Zákon o daních z příjmů dává obecně poplatníkům možnost daňové odpisování majetku přerušit anebo vůbec nezahájit. Uplatnění daňových odpisů v základu daně je tak pro poplatníky volba, nikoliv povinnost, s tím, že abstrahujeme od speciálních způsobů odpisování majetku nebo od zvláštních režimů poplatníka, jako jsou příjemci investičních pobídek.
V návaznosti na novelu zákona o daních z příjmů účinnou od 1. 1. 2021 byla po více než 8 měsících ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška Ministerstva financí (č. 335/2021 Sb.), která mění a doplňuje příslušné formuláře Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (obsažené ve vyhlášce č. 525/2020 Sb.). Vyhláška poplatníkům umožňuje podat daňové přiznání za rok 2021 (či jeho část, která započala ode dne 1. 1. 2021) a správně vypočíst příslušnou daň, což by ve formuláři platném pro rok 2020 nebylo v některých případech prakticky možné.
Generální finanční ředitelství („GFŘ”) vydalo dne 9. srpna 2021 informaci k pokynům k převodním cenám v oblasti finančních transakcí („Informace“), v rámci které GFŘ odkazuje na tzv. Transfer Pricing Guidance on Financial Transactions („Pokyny“) zveřejněné Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (angl. „OECD“) v únoru 2020. Společně s Informací zveřejnilo GFŘ také neoficiální překlad Pokynů do českého jazyka.
Dne 30. září 2021 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona o bankách, do které byla v rámci pozměňovacích návrhů načtena také změna zákona o daních z příjmů. Ta spočívá ve znovuzavedení osvobození úrokových příjmů nerezidentů z tzv. eurobondů, tedy dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice, a to s účinností od 1. ledna 2022.
Dne 27. července 2021 byl ve Sbírce zákonů uveřejněn zákon č. 285/2021 Sb., kterým došlo ke změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně v oblasti daňového zvýhodnění na děti upraveného v § 35c a § 35d. Obě změny jsou pro poplatníky z hlediska daňové zátěže pozitivní.
Zkušenosti z praxe ukazují, že celá řada společností využívá pouze jednu z forem veřejné podpory, ať už v podobě dotace, nebo investiční pobídky, popř. uplatňují odčitatelnou položku na výzkum a vývoj. Přitom tyto společnosti mají mnohdy nárok využít více forem podpory zároveň, efektivně je mohou kombinovat a maximalizovat tak z nich plynoucí užitky. Na druhou stranu souběh podpor s sebou nese několik pravidel, která je nutné dodržet.
Problematika převodních cen je českou finanční správou považovaná za velmi rizikovou oblast, a proto se na ni již dlouhodobě zaměřuje při daňových kontrolách. Tento trend potvrzují také výsledky daňových kontrol orientovaných právě na převodní ceny, které nedávno zveřejnila finanční správa ve společné tiskové zprávě s Ministerstvem financí ČR.
Nejvyšší správní soud v nedávné době poprvé rozhodoval o případu tzv. korunových dluhopisů. Předmětem sporu překvapivě nebyla otázka zneužití práva, ale to, zda společnost prokázala daňovou uznatelnost úroků z dluhopisů dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. V této otázce dal soud za pravdu orgánům finanční správy a potvrdil doměření daně. K tomu je nutné poznamenat, že se skutkově jednalo o specifický případ.
Novela zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2021 umožnila zaměstnavatelům po více než 30 letech poskytovat svým zaměstnancům příspěvky na stravování finanční formou bez nutnosti prokazování účelovosti. Dle vyjádření ministerstva financí „stravenkový paušál“ doplňuje dosavadní možnosti daňově zvýhodněného stravování. Jaká jsou pravidla pro jeho poskytování a na co nezapomenout, aby zaměstnavatel mohl plně využít daňové výhody?
