Dne 27. července 2021 byl ve Sbírce zákonů uveřejněn zákon č. 285/2021 Sb., kterým došlo ke změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně v oblasti daňového zvýhodnění na děti upraveného v § 35c a § 35d. Obě změny jsou pro poplatníky z hlediska daňové zátěže pozitivní.
Zkušenosti z praxe ukazují, že celá řada společností využívá pouze jednu z forem veřejné podpory, ať už v podobě dotace, nebo investiční pobídky, popř. uplatňují odčitatelnou položku na výzkum a vývoj. Přitom tyto společnosti mají mnohdy nárok využít více forem podpory zároveň, efektivně je mohou kombinovat a maximalizovat tak z nich plynoucí užitky. Na druhou stranu souběh podpor s sebou nese několik pravidel, která je nutné dodržet.
Problematika převodních cen je českou finanční správou považovaná za velmi rizikovou oblast, a proto se na ni již dlouhodobě zaměřuje při daňových kontrolách. Tento trend potvrzují také výsledky daňových kontrol orientovaných právě na převodní ceny, které nedávno zveřejnila finanční správa ve společné tiskové zprávě s Ministerstvem financí ČR.
Nejvyšší správní soud v nedávné době poprvé rozhodoval o případu tzv. korunových dluhopisů. Předmětem sporu překvapivě nebyla otázka zneužití práva, ale to, zda společnost prokázala daňovou uznatelnost úroků z dluhopisů dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. V této otázce dal soud za pravdu orgánům finanční správy a potvrdil doměření daně. K tomu je nutné poznamenat, že se skutkově jednalo o specifický případ.
Novela zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2021 umožnila zaměstnavatelům po více než 30 letech poskytovat svým zaměstnancům příspěvky na stravování finanční formou bez nutnosti prokazování účelovosti. Dle vyjádření ministerstva financí „stravenkový paušál“ doplňuje dosavadní možnosti daňově zvýhodněného stravování. Jaká jsou pravidla pro jeho poskytování a na co nezapomenout, aby zaměstnavatel mohl plně využít daňové výhody?
V lednu letošního roku jsme vás informovali o nově vydaných interpretacích Národní účetní rady I-42 a I-43, které se týkají účetního vykazování kurzového rizika u pohledávek v cizí měně s vytvořenou opravnou položkou a poskytnutých záloh v cizí měně. V následujícím článku rozebereme tyto dvě interpretace z hlediska daní.
Jak jsme vás již informovali, pravidla upravující lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů doznala po novele daňového řádu s účinností od 1. ledna 2021 nemalých změn. Tato pravidla se vztahují již na zdaňovací období kalendářního roku 2020 a hospodářského roku končícího 31. prosince 2020 nebo později. V mezidobí vydala finanční správa Metodický pokyn k aplikaci lhůty pro podání daňového přiznání. Přinášíme vám zajímavé postřehy z dosavadní praxe a metodiky finanční správy, které mohou mít praktický dopad na dodržení lhůty daňovým poplatníkem.
Od 1. ledna 2021 byla zavedena nová povinnost oznamovat finančním úřadům některé přeshraniční transakce a další uspořádání, která splňují zákonem definované charakteristické znaky. Jelikož se s tímto tématem pojí mnoho nejasností – ať už z pohledu obsahového vymezení termínů a situací, které mohou reportingu podléhat, nebo z pohledu procesních postupů – snažíme se mu pravidelně věnovat i na našem blogu. Krátce jsme pro vás shrnuli poslední vývoj a novinky.
Ministryně financí vydala dne 27. dubna 2021 další rozhodnutí o prominutí daně z příjmů z důvodu mimořádné události způsobené šířením koronaviru. Tentokrát se týká daně z příjmů odpovídající daňové povinnosti vzniklé porušením podmínky doby použití majetku pro odborné vzdělávání podle § 34g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o daních z příjmů“).
