Nemovitosti 

Města musí dále růst, jinak neporoste ekonomika

V současné době se opět dostává do popředí problematika vylidňování venkova a s tím související zhoršení dostupnosti služeb v malých odlehlých obcích. Příkladem je snaha o přenesení některých agend státní správy do větších obcí, například matrik, nebo optimalizace sítě poštovních poboček. Tyto snahy se setkávají všeobecně s kritikou, která poukazuje na to, že zhoršení dostupnosti služeb v malých obcích v regionech vylidňování venkova ještě uspíší. Města ale musí dále růst, jinak neporoste ekonomika.

Musíme si ovšem položit otázku, jestli je vylidňování venkova způsobeno nějakým tržním selháním, nebo souvisí s podstatou ekonomického růstu a strukturou ekonomik v globálním prostředí. V prvém případě by intervence veřejného sektoru a podpora venkova byla odůvodnitelná, v druhém případě ale nedává příliš smysl a jde spíše o plýtvání veřejnými prostředky. Podstata problému spočívá v tom, že s rozvojem ekonomiky zaujímají čím dál tím větší podíl na významu sektor služeb a další odvětví s vysokou přidanou hodnotou, jako je věda, výzkum a kreativní průmysly, a postupně upozaďují dříve významný průmysl nebo těžbu surovin a zemědělství. Významné je, že tato odvětví s vysokou přidanou hodnotou výrazně více profitují z lokalizace ve městech, zejména pak těch velkých, což je činí konkurenceschopnějšími a úspěšnějšími.

Pokud tedy vidíme, že trendem vyspělých ekonomik je přechod od výroby a montoven k tvorbě know-how a pokročilých služeb, musíme se i připravit na to, že tato odvětví pro svou prosperitu potřebují více městské prostředí, a proto se musíme připravit na pokračující růst městských regionů. Pokud bychom se naopak snažili udržet populaci na venkově, znamenalo by to, že bude nadále zaměstnána spíš v méně produktivních odvětvích, protože v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou by firmy z venkova nebyly kvůli své nižší produktivitě schopny konkurovat národní i mezinárodní konkurenci, která může těžit z vyšší produktivity zaměstnanců ve velkých městech.

O významu velkých měst pro růst budoucích ekonomik nepochybují ani mezinárodní organizace jako například OECD. Ta uvádí, že velká města budou nadále motorem růstu národních hospodářství. OECD zároveň v případě České republiky uvádí, že míra urbanizace je zde podprůměrná ve srovnání s ostatními rozvinutými ekonomikami. Tyto závěry poukazují na to, že bychom měli spíše podporovat než omezovat růst velkých českých měst, aby naše ekonomika byla do budoucna globálně konkurenceschopná a aby se k úrovni vyspělého světa přibližovala a nikoliv od něj vzdalovala.

Přes veškerý význam, který pro národní ekonomiku a její budoucnost velká města mají, reálný management územního rozvoje vede spíše ke stagnaci nebo podpoře ekonomicky a environmentálně nákladné suburbanizaci. Zatímco bychom se měli snažit o co nejjednodušší povolování nové výstavby, zejména pak uvnitř největších aglomerací, složitost a obtížnost získání potřebných povolení dlouhodobě roste. Vzhledem k tomu, že proces povolování nové výstavby umožňuje značnému množství aktérů do procesu vstupovat a efektivně ho zdržovat, investoři pak logicky preferují pozemky v odlehlých lokalitách na zelené louce, kde nová výstavba nikoho tolik nezajímá.

Stejně tak existují nadále předpisy a úřady, které výstavbu v těch nejpříznivějších územích neumožňují, například kvůli vysoké hlukové zátěži. Přitom na základě tržních cen se ukazuje, že v atraktivních městských lokalitách jsou obyvatelé i za byty vystavené hlučným ulicím ochotni platit výrazně více než za byty v tichých územích, ale dále od centra města. Tyto regulativy, často ideologicky zakotvené v období průmyslových měst konce 19. století, opět podporují extenzivní růst měst.

Města by ale měla růst nejen kvůli většímu zastoupení odvětví s vysokou přidanou hodnotou, ale i kvůli růstu životní úrovně a prostorového standardu bydlení. S tím, jak roste ekonomika a s tím i naše reálné příjmy, si můžeme dovolit utrácet více za bydlení, a to zvyšuje poptávku po nové výstavbě. Pokud ale chceme zároveň udržovat město relativně kompaktní, nezvyšovat doby dojížďky, a s tím spojené emise skleníkových plynů, a nezabírat zemědělskou půdu, musíme města zahušťovat a jejich zastavěná území využívat intenzivněji. Proto bychom měli využít potenciál doposud neřešených brownfieldů a dalších zbytkových ploch bez adekvátního využití a podpořit na nich co nejintenzivnější rozvoj při ideálně neregulované podlažnosti, abychom mohli nasytit poptávku po podlažních plochách v atraktivních lokalitách širšího centra, a tím přilákali nové obyvatele i firmy.

Potenciál rozvoje ekonomiky založené na know-how a vysoké přidané hodnotě z části závisí i na tom, jestli pro ni připravíme vhodné fyzické podmínky v podobě růstu největších aglomerací. Pokud tak neučiníme, můžeme být velmi rychle předstiženi zeměmi ze zbytku regionu, které se na nové podmínky adaptovaly rychleji.

Vylidňování měst Růst regionů Urbanizace ekonomika
Nemovitosti 

Na koupi bytu o rozloze 66 m2 bylo v Praze na podzim potřeba bezmála 7 milionů korun

Období podzimních měsíců září a října letošního roku přineslo na pražský rezidenční trh novinku v podobě počátku platnosti nového doporučení České národní banky pro poskytování hypotečních úvěrů. Na hodnocení jeho projevů a skutečného vlivu na trh je ještě příliš brzy, ale některé odlišnosti oproti předešlým obdobím je možné sledovat již nyní. Jaké? Podívejte se na náš aktuální Deloitte Develop Index. 

18. 12. 2018