Aktivity daňové správy

Ministerstvo financí zveřejnilo první návrh novely zákona o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů, které se dotknou také zákona o DPH. Tato novela zvyšuje limity pro opravu základu daně u nedobytných pohledávek z pohledu věřitele v případě tzv. bagatelních pohledávek a umožňuje provést opravu dříve než dle aktuálně platné úpravy. V případě opravy odpočtu daně u dlužníka novela zkracuje lhůtu 6 měsíců na polovinu. Dále rozšiřuje sníženou sazbu na podávání všech nápojů (kromě alkoholických) v rámci stravovací služby. Novela by měla být účinná od 1. 1. 2027.

Ministerstvo financí dále předložilo k připomínkovému řízení další novelu zákona o DPH, která by měla transponovat část pravidel DPH pro digitální věk (ViDA) dle směrnice Rady EU 2025/516 ze dne 11. března 2025. Některé změny týkající se plnění v režimu jednoho správního místa by touto novelou měly nabýt účinnosti již od 1. 1. 2027. Změny, kterými se bude rušit režim skladu uvnitř EU a související ustanovení, by měly být účinné od 1. 7. 2028.

Judikatura SDEU

• Soudní dvůr ve spojených věcech C-409/24 J-GmbH až C 411/24 D GmbH & Co. KG rozhodoval o možnosti členských států zdanit různými sazbami DPH jediné plnění sestávající z hlavního a vedlejšího plnění v podobě ubytování včetně snídaně a dalších služeb. Soudní dvůr dospěl k závěru, že členské státy mají možnost uplatňovat sníženou sazbu DPH na poskytování ubytování a mohou v rámci takových služeb také omezit uplatnění snížené sazby DPH jen na „konkrétní a zvláštní aspekty kategorií takových služeb“, zároveň však musí dodržet zásadu neutrality daně. Podle našeho názoru se nejedná o stěžejní rozhodnutí pro běžnou praxi v ČR.
• V případu C-436/24 Lyko Operations se SDEU zabýval situací zákaznického věrnostního bodového programu, kdy v rámci následného nákupu může zákazník za body získat další zboží. Tuto situaci posuzoval v kontextu pravidel pro poukazy a dospěl k závěru, že v případě bodů v programu společnosti Lyko nejde o poukazy, protože dle SDEU se s body nepojí jakákoliv povinnost ze strany Lyko přijmout je jako protiplnění za dodání zboží. Tyto body pouze opravňují jejich držitele, pokud se rozhodne provést nový nákup u Lyko, získat jako bonus další zboží. Takový závěr může významně formovat stávající přístup pro pravidla týkající se poukazů z hlediska DPH.
• Ve věci C‑472/24 Žaidimų valiuta posuzoval Soudní dvůr režim DPH u virtuálního platidla, za které je možné nakupovat různé výhody v rámci počítačové hry. Soudní dvůr rozhodl, že se osvobození od DPH neuplatní, protože je virtuální měna akceptována jen v rámci hry, a navíc ani nepatří hráčům. Virtuální měna dle SDEU nepředstavuje ani poukaz, protože s ním není spojena povinnost jej přijmout jako protiplnění za služby. SDEU nakonec uzavřel, že jde o elektronickou službu a základem daně je tak celé obdržené protiplnění za prodej virtuálního platidla. Tento závěr může mít dopad na přístup užívaný v praxi.
• Dále vyšlo rozhodnutí ve věci T-575/24 Digipolis, v jejímž rámci byl SDEU dotázán na režim DPH u služeb sdružení, které bylo založeno obcemi na základě belgické legislativy, která umožňuje přenesení veřejnoprávních pravomocí obcemi na jimi založená sdružení. Dle SDEU se jedná o poskytnutí služby za úplatu, kdy právní vztah vyplýval ze stanov, jež musely být v souladu s veřejnoprávní legislativou. Dále SDEU rozhodl, že sdružení poskytovalo služby v rámci ekonomické činnosti, čemuž nasvědčovala pravidelnost poskytování služby. Sdružení dle SDEU vykonávalo ekonomickou činnost samostatně, bylo dostatečně nezávislou právnickou osobou a spíše nejednalo jako orgán veřejné moci. Domníváme se, že daný případ by neměl mít významný vliv na praxi v ČR.
• V situaci T‑638/24 Finanzamt Österreich posuzoval SDEU zdanění pořízení zboží před aplikací pravidel quick fixes a chybně uvedené DPH na faktuře dodavatelem. SDEU uvedl, že pořízení zboží se považuje za uskutečněné ve státě, jehož DIČ pořizovatel použil, pokud neprokáže, že bylo předmětem daně ve státě ukončení přepravy. Dále dodal, že může nastat situace, kdy vzniká jak povinnost odvést chybně uvedenou DPH na faktuře dodavatelem, tak zároveň povinnost zdanit pořízení zboží příjemcem plnění, přičemž příjemce plnění nemůže nárokovat odpočet ani jedné z obou částek. V této situaci není porušena ani zásada neutrality či proporcionality, protože rakouská legislativa umožňuje provést opravu faktur s chybně uvedenou DPH.  Vzhledem k posuzování stavu před quick fixes jsme toho názoru, že dopad tohoto rozhodnutí na praxi je značně omezený.
• Ve stanovisku k případu T-184/25 Veronsaajien oikeudenvalvontayksikkö generální advokát Soudního dvora EU posuzoval otázku osvobození správy úvěrů osobou, která je poskytuje či poskytla. V tomto případě společnost A poskytla úvěr, následně veškerá práva a povinnosti z úvěrové smlouvy převedla na společnost B, nicméně společnost A úvěr nadále spravovala pro společnost B. Generální advokát konstatoval, že úmyslem normotvůrce bylo zdanit externí zajišťování správy úvěrů třetí osobou, proto společnost A musí své služby správy úvěru zdanit.