Co je Národní účetní rada

Národní účetní rada (NÚR) je nezávislá odborná instituce pro podporu odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Jejími členy jsou zástupci významných profesních organizací (Komory auditorů ČR, Komory daňových poradců ČR, Svazu účetních) a akademické půdy (VŠE).

Hlavním posláním je spolupráce s ministerstvem financí a dalšími vládními, zákonodárnými a ostatními institucemi při tvorbě legislativy a souvisejících norem se zaměřením na oblast účetnictví. Dále je to tvorba, aktualizace, vydávání a distribuce českých účetních standardů a interpretací Národní účetní rady.

Interpretace Národní účetní rady

Interpretace vyjadřují odborný názor Národní účetní rady na praktickou aplikaci českých účetních pravidel. Interpretace nejsou právně závazné. Jejich cílem je přispívat k formulaci optimálních a jednotných postupů v oblasti účetnictví a účetního výkaznictví. Zabývají se především otázkami, které nejsou českými účetními předpisy řešeny nebo jsou řešeny nedostatečně, a oblastmi, které jsou v účetní praxi řešeny nejednotně.

Interpretace I-40 ‒ Vykazování nehmotných výsledků výzkumu a vývoje

Interpretace I-40 (dále jen „Interpretace“) byla vydána v lednu 2020 s cílem doplnit ve stávající účetní legislativě dosud chybějící definici výzkumu a vývoje, upřesnit podmínky pro aktivaci výsledků vlastního vývoje a základní principy jejich odpisování.

Od 1. ledna 2018  byl v prováděcí vyhlášce č. 500/2002 Sb. k zákonu o účetnictví pro podnikatele (dále jen „Vyhláška“) z výčtu dlouhodobého nehmotného majetku (§6 odst. 1) vypuštěn „výzkum“, takže od tohoto okamžiku se náklady na výzkum vykazují v nákladech účetní jednotky. Hlavním důvodem této změny je skutečnost, že v aktivech by se měl vykazovat jen takový majetek, který přináší účetní jednotce ekonomické užitky. Při výzkumu není jisté, zda takových výsledků bude dosaženo, a proto i při splnění ostatních kritérií jsou náklady na výzkum vykazovány v nákladech běžného období.

Protože české účetní ani daňové předpisy dosud neobsahují definici výzkumu a vývoje, Interpretace je definuje takto:

„Výzkumem se rozumí původní a plánované zkoumání prováděné s cílem získat nové vědecké nebo technické poznatky a vědomosti.“

„Vývojem se rozumí použití výsledků výzkumu nebo jiných poznatků k plánování nebo navrhování nových nebo podstatně zdokonalených materiálů, zařízení, výrobků, postupů, systémů nebo služeb, a to před zahájením jejich komerční výroby nebo využití.“

Dle Vyhlášky (§6 odst. 3) jsou nehmotnými výsledky vývoje a software takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi, anebo nabyty od jiných osob. Interpretace upřesňuje, že vytvořením vlastní činností k obchodování s nimi se rozumí, že vlastní vývoj povede nejen přímo k vytvoření aktiva, s nímž bude obchodováno, ale také že vývoj povede „k návrhu takových materiálů, zařízení, výrobků, postupů, systémů nebo služeb, které budou sloužit přímo k obchodní činnosti (např. po jejich výrobě podle vyvinutého designu budou prodávány)“. Na základě Interpretace se domníváme, že širší definice „obchodování s nimi“ zahrnuje i takové výsledky vývoje, prostřednictvím kterých účetní jednotka obchoduje, např. e-shopy vyvinuté vlastními silami pro prodej a distribuci zboží a služeb účetní jednotky.

Interpretace dále vyjmenovává pět podmínek, které musí naplňovat výdaje na vývoj, aby mohly být aktivovány do dlouhodobého nehmotného majetku:

a) „Účetní jednotka je schopna prokázat technickou proveditelnost dokončení nehmotného aktiva.

b) Účetní jednotka musí být schopna prokázat záměr a schopnost dokončit a užívat nehmotné aktivum související s vývojem.

c) Existuje předpoklad budoucích ekonomických užitků, které nebudou nižší než vynaložené náklady.

d) Účetní jednotka musí být schopna prokázat dostupnost zdrojů pro dokončení nehmotného aktiva.

e) Nehmotné aktivum je možné spolehlivě ocenit dle účetních předpisů.“

Výše uvedené podmínky vychází z podmínek pro aktivaci vývoje, které jsou uvedeny v odstavci 57 standardu IAS 38 Nehmotná aktiva. NÚR totiž došla k závěru, že podmínky stanovené v IAS 38 nekolidují s požadavky českých účetních předpisů. Přijetí tohoto přístupu i pro české účetní jednotky znamená, že by již nadále nemusely vznikat rozdíly při vykazování výsledků vývoje podle IFRS a podle české účetní legislativy.

Interpretace dále uvádí, že se „nehmotné výsledky vývoje odepisují po dobu jejich odhadované ekonomické použitelnosti a stejně jako všechna ostatní aktiva také podléhají testu na snížení hodnoty prováděnému vždy k datu účetní závěrky“.

Ve zdůvodnění Interpretace je také zmíněno, že v praxi jsou někdy výdaje na vývoj účtovány jako náklady příštích období či komplexní náklady příštích období. NÚR sice takový přístup nepovažuje za nesprávný, ale do budoucna preferuje vykazování výdajů na vývoj buď jako nehmotného dlouhodobého majetku (pokud splňují podmínky pro aktivaci), nebo v nákladech běžného období (pokud nesplňují podmínky pro aktivaci nebo tak účetní jednotka rozhodne). U již běžících projektů, kde byly výdaje na vývoj účtovány jako náklady příštích období či komplexní náklady příštích období, NÚR doporučuje detailní popsání v příloze k účetní závěrce.

Celý text Interpretace naleznete na webových stránkách Národní účetní rady.

Zdroj: www.nur.cz