Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem květnovém TechLaw zpravodaji:

• Chytrá karanténa: Jaké nejasnosti panují ohledně zpracování osobních údajů?
• Soudní dvůr EU se opět zabývá otázkou stahování přes torrenty, zaměří se na jednotlivé uživatele
• Aukce kmitočtů pro 5G sítě pokračují, nová pravidla by měla přilákat malé operátory
• Online komunikační nástroje jsou dobrým pomocníkem na home office, provází je však bezpečnostní rizika

Práva spotřebitelů v době nouzového stavu

Česká obchodní inspekce vydala dne 18. března 2020 tiskovou zprávu k výkonu spotřebitelských práv v době nouzového stavu, ve které vyzvala spotřebitele k uvážlivému výkonu jejich práv a ohleduplnosti ve vztahu k podnikatelům, kteří jsou současnou pandemickou krizí COVID-19 nejvíce zasaženi.

Česká obchodní inspekce konstatuje, že v některých situacích by mohl být např. požadavek na vyřízení reklamace v zákonné 30denní lhůtě považován až za šikanózní výkon práva ze strany spotřebitele, případně by takový požadavek mohl být v rozporu s dobrými mravy.

S ohledem na obsah tiskové zprávy a kontext současné situace se lze důvodně domnívat, že Česká obchodní inspekce bude i při ochraně spotřebitele přihlížet ke vlivu současné situace na podnikatele.

„Nová” směrnice o ochraně spotřebitele

Na počátku letošního roku vstoupila v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161 ze dne 27. listopadu 2019 („Směrnice), která přináší řadu zajímavých novinek v oblasti ochrany spotřebitele. Směrnice je další krokem Evropské Unie při realizaci jejího záměru modernizovat ochranu spotřebitele.

Níže přinášíme stručný přehled nejzásadnějších změn, které se mohou dotknout e-commerce podnikání.

Rozšíření informační povinnosti u recenzí

Směrnicí reaguje Evropská Unie na stále početnější případy, kdy se spotřebitelé rozhodují při svých nákupech dle spotřebitelských recenzí a uživatelských doporučení. Za účelem zvýšení transparentnosti a informovanosti spotřebitelů proto zavádí Směrnice pro podnikatele novou povinnost informovat spotřebitele o tom, zda jsou zavedeny procesy a postupy, které zajišťují, aby zveřejněné recenze byly autentické a pocházely od skutečných spotřebitelů, tj. těch, kteří produkty skutečně použili nebo je zakoupili.

Podnikatel by mimo jiné měl svým zákazníkům poskytnout informace o tom, jak probíhají kontroly, a poskytnout jim jasné informace o tom, jak jsou recenze zpracovávány, například zda jsou zveřejňovány všechny recenze, případně zda byly konkrétní recenze sponzorovány či ovlivněny smluvním vztahem s třetí stranou. Směrnice dále výslovně zakazuje zveřejňování falešných spotřebitelských recenzí a doporučení.

Podnikatelé, kteří budou zveřejňovat spotřebitelské recenze, aniž by uskutečnili důvodné a přiměřené kroky k zajištění autentičnosti recenzí, se nově vystavují riziku, že jejich jednání bude považováno za nekalou obchodní praktiku se všemi právními riziky s tím souvisejícími.

Personalizace cen založená na automatizovaném rozhodování

Budou-li ceny při uzavírání smluv na dálku přizpůsobovány na základě automatického rozhodování nebo profilování chování spotřebitele, zavádí Směrnice novou povinnost spotřebitele o tomto jasně informovat. Tento požadavek na informace by se neměl vztahovat na metody, jako je „dynamické“ stanovení ceny nebo stanovení ceny „v reálném čase“, které zahrnují velmi flexibilní a rychlé změny cen v reakci na konkrétní poptávku na trhu, pokud jejich součástí není přizpůsobení na základě automatizovaného rozhodování.

Účelem této nové povinnosti je zejména dát spotřebiteli možnost zvážit případná rizika jeho rozhodnutí o koupi zboží. Touto úpravou rovněž není dotčeno právo subjektu údajů (tj. zákazníka) nebýt předmětem automatizovaného individuálního rozhodování (včetně profilování) dle GDPR.

„Platba“ osobními údaji

V dnešní době podnikatelé stále častěji poskytují digitální obsah a digitální služby v on-line prostředí na základě ujednání, podle kterých spotřebitel nehradí jako protiplnění podnikateli cenu, nýbrž jako protiplnění podnikateli de facto poskytuje své osobní údaje.

Poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb dnes regulují dvě klíčové evropské směrnice 2011/83/EU a (EU) 2019/770, které podnikatelům ukládají různé povinnosti nebo omezení. Jedním z klíčových dopadů nově přijaté Směrnice je i výslovné rozšíření působnosti předchozí směrnice 2011/83/EU na ty případy, kdy spotřebitel obchodníkovi poskytne nebo se zavazuje poskytnout osobní údaje, avšak s výjimkou případů, kdy jsou osobní údaje poskytnuté spotřebitelem zpracovávány výlučně pro účely poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby a obchodník tyto údaje nezpracovává k žádným jiným účelům.

Další výjimku z výše uvedeného pravidla pak tvoří situace, kdy obchodník shromažďuje osobní údaje výlučně za účelem plnění právních požadavků, které se na něj vztahují.

Informační povinnost pro online tržiště (marketplaces)

Nově by měli provozovatelé on-line tržišť informovat spotřebitele o tom, zda je třetí strana nabízející prostřednictvím jejich tržiště zboží, služby nebo digitální obsah podnikatelem či nikoliv, a to na základě prohlášení poskytnutého touto třetí stranou. Pokud obchodník nabízející zboží, služby nebo digitální obsah prohlásí, že není podnikatelem, poskytovatelé on-line tržišť by měli informovat potenciální zákazníky, že práva spotřebitelů vyplývající z právních předpisů na ochranu spotřebitele se na smlouvu uzavřenou s tímto konkrétním obchodníkem neuplatní.

Dále by měli být spotřebitelé informováni o tom, jak jsou povinnosti související anebo vyplývající ze smlouvy rozděleny mezi konkrétního obchodníka a poskytovatele online tržišť. Tyto informace by měly být spotřebitelům sděleny jasným a srozumitelným způsobem a nikoliv pouze jako odkaz ve všeobecných obchodních podmínkách či podobných smluvních dokumentech.

Cílem nové úpravy je zejména transparentně informovat spotřebitele o tom, kdo je jeho smluvním partnerem a jaká mu v příslušném smluvním vztahu náleží práva a povinnosti, případně na který subjekt se má kdy obrátit.

Zpřísnění pokut

Se zájmem Evropské unie na dalším posílení ochrany spotřebitele logicky souvisí i rozšíření sankcí a zvýšení pokut, které je možné za případné porušení práv spotřebitele uložit.

Nová úprava sankcí se dílčím způsobem inspirovala v nařízení GDPR – členské státy měly ve svých vnitrostátních předpisech stanovit maximální výše pokuty, které dosahují alespoň 4 % ročního obratu prodávajícího nebo poskytovatele služby v dotčeném členském státě nebo dotčených členských státech. Má-li být uložena pokuta, ale nelze informace o ročním obratu prodávajícího nebo poskytovatele zjistit, členské státy by měly zavést možnost uložit pokutu, jejíž maximální výše bude činit alespoň 2 miliony EUR.

Osvobození od EET

Subjekty podléhající povinnosti evidence tržeb nejsou do dne ukončení současného nouzového stavu povinny plnit povinnosti podle zákona upravujícího evidenci tržeb s výjimkou povinnosti zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby předešly jejich zneužití.

Subjekty podléhající evidenci tržeb rovněž nejsou povinny plnit podle zákona upravujícího evidenci tržeb evidenční povinnost a povinnost umístit informační oznámení v období tří měsíců ode dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného dne 12. 3. 2020.