Rozsah

Nová pravidla v rámci prvního pilíře by se měla týkat vysoce digitálních obchodních modelů, měla by jít však ještě dál a zaměřit se i na podniky orientované na zákazníky. Další diskuze by měly probíhat s ohledem na možné výjimky platnosti nového režimu. Předpokládá se, že nová pravidla budou platná pro subjekty, jejichž celosvětové výnosy přesahují hranici 750 mil. eur. Doplňme, že stejná hranice se používá také pro kvalifikaci podniků při podávání zpráv podle zemí (tzv. CbC reporting). Předpokládá se, že z působnosti nového návrhu budou vyňata těžební odvětví.

Nový přístup ke zdanitelné přítomnosti

Podle nových pravidel nebude zdanitelná přítomnost (tzv. nexus) podniků zahrnutých v rozsahu závislá na fyzické přítomnosti, ale na nepřetržitém a významném zapojení do ekonomiky daného trhu, převážně na základě tržeb. Je možné, že by nový přístup mohl zahrnovat limitní hranice, včetně specifických limitů tržeb stanovených pro jednotlivé země, tak aby byly zahrnuty i menší ekonomiky. Toto opatření by bylo navrženo jako samostatné ustanovení modelové smlouvy o zamezení dvojího zdanění (jako doplnění ke stávajícím článkům o stálé provozovně a zisku podniku).

Nová pravidla alokace zisku

Nová pravidla alokace zisku se budou týkat daňových poplatníků v definovaném rozsahu bez ohledu na to, zda mají v zemi marketingovou nebo distribuční přítomnost (stálou provozovnu či samostatnou dceřinou společnost) nebo prodávají prostřednictvím nezávislých distributorů. Nový přístup by měl zvýšit daňovou jistotu daňových poplatníků i daňových správ a měl by být založen na alokačním mechanismu ve třech stupních:

• stupeň A – podíl uvažovaného zbytkového zisku přiřazený tržní jurisdikci na základě standardizovaného přístupu;
• stupeň B – fixní odměna za základní marketingové a distribuční funkce, které jsou vykonávány v tržní jurisdikci;
• stupeň C – závazné a účinné mechanismy prevence a řešení sporů týkající se všech prvků návrhu, včetně případného dalšího zisku, kde vnitrostátní funkce přesáhnou základní činnost kompenzovanou v rámci stupně B.

Další kroky

Komentáře k veřejné konzultaci byly přijímány do 12. listopadu 2019. Veřejná konzultace se bude konat 21. a 22. listopadu 2019 v Paříži. OECD rovněž nadále pokračuje v práci na globálním návrhu proti erozi daňového základu (druhý pilíř) v rámci programu práce. Očekává se, že návrh bude předložen také v listopadu 2019 a že související veřejné konzultační jednání bude následovat v prosinci 2019 v Paříži. OECD doufá, že politické dohody o struktuře nových pravidel zdanitelné přítomnosti, alokace zisku a globální prevence proti erozi daňového základu bude dosaženo do června 2020.

Snahy jednotlivých států o zdanění digitálních služeb

Bez ohledu na ambiciózní cíl OECD zavést celosvětová pravidla pro zdanění digitálních služeb mnoho států dál zavádí či implementuje pravidla na národní úrovni. V posledních dnech dosáhla určitého pokroku v implementačním procesu Francie. Francouzské finanční úřady dne 16. října 2019 vydaly k připomínkovému řízení pokyny objasňující aspekty daně z digitálních služeb. Připomínky jsou přijímány do 29. listopadu 2019. Pokyny objasňují povinnosti výkaznictví a účetnictví, vymáhání, řízení a spory a daňový konsolidační systém v rámci skupiny společností. Nový způsob zdanění digitálních společností zvažuje také Rusko, vyplývá to z nedávno vydaných rozpočtových návrhů pro období 2020–2022. Cizí subjekty, které v Rusku poskytují elektronické služby, mají již nyní povinnost se registrovat u ruských finančních úřadů a vybírat a odvádět z těchto služeb DPH. Ruská vláda zvažovala návrh legislativy pro zdanění digitálních služeb již v roce 2016, kdy ministerstvo financí údajně uvedlo, že cílem legislativy bylo implementovat první krok projektu OECD pro řešení rozmělňování daňového základu a přesouvání zisků. Rozpočtový návrh konkrétně vyzývá k „vytvoření systému právní regulace digitální ekonomiky, včetně sestavení legislativního rámce pro vytvoření jednotného digitálního prostředí“ za účelem zavedení vyšší míry digitálních technologií do ekonomiky. Dalšími zeměmi, které v současné době usilují o zavedení pravidel pro zdanění digitální ekonomiky, jsou Malajsie a Indonésie.