Technologie  Právo 

Soudní dvůr EU se opět zabývá otázkou stahování přes torrenty, zaměří se na jednotlivé uživatele

Na základě autorských práv architekta nařídil soud odstranit velkoplošnou reklamu, která zakrývala významnou část budovy. Billboard podle soudu svým umístěním a rozměry snižoval architektonickou hodnotu nemovitosti. Chcete se dozvědět více? Podrobnosti najdete v našem květnovém TechLaw zpravodaji, ve kterém se zabýváme také oblastí IP/IT práva. Dále se v něm věnujeme vznikající praxi při rozhodování o registraci ochranných známek odkazujících na COVID-19 nebo řízení u Soudního dvora Evropské Unie ohledně torrentového seedingu.

Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem květnovém TechLaw zpravodaji:

Umístění reklamy na budově může být zásahem do autorských práv architekta

Vrchní soud v Praze svým rozhodnutím č. j. 3 Co 89/2019-66 uložil povinnost odstranit známý, více než 100 metrů čtverečních velký billboard nacházející se u Nuselského mostu na ulici Boženy Němcové. Zajímavá na celém rozhodnutí je skutečnost, že tohoto jej bylo dosaženo na základě uplatnění autorských práv architekta budovy Ing. Jana Hančla, konkrétně pak na základě jeho osobnostního práva na to, aby jeho díla nebyla užívána způsobem snižujícím jejich hodnotu. Soud ve svém rozhodnutí došel k závěru, že zakrytí podstatné části budovy reklamní plochou hodnotu skutečně snižuje a k takovému zásahu je třeba souhlasu autora architektonického díla. Architekt Hančl se domáhal nejen odstranění reklamní plochy, ale zároveň i přiměřeného zadostiučinění – tento nárok bude separátně rozhodovat opět soud prvního stupně, tedy Městský soud v Praze.

Čínský Úřad pro ochranné známky zamítá registraci ochranných známek týkajících se COVID-19

Ruku v ruce se šířením nového druhu koronaviru COVID-19 dochází i k nárůstu počtů přihlášek ochranných známek, které se týkají tohoto onemocnění, především pak právě v Číně. Nejedná se pouze o známky vztahující se k léčebným přípravkům a ochranným pomůckám, jde například i o ochranné známky na označení oblečení či instantního jídla. Blog IPKat ve svém článku informoval, že Čínský Úřad pro ochranné známky již odmítnul desítky ochranných známek právě s odkazem na jejich rozpor s dobrými mravy.

Přestože rozhodovací praxi čínských úřadů není možné přenést bez výhrad do české praxe, je pravdou, že i v České republice je zapovězen zápis ochranných známek, které jsou „v rozporu s veřejným pořádkem či dobrými mravy“. Z těchto důvodů je třeba být na pozoru v případě registrace ochranných známek týkajících se výše uvedeného onemocnění a důsledně zkoumat, zda v takových případech nemůže být spatřen důvod pro zamítnutí takové přihlášky.

SDEU: nová předběžná otázka týkající se seedingu a sdělování díla veřejnosti

Belgický soud dne 6. března podal novou předběžnou otázku k Soudnímu dvoru Evropské unie ohledně problematiky sdělování díla veřejnosti prostřednictvím technologie bit-torrentových sítí. Předběžné otázky se především týkají úvahy, zda stahování a tzv. „seedování“ prostřednictvím bit-torrentových sítí může být užitím autorského díla formou sdělování díla veřejnosti i za předpokladu, že prostřednictvím této technologie dochází k sdělování pouze fragmentů díla, které jsou samy o sobě bezcenné. Zatímco předchozí rozhodnutí SDEU Stichting Brein vs. Ziggo se zabývalo primárně rolí serveru, který uživatele této sítě spojuje (The Pirate Bay), SDEU se bude nyní muset zabývat jednáním uživatelů této sítě.

SDEU: Padělky na on-line tržištích (uskladnění výrobků porušujících práva z ochranné známky)

Soudní dvůr EU rozhodl zkraje dubna v řízení o předběžné otázce ve věci C‑567/18 (Coty proti Amazon), že „je třeba mít za to, že osoba, která pro třetí stranu uskladňuje výrobky porušující práva z ochranné známky, aniž o tomto porušení ví, neskladuje tyto výrobky za účelem jejich nabízení nebo uvádění na trh, jestliže tato osoba tyto cíle sama nesleduje“. Žádost o rozhodnutí byla soudu předložena v rámci sporu mezi společností Coty Germany a společnostmi skupiny Amazon ohledně toho, že třetí osoby prodávají parfém, pro který nejsou vyčerpána práva z ochranné známky, na on-line tržišti Amazon Marketplace bez svolení společnosti Coty.

S odkazem na starší rozsudek ve věci C-324/09 (L’Oréal proti eBay) soud připomněl, že užívání označení totožných nebo podobných s ochrannými známkami v nabídkách k prodeji zobrazovaných na on-line tržišti je uskutečňováno prodávajícími, nikoli provozovatelem tržiště. Soud však doplnil, že role subjektu, který umožnil jinému subjektu užívat ochrannou známku, má být posuzována i z hlediska jiných právních pravidel, než je nařízení o ochranné známce EU. Přitom upozornil na podmínky stanovené ve směrnicích o elektronickém obchodu a o dodržování práv duševního vlastnictví.

SDEU a Tribunál: Další nedávná rozhodnutí o ochranných známkách

K nedávno řešeným tématům souvisejícím s ochrannými známkami EU patří i otázka případného rozporu označení s dobrými mravy (C‑240/18 P, zápis názvu filmové komedie Fack Ju Göhte), neutralizace fonetické podobnosti vzhledovými a pojmovými rozdíly (C‑328/18 P, pět společných písmen), neexistence skutečného užívání (C‑622/18, zachování práva požadovat náhradu škody), 3D známky (T-752/18, tvar výrobku podmíněný dosažením technického výsledku jako absolutní důvod pro zamítnutí zápisu) či kolektivní známky (C‑766/18, rozlišení označení HALLOUMI a BBQLOUMI).

IP/IT právo TechLaw zpravodaj
Právo 

Legal News [červenec 2021]: Je možné udělit zaměstnanci souhlas s konkurenční činností s podmínkou?

Formulací „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ nelze podle rozhodnutí Nejvyššího soudu vymezit předmět podnikání. V případě dluhu, který vznikl před uzavřením manželství, není možné za předpokladu, že byla sepsána dohoda o odděleném jmění, vést exekuci proti manželovi povinného. Nejvyšší soud definoval rozdíl mezi překročením zástupčího oprávnění a jednáním bez zmocnění. Přečtěte si červencové Legal News, v nichž vám i tentokrát přinášíme významná stanoviska a rozhodnutí soudů. 

29. 7. 2021
Právo 

Soukromé finanční instituce jsou novými strážci environmentální regulace, mění se i postoj soudů

Regulací v oblasti environmentálního práva neustále přibývá, což značí, že udržitelnost je stále důležitějším tématem, které se přímo týká jednotlivců, firem i států. Dohled nad dodržováním nových pravidel už však nezajišťují pouze inspekce životního prostředí, ale nově i soukromé finanční instituce. A nový přístup k problematice mají i soudy, jejichž rozhodnutí přímo ovlivňují odpovědnost firem a států za klimatickou změnu. Přečtěte si, co nejdůležitějšího se událo ve druhém čtvrtletí roku 2021 ve světě environmentálního práva, a seznamte se s regulatorními novinkami, které budou mít vliv na budoucnost udržitelného byznysu celé Evropské unie. 

28. 7. 2021
Právo 

EU chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, poté bude usilovat o negativní emise

Existenční hrozba vyplývající z klimatické změny vyžaduje, aby EU i členské státy zvýšily své ambice a zintenzivnily svá opatření. To se promítá nejen v postoji Unie k evropskému právnímu rámci pro klima a v neustálém získávání a analýze dat (například ve vztahu k uhlíkovým sazbám), ale také ve změně rozhodovací soudní praxe. V nedávném přelomovém rozsudku nizozemský soud totiž poprvé nařídil soukromé společnosti, aby své počínání uzpůsobila potřebě boje s klimatickou změnou. 

28. 7. 2021