V předchozích dnech měl být projednáván návrh zákona o daních z příjmů, kterým by měla být od roku 2023 (na dobu tří let) zaimplementována do zákona tzv. daň z mimořádných zisků (známá také pod anglickým názvem Windfall Tax). Jedná se o instrument, který doposud nebyl v novodobé historii České republiky použit. Nástroj obdobného charakteru se na základě dnes známých informací používá nebo připravuje rovněž ve Velké Británii, Maďarsku, Španělsku či Itálii. Přes původní proklamace a očekávání k projednání návrhu prozatím nedošlo, nicméně myšlenka mimořádné daně je samozřejmě stále živá a její zavedení rozhodně nelze vyloučit.
Cílem Windfall Tax je zdanění mimořádných zisků, které byly a budou ve vybraných odvětvích (bankovnictví, energetika a výroba PHM) dosaženy na základě externích vlivů, tj. zejména díky rychlému růstu úrokových sazeb ČNB a dramatickému zvýšení cen energie a pohonných hmot. Naopak, alespoň podle teorie, by předmětem daně z mimořádných zisků neměly být zisky dosažené díky inovacím, investicím či úsporám realizovaným přičiněním samotných daňových poplatníků. Sazba daně by se měla pohybovat mezi 40 % a 60 %.
Tolik teorie. V praxi se určitě najdou velcí příznivci i velcí odpůrci této „nové daně“, jak tomu ostatně bývá ve většině oblastí lidské činnosti. Aniž bychom se jako daňoví poradci klonili na tu či onu stranu, jsme zvědavi, jak si zákonodárce a zejména pak praxe poradí s různými aspekty, které mohou v souvislosti s případnou implementací daně vyvstat. Jak víme, ďábel se často může skrývat v detailu…
Otazníků je celá řada
Na mysl nám mohou přijít například otázky, (i) koho se bude vlastně daň týkat, (ii) jakým způsobem se stanoví základ daně nebo třeba (iii) zda je tato daň v souladu s Ústavou České republiky, jelikož se jedná o daň uloženou pouze pro některá odvětví.
Jakých odvětví se bude daň týkat, to asi víme nebo tušíme. Jak bude ale blíže nadefinován okruh konkrétních daňových poplatníků, na které daň dopadne? Půjde například jen o mateřskou společnost, která je bankou, a nikoliv o její dceřiné společnosti zabývající se leasingem? Nebo naopak o celou skupinu? A co třeba výrobní společnost, která si na sousedícím potoce či říčce zřídila malou vodní elektrárnu a zároveň investovala nemalé částky do fotovoltaiky na střechách svých budov?
Proslýchá se, že základ pro daň z mimořádných zisků bude stanoven jako rozdíl mezi ziskem (nebo základem daně?) například za rok 2023 a průměrem zisků / základů daně za předchozích pět let. Bude se tento zisk očišťovat třeba o nejhorší a nejlepší rok? A jakým způsobem se zohlední investiční či vývojová činnost, která by měla začít nést své ovoce právě počínaje rokem 2023? Jakým způsobem se zohlední negativní dopad předchozího covidového období? A co společnosti, které požívají výhod investičních pobídek ve formě slevy na dani? Anebo společnosti, které měly nebo mají různou délku účetních období z důvodu přechodů mezi kalendářním a hospodářským rokem? Co když se společnost rozhodne využít možnosti přerušení daňových odpisů? Komplikace zřejmě nastanou i u společností, které prošly či budou procházet různými restrukturalizacemi, jako jsou fúze, rozdělení, odštěpení apod.
Je možné, že nám na tyto a další otázky dá odpověď už vlastní vládní návrh textu zákona. Nechme se překvapit. Domníváme se však, že Windfall Tax může přinést poměrně významnou modifikaci zákona o daních z příjmů, může zkomplikovat vlastní proces přípravy daňových přiznání, přinést nemalé změny ve formuláři přiznání a podobně. Možná pak vyvstane i otázka, zda by v praxi z hlediska vlastního legislativního procesu, ale i z pohledu samotných daňových poplatníků a daňové správy nebyla jednodušší progresivní daňová sazba pro vybraná odvětví při využití současného znění zákona…
V článku vycházíme pouze z informací, které jsou v tuto chvíli (21. 9. 2022) obecně dostupné.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
