Daně 

Rozdíly u DPH reportů a Intrastatu v České republice a na Slovensku

Daňové přiznání, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení a hlášení Intrastat – to jsou základní daňové reporty, které musí společnosti a podnikatelé v České republice i na Slovensku zpracovávat včas a správně, pokud se chtějí vyhnout penalizaci. Jaká pravidla pro tato hlášení platí? A na jaké rozdíly mezi českou a slovenskou daňovou legislativou je zapotřebí dát pozor?

DPH reporty a Intrastat: co by měl každý vědět?

Mezi DPH reporty, které musí firmy v České republice zpracovávat, patří kontrolní hlášení, DPH přiznání a souhrnné hlášení, jež musí být podány do 25. dne po skončení zdaňovacího období. V případě, že tento den vyjde na víkend nebo státní svátek, posouvá se na první pracovní den po této lhůtě. Stejná pravidla najdeme i na Slovensku, kde se ve stejném termínu podává DPH přiznání, kontrolní výkaz a souhrnný výkaz.

S rozdílným přístupem se naopak setkáme u hlášení Intrastat, jehož cílem je sběr statistických údajů o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie. Termín pro jeho podání je v České republice 12. pracovní den po skončení zdaňovacího období, každý měsíc se tedy musí přepočítávat. Na rozdíl od Slovenska, kde je termín vždy 15. den v měsíci. V případě, že tento den vyjde na víkend nebo státní svátek, posouvá se na první pracovní den po této lhůtě.

Povinnost podávat Intrastat vzniká v České republice firmám ve chvíli, kdy překročí obrat 12, potažmo 20 mil. Kč. „Musím sledovat každý směr zvlášť – dovoz i vývoz – a ve chvíli, kdy překročím 12 milionů, ale zároveň nepřekročím 20 milionů, můžu podávat jakési zjednodušené hlášení, které podáváme v lednu za daný kalendářní rok, a pokud v těch dalších měsících 20 mil. překročím, podávám měsíční hlášení,“ vysvětluje Dana Polívková, senior manažerka v daňovém oddělení Deloitte.

Na Slovensku došlo od 1. ledna 2022 ke změně a hlášení Intrastat se podává při obratu 1 milion eur u dovozu nebo vývozu.

Co hrozí poplatníkovi za nesrovnalosti v hlášení Intrastat v ČR a na Slovensku

Nejprve si pojďme říct, pod který úřad v obou zemích agenda Intrastatu spadá. Zatímco DPH má v České republice na starosti finanční úřad, u Intrastatu je to celní správa. Obě instituce spolu nicméně úzce spolupracují, a proto je důležité sledovat provázanost nejen mezi jednotlivými DPH reporty, ale i mezi DPH a Intrastatem. Na Slovensku spadá Intrastat do agendy Statistického úřadu, je však opět třeba počítat s tím, že ten spolupracuje s finanční správou. „Statistický úřad a finanční správa, která u nás zahrnuje daňové úřady a celní úřady a má na starosti kontrolní výkaz a DPH přiznání, si mezi sebou informace vyměňují,“ popisuje praxi na Slovensku Jan Skorka, ředitel v oddělení nepřímých daní na Slovensku. Takže v případě, že se někdo nepřihlásí k hlášení Intrastat, ale podává DPH přiznání, finanční správa tyto informace posílá Statistickému úřadu a ten pak případně daný subjekt vyzve, aby se přihlásil. Rozdíl je podle Jana Skorky v přístupu. Statistický úřad není „berňák“ a jeho přístup je přívětivější a rovněž sankce jsou nižší a nedávají se hned v prvním kroku.

Za Intrastat jsou tak na Slovensku vysoké sankce jen zřídka, ale případné nesrovnalosti mohou vést k daňové kontrole ze strany finančního úřadu, která bývá velmi komplexní. „Daňová kontrola je komplikovaná v tom, že správce daně, když u nás otevře DPH kontrolu, musí prověřit druh daně za dané zdaňovací období relativně komplexnějším způsobem,“ říká Jan Skorka. To znamená, že kvůli nesrovnalostem v Intrastatu a DPH přiznáních může komplexní daňová kontrola najít úplně jiný problém v jiné oblasti. A tady už subjekt pokutám nevyhne.

V České republice je přístup u Intrastatu přísnější, jak konstatuje Dana Polívková. Pokud se zjistí rozdíly větší než 5 %, začne se celní úřad dotazovat. „Pokud jednotka spolupracuje, pak to možná i e-mailovým dotazováním skončí. Ale pokud nespolupracuje a nejsme schopní doložit všechny potřebné údaje, zahájí kontrolu a mnohdy ji otevře i za více období než právě to jedno. A velmi často to skončí i sankcemi, které mohou být relativně vysoké.“

Jak na opravy již podaných daňových reportů  

Někdy se stane, že je v již podaném daňovém reportu nutné něco opravit nebo doplnit. I na tyto situace legislativa myslí a stanovuje pro ně pravidla, která se liší podle toho, o který typ reportu se jedná.

  • Daňové přiznání

V České republice máme opravná daňová přiznání, dodatečná daňová přiznání a opravná dodatečná přiznání. Liší se od sebe ve lhůtě, kdy musí být podle legislativy podány. Když podáme řádné daňové přiznání a ještě ve výše zmíněné lhůtě do 25. dne po skončení zdaňovacího období zjistíme, že musíme udělat opravu, jedná se o opravné daňové přiznání. Všechna přiznání, která jsou podávána po lhůtě a opravují původní report, jsou již dodatečná.

Jak se počítají lhůty pro podání dodatečného hlášení? Vychází se ze dne zjištění nových skutečností nebo chyby a termín pro podání je pak legislativou stanoven do konce měsíce následujícího po dni zjištění. Obecně na opravu daňových transakcí v daňovém přiznání jsou tři roky.

Na Slovensku se podávají opravná daňová přiznání a dodatečná daňová přiznání, a to ve stejných lhůtách jako v Česku.

Rozsah dodatečných a opravných daňových přiznání: Pokud je to opravné hlášení – ať už opravné dodatečné, nebo opravné hlášení řádného daňového hlášení – podáváme jej v České republice vždy v plném rozsahu. „To znamená, že kromě nových skutečností musíme vzít v potaz všechny údaje, které jsme uvedli v řádném nebo opravovaném dodatečném hlášení,“ vysvětluje Dana Polívková. Pokud jde o dodatečné daňové přiznání, zde se uvádí pouze rozdíly oproti daňovému přiznání.

Na Slovensku se podává opravné i dodatečné daňové přiznání v plném rozsahu, v dodatečném daňovém přiznání se však navíc vyplňují rozdílové řádky, kde se musí výslovně uvést, kde je rozdíl ve srovnání s řádným daňovým přiznáním.

Usnadněte si DPH hlášení i Intrastat s TaxCube

S daňovými reporty dnes už umí pomoci chytré nástroje. Jedním z nich je TaxCube, s nímž je příprava všech DPH hlášení i reportů k Intrastatu, včetně těch následných a opravných, rychlé a snadné. Podívejte se, co vše náš TaxCube nabízí. A v případě zájmu nás kontaktujte.

  • Kontrolní hlášení a souhrnné hlášení

U následného kontrolního hlášení jsou lhůty přísnější. Pokud přijde výzva nebo zjistíme nové skutečnosti, je lhůta na reakci zpravidla pět pracovních dnů počítáno ode dne následujícího po dni zjištění chyby nebo výzvy. Následné kontrolní hlášení se musí zpracovávat v plném rozsahu.

Lhůta pro následné souhrnné hlášení je do 15 dnů ode dne zjištění skutečnosti, že je nutné provést opravu souhrnného hlášení.

Slovensko: „Nemáme zákonem stanovenou lhůtu pro podání dodatečného kontrolního a souhrnného výkazu. Ale praxe ukazuje, že když je zapotřebí podat dodatečné daňové přiznání a je v něm změna, která má vliv na kontrolní nebo souhrnný výkaz, je vhodné podat dodatečný kontrolní výkaz či dodatečný souhrnný výkaz ve stejné lhůtě, jako se podalo dodatečné daňové přiznání,“ říká Ivana Dvořáková, senior manažerka v oddělení nepřímých daní Deloitte na Slovensku. Pevná lhůta spojená s penalizací tedy pro opravy stanovena není. Pouze v případě, kdy daňový úřad zašle výzvu k úpravě nebo vysvětlení nedostatků v kontrolním či souhrnném výkazu, je lhůta pět dní.

Co se týče rozsahu, česká a slovenská praxe se zde liší. Dodatečný kontrolní výkaz i dodatečný souhrnný výkaz na Slovensku musí obsahovat jen položky, které se upravují nebo doplňují.

  • Intrastat

 Česká republika: U Intrastatu se provádí opravy v případě, kdy se změní fakturovaná hodnota, váha nebo množství, a lhůta je 30 dní od okamžiku, kdy zjistíme nesrovnalosti. Nejzazším termínem pro opravu je pak termín pro podání hlášení za červen následujícího roku. Za rok 2022 je to tedy do 12. pracovního dne v červenci 2023. „Pokud už teď víte, že bude potřeba něco opravit, neodkládejte to, protože na tu lhůtu, která je uprostřed prázdnin, se velmi často zapomíná,“ upozorňuje Dana Polívková.

Slovensko: Lhůta pro podání opravného Intrastatu není na Slovensku stanovena. Pouze, pokud je zapotřebí doplnit  další transakce, je nutné tak učinit  okamžitě. Doplnění další transakce se ale vykonává předložením řádného hlášení, ne opravného

quote icon

V každé zemi, v níž jste zaregistrovaní, se ptejte, zdali musíte podávat nulová daňová přiznání a nulová hlášení. Jsou totiž státy, kde nepodání těchto reportů může být citelně penalizováno.

Radka Mašková, ředitelka v daňovém oddělení, Deloitte

Nulová daňová přiznání

Česká republika: I v případě, že neuskutečníme nebo nepřijmeme žádné zdanitelné plnění, tedy v daném zdaňovacím období neproběhla žádná transakce, má plátce povinnost podat DPH přiznání, i když bude takzvaně nulové.

Pokud plátce podává nulové přiznání, nemusí podávat kontrolní hlášení ani souhrnné hlášení. Zároveň ale, pokud je registrovaný k Intrastatu, musí podat negativní hlášení, aby celní úřad věděl, že se neuskutečnila žádná transakce.

Slovensko: Nulové DPH přiznání musí na rozdíl od Česka podávat jen usazené osoby – v ČR jsou to osoby usazené i neusazené. Společnosti, které nejsou na Slovensku usazené, ale jsou registrované pro DPH, nulové přiznání nepodávají.

Intrastat v novém. Na co se od ledna 2022 připravit?

Číst více arrow-right-icon
Ilustrační obrázek: Intrastat v novém. Na co se od ledna 2022 připravit?
Nepřímé daně dReport zpravodaj DPH Daňové přiznání

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right