Daně 

Zaostřeno na sportovce: absence jasného vymezení jejich postavení a pravda o daňových rájích

Zdanění profesionálních sportovců nemá dosud jasná pravidla. Současná česká legislativa si s tímto tématem neví stále příliš rady. O zákonu o profesionálním sportu se sice hovoří už několik let, ten je ale zatím v nedohlednu. Alespoň částečnou jistotu by mohla přinést úprava současného zákona o dani z příjmů a zejména pak vymezení postavení profesionálních sportovců v rámci zákoníku práce. Aktuálně působí převážná část profesionálních sportovců v České republice jako OSVČ, u kolektivních sportů je však patřičnost tohoto postavení poněkud s otazníkem.

Vzhledem k tomu, že dosud neexistují jasná pravidla, mohou dnes profesionální sportovci vykonávat svou činnost buď jako živnostníci, pochopitelně s platným živnostenským listem, kdy uplatňují výdajový paušál ve výši 60 %, anebo jako nezávislé povolání, tedy s paušálem 40 %. Třetí možností je samozřejmě zaměstnanecký poměr, ten má ale jen drtivá menšina českých sportovců. Jsou to převážně ti, kteří jsou součástí Armádního sportovního centra Dukla nebo Olympu Ministerstva vnitra ČR, kde se systematicky připravují na olympijské hry, případně na další velké sportovní akce.

Zvláště u kolektivních sportů je v posledních letech patrná snaha tento stav změnit. Postavení fotbalistů, hokejistů, házenkářů a dalších kolektivních sportovců skutečně vykazuje znaky statusu zaměstnanců. Například v rámci fotbalu je navíc Česká republika jednou z mála zemí na světě, kde hráči ve svých klubech zaměstnanecký poměr nemají. Je však otázka, do jaké míry jsou změně vstřícné jednotlivé kluby, ale i samotní hráči. Z ekonomického hlediska je totiž pro obě strany výhodnější formát OSVČ.

Zajímá vás, jak se sportovní svět vyrovnal s pandemií koronaviru a s nedávno skončenou karanténou? Kam se bude sport dál vyvíjet? A do jaké míry mu bude konkurovat esport? Pusťte si náš stream nebo si přečtěte článek na blogu.

Zároveň je třeba říci, že zákoník práce se svou úpravou zaměstnaneckého poměru nemůže řídit reálný vztah mezi klubem a hráčem. Ten je natolik specifický, že pro nezbytné upevnění postavení kolektivních sportovců bude do budoucna třeba opravdu zcela nově legislativně vymezit jejich postavení a vhodně definovat jejich práva a povinnosti.

Jiná situace je u individuálních sportovců. Pokud nesportují pod vlajkou Olympu či Dukly, není vlastně, kdo by je zaměstnával, jejich postavení OSVČ je zkrátka logické a do budoucna se měnit nebude.

Daňové ráje se nevyplácejí

Další téma, které se v souvislosti se sportovci a jejich příjmy často objevuje, je problematika trvalého bydliště a s tím související danění příjmů. Zvláště tenisté se nezřídka dostávají na mediální pranýř z toho důvodu, že si přesouvají trvalé bydliště do tzv. daňových rájů, v případě tenistů zejména do Monaka. Osobně se domnívám, že se jejich volba neřídí ani tak touhou po nižších daních, jako spíše skutečností, že v tenisovém světě je rezidentství v tomto knížectví otázkou prestiže. Z pohledu daní a pojištění jim z tohoto kroku totiž žádné výhody neplynou.

Jak to tedy je?

  • Pokud zůstaneme u příkladu tenistů, naprostá většina turnajů se odehrává v zahraničí. Jejich pořadatelé vyplácí tenistům dosaženou odměnu v podobě čisté částky snížené o srážkovou daň podle legislativy daného státu. Ta bývá mnohonásobně vyšší, než je 15% daň z příjmu fyzických osob v ČR, i s připočtením solidární daně. Tuto sraženou daň si pak tenisté započítávají do daňové povinnosti, která se k tomuto příjmu vztahuje, a v ČR tak již nic nedoplácí.
  • Stejný princip platí i u příjmů z reklamní činnosti – nejde o příjem, který by se danil pouze v místě rezidentství, tudíž z něj neplynou ani v tomto ohledu žádné finanční výhody.
  • A co sociální a zdravotní pojištění? Pokud jsou sportovci (stejně jako ostatní zaměstnanci migrující za prací) občany EU, odvádí podle evropské legislativy sociální a zdravotní pojištění v té zemi, kde vykonávají nejvíce své činnosti. Rezidentství tedy nehraje žádnou roli.
Sport OSVČ
Daně 

Firmy a dotace: Nestačí jen vyplnit formulář, každý projekt a žádost vyžadují specifickou péči, říká manažer z poradenského týmu pro granty a pobídky

Události z první poloviny roku 2020 znamenaly pro mnoho firem velmi významný, převážně negativní zásah do jejich fungování, a o to více se jejich pozornost začala ubírat směrem k veřejným zdrojům. Stát totiž podnikatelům dlouhodobě nabízí celou řadu nejrůznějších druhů finanční podpory na jejich výzkum, vývoj či investice. Získat ale dotaci či slevu na dani není otázka jednoho formuláře. Své o tom ví Martin Schulz, manažer z daňového oddělení Deloitte, který se se svým týmem zaměřuje na oblast grantů a odpočtů, a který podnikatelům se získáváním zmíněných příspěvků z veřejných zdrojů pomáhá. 

2. 7. 2020
Daně 

Aktuální vývoj legislativního procesu zákona o daních z příjmů

Legislativní proces na poli zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) je velmi překotný, jeho vývoj je obtížně predikovatelný a navíc jsou jednotlivé změny fragmentované do mnoha „balíčků“, což monitoring plánových změn značně komplikuje. Proto jsme z aktuálních návrhů vybrali ty nejdůležitější a níže shrnujeme jejich legislativní vývoj. 

24. 6. 2020