Technologie  Právo 

Soudní dvůr EU se opět zabývá otázkou stahování přes torrenty, zaměří se na jednotlivé uživatele

Na základě autorských práv architekta nařídil soud odstranit velkoplošnou reklamu, která zakrývala významnou část budovy. Billboard podle soudu svým umístěním a rozměry snižoval architektonickou hodnotu nemovitosti. Chcete se dozvědět více? Podrobnosti najdete v našem květnovém TechLaw zpravodaji, ve kterém se zabýváme také oblastí IP/IT práva. Dále se v něm věnujeme vznikající praxi při rozhodování o registraci ochranných známek odkazujících na COVID-19 nebo řízení u Soudního dvora Evropské Unie ohledně torrentového seedingu.

Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem květnovém TechLaw zpravodaji:

Umístění reklamy na budově může být zásahem do autorských práv architekta

Vrchní soud v Praze svým rozhodnutím č. j. 3 Co 89/2019-66 uložil povinnost odstranit známý, více než 100 metrů čtverečních velký billboard nacházející se u Nuselského mostu na ulici Boženy Němcové. Zajímavá na celém rozhodnutí je skutečnost, že tohoto jej bylo dosaženo na základě uplatnění autorských práv architekta budovy Ing. Jana Hančla, konkrétně pak na základě jeho osobnostního práva na to, aby jeho díla nebyla užívána způsobem snižujícím jejich hodnotu. Soud ve svém rozhodnutí došel k závěru, že zakrytí podstatné části budovy reklamní plochou hodnotu skutečně snižuje a k takovému zásahu je třeba souhlasu autora architektonického díla. Architekt Hančl se domáhal nejen odstranění reklamní plochy, ale zároveň i přiměřeného zadostiučinění – tento nárok bude separátně rozhodovat opět soud prvního stupně, tedy Městský soud v Praze.

Čínský Úřad pro ochranné známky zamítá registraci ochranných známek týkajících se COVID-19

Ruku v ruce se šířením nového druhu koronaviru COVID-19 dochází i k nárůstu počtů přihlášek ochranných známek, které se týkají tohoto onemocnění, především pak právě v Číně. Nejedná se pouze o známky vztahující se k léčebným přípravkům a ochranným pomůckám, jde například i o ochranné známky na označení oblečení či instantního jídla. Blog IPKat ve svém článku informoval, že Čínský Úřad pro ochranné známky již odmítnul desítky ochranných známek právě s odkazem na jejich rozpor s dobrými mravy.

Přestože rozhodovací praxi čínských úřadů není možné přenést bez výhrad do české praxe, je pravdou, že i v České republice je zapovězen zápis ochranných známek, které jsou „v rozporu s veřejným pořádkem či dobrými mravy“. Z těchto důvodů je třeba být na pozoru v případě registrace ochranných známek týkajících se výše uvedeného onemocnění a důsledně zkoumat, zda v takových případech nemůže být spatřen důvod pro zamítnutí takové přihlášky.

SDEU: nová předběžná otázka týkající se seedingu a sdělování díla veřejnosti

Belgický soud dne 6. března podal novou předběžnou otázku k Soudnímu dvoru Evropské unie ohledně problematiky sdělování díla veřejnosti prostřednictvím technologie bit-torrentových sítí. Předběžné otázky se především týkají úvahy, zda stahování a tzv. „seedování“ prostřednictvím bit-torrentových sítí může být užitím autorského díla formou sdělování díla veřejnosti i za předpokladu, že prostřednictvím této technologie dochází k sdělování pouze fragmentů díla, které jsou samy o sobě bezcenné. Zatímco předchozí rozhodnutí SDEU Stichting Brein vs. Ziggo se zabývalo primárně rolí serveru, který uživatele této sítě spojuje (The Pirate Bay), SDEU se bude nyní muset zabývat jednáním uživatelů této sítě.

SDEU: Padělky na on-line tržištích (uskladnění výrobků porušujících práva z ochranné známky)

Soudní dvůr EU rozhodl zkraje dubna v řízení o předběžné otázce ve věci C‑567/18 (Coty proti Amazon), že „je třeba mít za to, že osoba, která pro třetí stranu uskladňuje výrobky porušující práva z ochranné známky, aniž o tomto porušení ví, neskladuje tyto výrobky za účelem jejich nabízení nebo uvádění na trh, jestliže tato osoba tyto cíle sama nesleduje“. Žádost o rozhodnutí byla soudu předložena v rámci sporu mezi společností Coty Germany a společnostmi skupiny Amazon ohledně toho, že třetí osoby prodávají parfém, pro který nejsou vyčerpána práva z ochranné známky, na on-line tržišti Amazon Marketplace bez svolení společnosti Coty.

S odkazem na starší rozsudek ve věci C-324/09 (L’Oréal proti eBay) soud připomněl, že užívání označení totožných nebo podobných s ochrannými známkami v nabídkách k prodeji zobrazovaných na on-line tržišti je uskutečňováno prodávajícími, nikoli provozovatelem tržiště. Soud však doplnil, že role subjektu, který umožnil jinému subjektu užívat ochrannou známku, má být posuzována i z hlediska jiných právních pravidel, než je nařízení o ochranné známce EU. Přitom upozornil na podmínky stanovené ve směrnicích o elektronickém obchodu a o dodržování práv duševního vlastnictví.

SDEU a Tribunál: Další nedávná rozhodnutí o ochranných známkách

K nedávno řešeným tématům souvisejícím s ochrannými známkami EU patří i otázka případného rozporu označení s dobrými mravy (C‑240/18 P, zápis názvu filmové komedie Fack Ju Göhte), neutralizace fonetické podobnosti vzhledovými a pojmovými rozdíly (C‑328/18 P, pět společných písmen), neexistence skutečného užívání (C‑622/18, zachování práva požadovat náhradu škody), 3D známky (T-752/18, tvar výrobku podmíněný dosažením technického výsledku jako absolutní důvod pro zamítnutí zápisu) či kolektivní známky (C‑766/18, rozlišení označení HALLOUMI a BBQLOUMI).

IP/IT právo TechLaw zpravodaj
Technologie  Deloitte živě 

Společnost Greycortex je vlastně takový doktor. Zajišťuje, aby jeho klienti nedostali nemoc z kybernetické nákazy

Co člověk zahesluje, to také odhesluje. Tohle platilo pár let zpátky. Dnes kyberkriminálníci využívají pokročilé technologie, útoky jsou mnohem sofistikovanější. A cílenější. Následky pak také mnohem horší. „Vyvíjí se nejen ta dobrá strana, tedy firmy zabývající se kybernetickou ochranou, ale i ta špatná. Útoky vedou přes slabá místa a lidské chyby,“ říká Petr Chaloupka, CEO společnosti Greycortex, která řeší zabezpečení počítačových a bezpečnostních sítí. Příběh této firmy, která uspěla mezi nejrychleji rostoucími technologickými společnostmi, se začal psát hodně dávno před jejím vznikem. Je o vášni, vizi, dovednostech, ale i pořádné dávce humoru. A vlastně je tak trochu spojen i s počátky komputerizace v Československu. 

2. 12. 2020
Nemovitosti  Právo 

Dopad koronavirové pandemie na nemovitostní trh

Vládní opatření přijatá v souvislosti s druhou vlnou koronavirové pandemie opět omezila fungování řady firem a podnikatelů. Jako jeden z nástrojů pro zmírnění negativních dopadů tohoto omezení schválila vláda program Covid – Nájemné 2, v jehož rámci mohou podnikatelé a firmy žádat o dotaci na komerční nájem. Od první výzvy se liší tím, že již neobsahuje podmínku, aby pronajímatel slevil žadateli minimálně 30 procent nájemného. Za jakých podmínek se tedy může žádat? A jak trh s komerčním nájmem poznamenala současná krize? 

1. 12. 2020
Právo 

Digitalizace a automatizace mají obrovský potenciál a my chceme být v čele pelotonu, říká Jan Spáčil z Deloitte Legal

„V těžkých dobách přestává být inovace pouhou příležitostí a stává se nutností. V programu regenerace pomáháme klientům dívat se dopředu a překlenout složité období. Pochopit, kam nás například přechod do on-line prostředí posunul a jak čerpat z jeho výhod. Digitalizace a automatizace mají obrovský potenciál a my chceme být v čele pelotonu,“ říká Jan Spáčil, vedoucí partner Deloitte Legal Česká republika. V rozhovoru promluvil také o tom, jak se právní byznys přelévá do on-line prostředí, o úzké spolupráci se start-upy v oblasti LegalTech a také o motivaci mladých talentů. 

26. 11. 2020