Nemovitosti 

Nejdražší nájemní bydlení je v Lucemburku, Praha patří k městům s průměrnou výší nájmu

Podle aktuální studie Deloitte Property Index 2020, která každoročně analyzuje rezidenční trh v Evropě, se v roce 2019 zvýšila obliba nájemního bydlení, a to zejména ve velkých městech sledovaných zemí. Do studie se tentokrát zapojilo hned 63 měst z 23 zemí. Jak si stojí tři největší česká města v porovnání se zbytkem žebříčku?

Na rozdíl od statistiky dostupnosti vlastního bydlení, kde patří České republice nelichotivé první místo v počtu průměrných platů, které k pořízení vlastního bydlení lidé potřebují, nejsme na tom co do ceny nájmů ze srovnávaných zemí nejhůře.

Za pronájem čtverečního metru se v Praze průměrně platí 12,3 eur, což ji řadí na 30. místo ze všech sledovaných měst. Brno je na 44. příčce s cenou 9,6 eur za metr čtvereční a Ostrava patří k vůbec nejlevnějším městům v celém žebříčku – pronájem čtverečního metru zde stojí 6,4 eur.

A jak vypadá trh s nájemním bydlením v ostatních zemích?

Pozici nejdražšího města ztratila v roce 2019 Paříž, kterou odsunul na druhé místo Lucemburk, jediné město, kde se cena za metr čtvereční vyšplhala nad 30 eur. Lucembursko bylo v loňském roce zároveň zemí s nejdražšími nájmy, všechna tři města, která se za tuto zemi srovnání zúčastnila, se totiž umístila v první desítce – Esch-sur-Alzette (21,8 eur/m2) na šestém a Differdange (20 eur/m2) na devátém místě. Třetím nejdražším městem byl pak vnitřní Londýn 27 eur/m2).

Naopak nejlevnější nájemní bydlení bylo ve sledovaném období na Balkáně, v Sofii (Bulharsko) i Sarajevu (Bosna a Hercegovina) zaplatí nájemníci za metr čtvereční přibližně 4,1 eur.

Zajímavé je také srovnání Prahy s některými dalšími hlavními městy, z něhož vyplývá, že levnější nájemní bydlení než v české metropoli mají například v Lisabonu, Bruselu, Budapešti, Bratislavě, Vídni i v Berlíně.

Česko patří k zemím s nejnižším zadlužením domácností

Důležitým ukazatelem hodnocení trhu rezidenčních nemovitostí je také zadlužení domácností, tedy poměr celkových nesplacených úvěrů na bydlení k disponibilnímu příjmu domácností. Jde o jeden z určujících faktorů, který ovlivňuje růst cen nemovitostí. V České republice dosahovala zadluženost domácností v roce 2019 přibližně 40 %. Nižší zadluženost byla už jen u pěti dalších zemí: v Polsku, Itálii, Lotyšsku, Maďarsku a Bulharsku. Hned čtyři země naopak zaznamenaly zadluženost vyšší než 100 %, jde o Nizozemsko (188 %), Dánsko (167 %), Norsko (160 %) a Lucembursko (145 %).

Zajímá vás, kde je nejdražší bydlení? Kolik průměrných ročních platů potřebují Češi našetřit, aby si mohli dovolit koupit vlastní byt? Projděte kompletní výsledky studie Deloitte Property Index 2020.

Deloitte Property Index
Nemovitosti 

Informační povinnost realitních zprostředkovatelů a možná odpovědnost z ní plynoucí

Od 3. března letošního roku nabyl účinnost zákon o realitním zprostředkování, který pro realitní zprostředkovatele (dále v tomto článku jen „zprostředkovatel“) stanoví povinnost poskytnout zájemci o nabytí nemovitosti, nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitost (což může být například nájem), informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na nemovitosti, které plynou z veřejných seznamů, a dále o těch, o nichž zprostředkovatel věděl nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět. Co z tohoto zákona tedy konkrétně vyplývá? 

29. 7. 2020
Nemovitosti 

Jak se dotkne novela občanského zákoníku vlastníků bytů?

Novela č. 163/2020 Sb. občanského zákoníku prošla legislativním procesem a je podepsána prezidentem. Cílem této novely je upravení dílčích nedostatků, na které se běžnou praxí přicházelo. Novela zahrnuje několik změn, v tomto článku odpovíme na základní otázky, které se týkají úpravy předkupního práva a nových pravidel pro vlastníky bytů, jež provozují krátkodobé ubytování. Celé znění schválené novely, která nabývá účinnosti 1. července 2020, lze najít ve sněmovním tisku č. 411. 

27. 4. 2020
Nemovitosti 

Návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a související opatření

Ministerstvo financí navrhuje přijmout sérii daňových opatření v oblasti nemovitostí, od kterých si slibuje rozpohybování trhu a z dlouhodobého hlediska také zlepšení dostupnosti vlastního bydlení. Stěžejní součástí návrhu je úplné zrušení daně z nabytí nemovitých věcí ve výši 4 %, kterou v současnosti hradí kupující při pořízení nemovitosti (pokud není osvobozeno jako např. při prvním úplatném převodu). Dopad do státního rozpočtu při zrušení daně z nabytí nemovitých věcí má být kompenzován zrušením odpočtu úroků z hypotečních úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů fyzických osob (dnes do výše 300 tis. Kč ročně). 

21. 4. 2020