Nemovitosti 

Nejdražší nájemní bydlení je v Lucemburku, Praha patří k městům s průměrnou výší nájmu

Podle aktuální studie Deloitte Property Index 2020, která každoročně analyzuje rezidenční trh v Evropě, se v roce 2019 zvýšila obliba nájemního bydlení, a to zejména ve velkých městech sledovaných zemí. Do studie se tentokrát zapojilo hned 63 měst z 23 zemí. Jak si stojí tři největší česká města v porovnání se zbytkem žebříčku?

Na rozdíl od statistiky dostupnosti vlastního bydlení, kde patří České republice nelichotivé první místo v počtu průměrných platů, které k pořízení vlastního bydlení lidé potřebují, nejsme na tom co do ceny nájmů ze srovnávaných zemí nejhůře.

Za pronájem čtverečního metru se v Praze průměrně platí 12,3 eur, což ji řadí na 30. místo ze všech sledovaných měst. Brno je na 44. příčce s cenou 9,6 eur za metr čtvereční a Ostrava patří k vůbec nejlevnějším městům v celém žebříčku – pronájem čtverečního metru zde stojí 6,4 eur.

A jak vypadá trh s nájemním bydlením v ostatních zemích?

Pozici nejdražšího města ztratila v roce 2019 Paříž, kterou odsunul na druhé místo Lucemburk, jediné město, kde se cena za metr čtvereční vyšplhala nad 30 eur. Lucembursko bylo v loňském roce zároveň zemí s nejdražšími nájmy, všechna tři města, která se za tuto zemi srovnání zúčastnila, se totiž umístila v první desítce – Esch-sur-Alzette (21,8 eur/m2) na šestém a Differdange (20 eur/m2) na devátém místě. Třetím nejdražším městem byl pak vnitřní Londýn 27 eur/m2).

Naopak nejlevnější nájemní bydlení bylo ve sledovaném období na Balkáně, v Sofii (Bulharsko) i Sarajevu (Bosna a Hercegovina) zaplatí nájemníci za metr čtvereční přibližně 4,1 eur.

Zajímavé je také srovnání Prahy s některými dalšími hlavními městy, z něhož vyplývá, že levnější nájemní bydlení než v české metropoli mají například v Lisabonu, Bruselu, Budapešti, Bratislavě, Vídni i v Berlíně.

Česko patří k zemím s nejnižším zadlužením domácností

Důležitým ukazatelem hodnocení trhu rezidenčních nemovitostí je také zadlužení domácností, tedy poměr celkových nesplacených úvěrů na bydlení k disponibilnímu příjmu domácností. Jde o jeden z určujících faktorů, který ovlivňuje růst cen nemovitostí. V České republice dosahovala zadluženost domácností v roce 2019 přibližně 40 %. Nižší zadluženost byla už jen u pěti dalších zemí: v Polsku, Itálii, Lotyšsku, Maďarsku a Bulharsku. Hned čtyři země naopak zaznamenaly zadluženost vyšší než 100 %, jde o Nizozemsko (188 %), Dánsko (167 %), Norsko (160 %) a Lucembursko (145 %).

Zajímá vás, kde je nejdražší bydlení? Kolik průměrných ročních platů potřebují Češi našetřit, aby si mohli dovolit koupit vlastní byt? Projděte kompletní výsledky studie Deloitte Property Index 2020.

Deloitte Property Index
Nemovitosti 

Rozvoj českých měst: Největší brzdou je proces povolování, komplikovaná je i komunikace mezi jednotlivými aktéry

Aby se velká města mohla dále rozvíjet, je nezbytná efektivní spolupráce městských správ a developerů. Pro příklady nemusíme chodit daleko – významný důraz na kooperaci municipalit, projektantů, investorů a dalších subjektů kladou například Varšava, Mnichov, Bordeaux nebo Kodaň. Uvedeným městům, jejich rozvoji a systémům developerských kontribucí jsme se věnovali i v naší Deloitte studii. Jak probíhá rozhodování o využití daného území? Jakým způsobem jsou nastaveny role jednotlivých aktérů? A co si z přístupu zahraničních měst může odnést Praha? Odpovědi na tyto a další otázky zazněly v našem live streamu. 

10. 2. 2021
Nemovitosti  Daně 

Novela zákona o dani z nemovitých věcí: Kdo má povinnost podat v roce 2021 daňové přiznání?

Na základě novely zákona o dani z nemovitých věcí je v případě rozporu mezi údaji v katastru nemovitostí a skutečným stavem rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí. Pro poplatníky, kteří historicky ve svých přiznáních k dani z nemovitých věcí vycházeli ze skutečného stavu pozemků, to může znamenat povinnost podat daňové přiznání v roce 2021. 

12. 1. 2021
Nemovitosti  Právo 

Dopad koronavirové pandemie na nemovitostní trh

Vládní opatření přijatá v souvislosti s druhou vlnou koronavirové pandemie opět omezila fungování řady firem a podnikatelů. Jako jeden z nástrojů pro zmírnění negativních dopadů tohoto omezení schválila vláda program Covid – Nájemné 2, v jehož rámci mohou podnikatelé a firmy žádat o dotaci na komerční nájem. Od první výzvy se liší tím, že již neobsahuje podmínku, aby pronajímatel slevil žadateli minimálně 30 procent nájemného. Za jakých podmínek se tedy může žádat? A jak trh s komerčním nájmem poznamenala současná krize? 

1. 12. 2020