Správce daně

Účetnictví 

Sankce za špatně vedené účetnictví a jejich prekluzivní lhůty

V případě, že účetní jednotka neplní své povinnosti podle zákona o účetnictví, hrozí jí za takový přestupek pokuta. Sankce se nejčastěji odvíjí od hodnoty aktiv s tím, že mohou dosahovat až výše 3 % nebo 6 % aktiv, a to dle typu přestupku. Z naší praxe bývá nejčastějším typem přestupku například to, že účetní jednotka nezveřejní svou účetní závěrku ve sbírce listin u rejstříkového soudu. Každopádně, pokud finanční úřad takové pochybení objeví, potom je zmíněná částka pokuty vypočtená z hodnoty aktiv maximální možnou hranicí a správce daně tak může uložit a často i ukládá částku nižší. 

23. 11. 2021
Daně 

Mezinárodní dožádání a běh prekluzivní lhůty pro stanovení daně

Žádost o mezinárodní spolupráci, jinými slovy mezinárodní dožádání, je jedním z řady nástrojů, které může správce daně v rámci daňového řízení využít za účelem správného stanovení daně. Poslední dobou narůstá četnost případů, kdy správce daně tento nástroj využívá v rámci kontroly přeshraničních transakcí. Pojďme se však na tento institut podívat optikou daňového subjektu. 

22. 11. 2021
Daně 

Úkony prováděné správcem daně v rámci místního šetření mohou představovat materiální zahájení daňové kontroly

Dle nedávného rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 18 Af 11/2021 překročil správce daně zákonný rámec místního šetření, když prováděl úkony, které svým charakterem a intenzitou odpovídají spíše daňové kontrole, čímž došlo k přerušení prekluzivní lhůty pro stanovení daně ještě před formálním zahájením daňové kontroly. 

19. 11. 2021
Daně 

Nejvyšší správní soud: Nezaplacená daň je pro účely podvodu na DPH posuzována k okamžiku rozhodování

V aktuálním rozsudku se Nejvyšší správní soud zastal daňového subjektu v případě údajného podvodu na dani z přidané hodnoty („DPH“), kde v okamžiku rozhodování neexistoval nedoplatek na dani. V projednávaném případě orgány finanční správy napadaly u daňového subjektu nadměrný odpočet DPH s argumentací, že se účastnil řetězce zasaženého podvodným jednáním. Daňový subjekt se závěrům správce daně a odvolacího orgánu bránil správní žalobou a kasační stížností. 

18. 6. 2021
Daně 

Lhůta pro stanovení daně: Soudy změnily nezákonnou praxi finančních úřadů

Správní soudy se v poslední době opakovaně zastaly daňových subjektů v situaci, kdy správce daně v návaznosti na nesouhlas daňového subjektu s podáním dodatečného daňového přiznání nezákonně zahájil a prováděl daňovou kontrolu po uplynutí lhůty pro stanovení daně. V návaznosti na závěry správních soudů dochází nyní i ke změně praxe finanční správy. 

26. 5. 2021
Daně 

Nejvyšší správní soud rozhodl, že daňoví poplatníci mají nárok na úrok z úroku

V aktuálním rozsudku sp. zn. 10 Afs 382/2020 se Nejvyšší správní soud zabýval právní otázkou, zda lze úročit úroky z neoprávněného jednání správce daně. V projednávaném případě prodlévaly daňové orgány s předepsáním úroku z neoprávněného jednání správce daně, které spočívalo v nesprávně doměřené dani, po dobu delší než tři roky (první úrok). Žalobce požadoval za dobu prodlení kompenzaci ve formě úroku z neoprávněného jednání správce daně (druhý úrok). Orgány finanční správy se nároku na druhý úrok bránily argumentací, že nebyly splněny podmínky pro jeho vznik a že v daňovém právu platí zákaz dalšího úročení úroku. 

24. 5. 2021
Daně 

Kdy přechází důkazní břemeno na správce daně?

Nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu (č. j. 1 Afs 73/2019-71) potvrdil způsob, kterým dochází k rozložení důkazního břemene mezi daňový subjekt a správce daně v průběhu daňového řízení týkajícího se srážkové daně. V daném případu bude také zajímavý výklad pojmu „skutečný vlastník licenčních poplatků“ ve vazbě na možnost použití modifikované sazby dle smlouvy o zamezení dvojímu zdanění („SZDZ“). Nicméně zatím se soudy (krajský i Nejvyšší správní soud) věnovaly pouze procesní stránce případu, tj. zejména rozložení důkazního břemene. Případ tak bude znova projednán krajským soudem („KS“), jenž učinil nesprávný závěr o přenosu důkazního břemene, a z toho důvodu mu Nejvyšší správní soud („NSS“) případ vrátil k dalšímu řízení. 

22. 3. 2021
Daně 

Nejvyšší správní soud odmítl praxi finanční správy ohledně zřizování zástavního práva k nepravomocně stanovené dani

Daňový řád umožňuje správci daně zajistit si neuhrazenou daň zřízením zástavního práva k majetku daňového subjektu. V případě, že daňový subjekt zástavním právem zajištěnou daňovou pohledávku řádně a včas nesplní, vystavuje se nebezpečí, že se správce daně uspokojí z majetku, k němuž bylo zástavní právo zřízeno. 

17. 3. 2021