V souladu s články 10, 11 a 12 má právo na zdanění příjmů plynoucích v podobě dividend, licenčních poplatků nebo úroků rovněž smluvní stát, na jehož území mají tyto příjmy zdroj. Zdanění těchto příjmů ve státě zdroje může být omezeno maximální 5procentní sazbou, úrokové příjmy lze případně plně osvobodit, pokud je jejich příjemce také jejich skutečným vlastníkem a současně rezidentem druhého smluvního státu.

Jakým způsobem lze prokázat právo na využití těchto výhod, mělo být předmětem další dohody smluvních států. Podle Sdělení Ministerstva financí České republiky vydaného ve Finančním zpravodaji č. 7/2020 dne 15. dubna 2020 („Sdělení“) musí český poplatník, který je skutečným vlastníkem příslušného příjmu, předložit korejskému plátci daně žádost o sníženou sazbu daně spolu s doplňujícími dokumenty (např. potvrzení o českém daňovém domicilu). Plátce daně by pak měl sám vyhodnotit, zda jsou podmínky pro využití výhodnějšího režimu splněny či nikoliv. Pokud nejsou, může plátce požadovat od poplatníka doplnění dalších nezbytných informací, případně aplikaci výhodnějšího režimu odmítnout.

Plátce daně je současně povinen žádost předloženou poplatníkem doložit na příslušný daňový úřad, a to v termínu do devátého dne měsíce následujícího po měsíci, kdy byla realizována platba příslušného příjmu. Sdělení rovněž uvádí, že žádost poplatníka o čerpání výhody ze Smlouvy musí být předložena na patřičném korejském formuláři.

Vydáním tohoto Sdělení současně pozbývá platnost pokyn č. 251/62 754/1995 upravující uplatňování původní verze Smlouvy z roku 1992.