Zákon o dorovnávacích daní

V popředí zájmu poplatníků, kteří jsou členy velkých nadnárodních skupin, je novela zákona o dorovnávacích daních projednávaná pod číslem sněmovního tisku 783. Navrhované změny upravují stávající zákon tak, aby se více přiblížil požadavkům modelových pravidel OECD a aby naše česká dorovnávací daň byla považována za tzv. kvalifikovanou. Jedná se tak o velmi chtěné změny, na které poplatníci dorovnávací daně a jejich mateřské společnosti netrpělivě čekají. Nejvíce poptávaná informace ze strany mateřských společností je potom lhůta pro podání daňového přiznání a informačního přehledu k české dorovnávací dani, která by se ze stávajících 10 měsíců měla prodloužit na:

• 22 měsíců po uplynutí zdaňovacího období pro podání daňového přiznání k české dorovnávací dani a
• 15 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, resp. do 18 měsíců, jedná-li se o vstupní období skupiny pro podání informačního přehledu k české dorovnávací dani.

Novela zákona o dorovnávacích daních nabývá účinnosti dnem následujícím po jejím vyhlášení a bude platit zpětně i pro daňové povinnosti u dorovnávacích daní za zdaňovací období započaté od 31. prosince 2023.

Zákon o účetnictví

Ve stejném sněmovního tisku číslo 783 byla projednána také dlouho diskutovaná novela zákona o účetnictví. Novela implementuje směrnici (EU) 2023/2775 ze dne 17. října 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, a dochází tak k úpravě kritérií obratu a aktiv pro kategorizaci účetních jednotek a skupin, která se navyšují o 20 %, kritérium počtu zaměstnanců zůstává nezměněno.

Dále v návaznosti na rozvolňující tendence Evropské komise v oblasti vykazování nefinančních informací, resp. podávání zpráv o udržitelnosti (tzv. ESG reporting) došlo formou schválení pozměňovacích návrhů k úpravám původně navržených ESG povinností v českém zákoně o účetnictví.  Zprávu o udržitelnosti tak nově vyhotovuje účetní jednotka, která je obchodní společností, spořitelním a úvěrním družstvem nebo pojišťovnou a která

• je subjektem veřejného zájmu,
• splňuje kritéria obratu a aktiv pro velkou účetní jednotku,
• k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 1 000 zaměstnanců za účetní období.

Další novinkou je významné snížení počtu povinně auditovaných účetních jednotek, k němuž dochází v důsledku zrušení povinnosti auditu pro malé účetní jednotky. Nově tak mají povinný audit, a tedy i povinnost sestavovat a zveřejňovat výroční zprávu, pouze střední a velké účetní jednotky. To v souvislosti se změnou limitů pro kategorizaci účetních jednotek zmiňovanou výše fakticky znamená, že se kritéria pro povinný audit mění následovně:

• čistý obrat se zvyšuje z 80 mil. Kč na 240 mil. Kč,
• netto hodnota aktiv se zvyšuje ze 40 mil. Kč na 120 mil. Kč,
• počet zaměstnanců (aktuálně 50) zůstává nezměněn.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Další ostře sledovanou legislativní novinkou je sněmovní tisk číslo 925 a sněmovní tisk číslo 926, které se týkají nového zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele a na něj navazujících předpisů. Samotné jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele by mělo zavést pravidelné informační povinnosti zaměstnavatelů vůči státním institucím s tím, že by mělo dojít ke sloučení sběru dat do jediného formuláře, který bude každou z informačních položek obsahovat pouze jednou. Tento nový zákon tak zasahuje do mnoha předpisů, pro daň z příjmů se v následujících letech plánují například změny v oblasti srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti.

Sněmovní tisk číslo 926 je však zajímavý i dalšími pozměňovacími návrhy, které k němu byly v průběhu druhého čtení v Poslanecké sněmovně načteny. Vybrané vládní návrhy jsme již zmiňovali v našem předchozím článku. Třetím čtením pak prošly například návrhy na:

• zavedení dalšího alternativního režimu zdanění zaměstnaneckých akcií pro tzv. kvalifikované zaměstnanecké opce – v podobě prosazované poslanci z vládnoucí koalice;
• úpravu současného režimu zdanění příjmů ze zaměstnaneckých akciových plánů – dílčí změny v definovaných okamžicích odloženého zdanění;
• změnu ustanovení v otázce osvobození nepeněžních zaměstnaneckých benefitů, kdy osvobozený benefit nesmí být svou povahou mzda, plat nebo jiné plnění mající vazbu na výkon práce;
• změny potvrzující absenci povinnosti srážet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti v případě ekonomického pronájmu zaměstnanců;
• změny v uplatňování odčitatelné položky na výzkum a vývoj a zavedení tzv. odpočtového celku;
• zvýšení hodnoty „nevýznamné“ pohledávky, ke které lze tvořit jednorázově 100% zákonnou opravnou položku ze současných 30 000 Kč na 50 000 Kč.

Zamítnuty byly naopak mezi jinými tyto návrhy na:

• zrušení limitu 40 mil. Kč pro osvobození příjmu z prodeje cenných papírů, podílů v obchodních korporacích a kryptoaktiv od daně z příjmů fyzických osob – uvedené typy příjmů se tak budou v úhrnu nadále osvobozovat pouze do této částky;
• valorizaci slevy na poplatníka a zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované nezaopatřené děti.

Všem těmto novinkám a navazujícímu legislativnímu procesu se budeme podrobně věnovat v článcích na našem blogu a na našich webcastech.