovy, ale také činy v rámci nejrůznějších workshopů jsme se v našich dvou předcházejících setkáních věnovali pracovním trendům zítřka, rozhodovacím technikám a umění argumentace. Zatím poslední, třetí MeetUp byl věnován kritickému myšlení. Pokud se chcete i vy zúčastnit našich budoucích setkání, sledujte naši stránku na Facebooku.

Jak předcházet chybám v rozhodování? Debatou!

Každý, i sebezkušenější myslitel někdy chybuje. Ať už jsou tyto chyby způsobené vnějšími vlivy nebo naším vlastním analytickým pochybením, řešením mohou být v zásadě „pouhé“ dva kroky: poznání a trénink. Předně bychom měli být schopni identifikovat, že jsme chybovali a jakou chybu jsme udělali, a poté na těchto nedostatcích zapracovat. Jednou z nejlepších technik je tzv. oxfordská debata, která je založena na střetu názorově silně polarizovaných stran. Debata má jasná pravidla, strukturu a rozsah. Jejím cílem je skrze zmíněný střet přinést kritický náhled na zpravidla kontroverzní téma.

Typologie systematických chyb

  • Ukotvení. Tvoříme své názory na základě první informace, která je nám k dispozici.
  • Heuristika dostupnosti. Podceňujeme pravděpodobnost události na základě toho, jak si pamatujeme podobné příklady.
  • Stádový efekt. Věříme tomu, čemu věří lidé kolem nás.
  • Konfirmační zkreslení. Věříme spíše informacím, které potvrzují náš dosavadní názor.
  • Chyba utopených nákladů. Investujeme další a další zdroje do aktivity, o které je už jasné, že bude prodělečná, jen z toho důvodu, že je nám líto zdrojů, které jsme v této aktivitě již „utopili“.
  • Klam zpětného hodnocení. Máme pocit, že události, které se v minulosti odehrály, byly mnohem předvídatelnější, než ve skutečnosti byly.
  • Averze ke ztrátě. Máme tendenci přikládat větší hodnotu věcem, které vlastníme, než které ne.
  • Nepochází odsud. Preferujeme myšlenky a produkty nám vlastní, pocházející například z naší firmy, přestože mohou být objektivně horší než od konkurence.
  • Klam plánování. Naše předpovědi a plány jsou nerealisticky optimistické.
  • Zkreslení status quo. Snažíme se zachovávat věci, jak jsou.
  • Afektivní heuristika. Naše rozhodnutí jsou řízena emocemi, ač by měla být řízena racionálně.
Osobní rozvoj MeetUp Kritické myšlení Budoucnost práce
Deloitte živě 

Mezinárodní normy ISO zdaleka nejsou jen o tom, že získáte papír

Za svou více než patnáctiletou praxi v oboru ISO norem jsem se mnohokrát setkala s názorem, že certifikáty jsou jenom o tom „mít papír, kterým se prokážu“. Tyto „ústrky“ si však mezinárodní normy ISO rozhodně nezaslouží, protože se jedná o standardy, které pomáhají nastavit procesy dynamickým a fungujícím způsobem. A pokud se k jejich implementaci přistoupí tzv. s otevřenou hlavou a ne pouze formalisticky, můžete vytvořit skutečně praktické fungující manažerské systémy, které vás jako firmu neustále posouvají dál a umožňují vám stálé zlepšování vašich procesů. ISO standardy vám totiž vytvoří jen jakýsi rámec, ale jak si vše nastavíte, záleží pouze na vás. A to je to, co mě na této problematice nejvíc baví - ta možnost, přizpůsobit formální rámec opravdovým individuálním požadavkům firmy. 

19. 8. 2019
Deloitte živě 

Začátek konce doby plastové: jaké produkty a obaly to mají kvůli nové legislativě sečtené?

Všichni už nějakou dobu v médiích a na sociálních sítích slýcháme o obrovském znečištění moří plasty. V červnu tohoto roku byla přijata směrnice Evropské unie o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, která na plastový problém reaguje. Je to však jen jeden z dílů skládanky zvané oběhové hospodářství (neboli cirkulární ekonomika). Pod tímto pojmem si můžeme v kostce představit způsob životního cyklu výrobků, který má za cíl zachovat v co největší možné míře hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů a minimalizovat tak vznik odpadu. 

14. 8. 2019