Kladivo a tanec

V úvodní části online diskuse popsal doktor Petr Smejkal, hlavní epidemiolog a infektolog IKEM, současnou situaci, v níž se Česká republika nachází. Připomněl, že momentálně přibývá průměrně 7000 pozitivně testovaných osob denně, současně ale zdůraznil, že stále vysoký podíl pozitivních testů, konkrétně asi 30 %, naznačuje, že máme velké množství nakažených lidí, kteří testovaní „unikají“. Negativním jevem je zvyšující se počet starších pacientů, aktuálně činí 14 % ze všech hospitalizovaných osoby nad 65 let.

Denně se průměrně provede asi 45 000 testů. Toto číslo by se ale podle doktora Petra Smejkala mělo zvýšit. „Abychom se mohli vrátit do normálu, je především nutné zapracovat na testování a na trasování, protože teprve až když o všech víme, můžeme začít rozvolňovat. O tom je také slavná britská práce Kladivo a tanec. Kladivem jsme do toho udeřili dobře – to jsou ta tvrdá opatření, ale to je celkem jednoduché, my se musíme naučit dobře tancovat a to, zdá se, neumíme.“

Jaký je rozdíl mezi chřipkou a covidem-19

„Virus způsobující Covid-19 má vysokou afinitu k výstelce cév (endotelu) celého cirkulačního systému a zde dochází k zánětu podél celého cévního systému v organismu, což vede k vysokému výskytu trombembolických příhod. A tam je ten zásadní rozdíl mezi chřipkou a covidem, a proto je také výskyt závažných komplikací u covidu větší nežli u tzv. běžné chřipky,“ vysvětlil profesor Ladislav Machala, vedoucí AIDS centra FN Na Bulovce.

Nová vakcína dává naději

Tento týden se v médiích objevila zpráva, že nová vakcína farmaceutických firem Pfizer a BioNTech vykazuje více než 90procentní účinnost. Profesor Julius Lukeš, parazitolog Jihočeské univerzity, popsal, na jakém principu tato vakcína funguje. „Jde o RNA vakcínu, což je poměrně nový přístup, kdy se injikuje do pacienta RNA molekula, z níž se potom na ribozomu vyrábí bílkovina viru, která je obvykle exponovaná na povrchu buňky, čímž působí imunogenně, stimuluje imunitní odpověď a my si tak vytvoříme protilátky proti vybrané bílkovině toho viru a při setkání s ním si poradíme.“

Vedle vakcín, které mají ochránit zdravé lidi před onemocněním covidem, se také intenzivně pracuje na vývoji léčivých přípravků. Jedním z těch nadějných, jehož účinky na sobě při onemocnění covidem úspěšně vyzkoušel dokonce Donald Trump, je tzv. koktejl protilátek REGN-COV2. Jak potvrdil Neil Stahl, spoluzakladatel firmy Regeneron Pharmaceutical, která tento přípravek vyvinula, schválení pro použití v rámci tzv. nouzového využití očekávají od amerických úřadů v nejbližší době.

Umírá se s covidem, nebo na covid?

O tom se vedou nekonečné debaty. Profesor Ladislava Machala nevidí důvod k tomu, aby se tyto dva výrazy rozlišovaly. „Když 95letý dědeček dostane horečku, začne kašlat a nepřežije tento cirkulační kolaps, pak také můžeme diskutovat, jestli to bylo na chřipku, nebo s chřipkou. Ale z mého pohledu klinického lékaře je finální příčinou tato infekce. Takže já bych to přičítal vždy covidu.“

Zavření školy – účinné, ale drahé opatření

Docent Jakub Steiner, který působí jako ekonom v CERGE-IG a University of Zurich, uvedl, že mezi odborníky existuje relativně silný konsenzus, že uzavření škol je jedno z nejúčinnějších protikorovavirových opatření, nicméně je i početná skupina expertů s opačným názorem. Shoda naopak panuje v názoru, že jde o jedno z nejdražších opatření.

Školy by se podle docenta Jakuba Steinera měly otevřít co nejdříve, a to způsobem, který bude bezpečný. Děti by se například mohly ve škole střídat, protože rotace rozmělňuje řetězce nákaz. „Riziko bude samozřejmě trvat i nadále. Musíme se zamyslet nad tím, jak to kompenzovat,“ uvědomuje si Jakub Steiner a jako jedno z řešení navrhuje zvýšení testovací intenzity. „Nejde jen o zvýšení kapacity. Bude třeba nabídnout firmám i jednotlivcům pobídky, aby se jim testování vyplatilo. Jít se otestovat je služba veřejnosti a my musíme tuto službu odměňovat.“

Roušky mají smysl

Podle docenta Rastislava Maďara, epidemiologa a děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity, roušky, jestliže jsou správně používané, velmi dobře fungují. „Pokud mají roušku obě strany a zachovávají mezi sebou odstup minimálně jeden metr, pak je pravděpodobnost nákazy téměř nulová.“ Dokládá to na skutečných případech. Například bezpříznakový cestující v letadle během osmihodinového letu nikoho nenakazil, protože on i cestující v jeho blízkosti měli roušky. Stejně tak jsou známy případy kadeřnic bez příznaků, které během týdne v práci nenakazily žádného ze svých zákazníků, i přesto, že nebyl zachován metrový odstup – a to jen díky rouškám.

Má koronavirová pandemie vliv na duševní zdraví?

Docentka Julie Chytilová, ekonomka Institutu ekonomických studií UK a CERGE-IG, představila výsledky dlouhodobého průzkumu, jenž od března 2020 prostřednictvím online otázek, které autoři šetření každé 2 až 3 týdny pokládají stejnému reprezentativnímu vzorku více než 2000 respondentů, zjišťuje psychickou pohodu českých domácností.

Před pandemií vykazovalo známky alespoň středně těžké deprese 6 % respondentů. V březnu 2020 došlo k nárůstu z 6 na 20 %. V dalších měsících pak postupně docházelo k zlepšování až na 10 % v červnu. Ženy vykazovaly příznaky úzkosti a deprese častěji než muži již v době před pandemií. V době pandemie se rozdíl ještě zvětšil. Nejvíce zasaženy byly ženy s malými dětmi, kde podíl s příznaky úzkosti a deprese činil až 37 %. Co se týče porovnání věkových skupin, nejvíce známek deprese a úzkosti vykazují mladí lidé od 18 do 24 let, a platilo to i v období před pandemií.

Během aktuální druhé vlny počet osob s příznaky opět narůstá, ale nikoliv tak razantně jako při vlně první.

Pokud vás téma koronavirové pandemie zajímá a chcete si poslechnout vše, co od účastníků zaznělo, můžete si pustit celou diskusi ze záznamu.