Daně 

Zavedení digitální daně v České republice

Ministerstvo financí představilo legislativní návrh pro zdanění příjmů z digitálních služeb, tzv. digitální daň, a odeslalo ho do vnějšího připomínkového řízení.

Jak již bylo v našem předchozím článku zmíněno, Ministerstvo financí přichází s návrhem sazby digitální daně v rekordní výši 7 % na vybrané internetové služby poskytované v ČR.

Nově zdaněnými službami budou:

1. umístění cílené reklamy na internetu,

2. digitální zprostředkovatelské služby,

3. prodej dat o uživatelích.

Dle současného znění zákona budou digitální dani od poloviny roku 2020 podléhat společnosti splňující tyto dvě podmínky:

4. společnost má konsolidované výnosy vyšší než 750 mil eur a současně

5. úhrn částí úplat za poskytnuté zdanitelné služby na území ČR přesahuje 50 mil Kč.

Účel digitální daně je z důvodové zprávy zřetelný a potvrzuje ho i samotné Ministerstvo financí. Záměrem je spravedlivé zdanění velkých technologických společností, které jsou neusazeny v ČR. Typicky se jedná o velké technologické giganty, kteří provozují sociální sítě, internetové vyhledávače, zprostředkovatele zboží a služeb atd. Slovo „neusazeny“ je v tomto případě absolutně zásadní. Avšak volba terminologie v návrhu zákona nevede k jasnému vymezení a v současné podobě by povinnost digitální daně dopadla i na entity mezinárodních společností, které jsou na území ČR řádně registrovány a odvádí daň z příjmu právnických osob. Pokud by znění návrhu zákona zůstalo nepozměněno, došlo by oproti tuzemským konkurentům k výraznému znevýhodnění těchto firem, potažmo by mohlo vést k utlumení jejich ekonomické činnosti (což jistě nebylo původním záměrem).

Základ daně tvoří tržby za vybrané digitální služby připadající na české uživatele. Státní příslušnost uživatelů by se měla určovat dle IP adres, které budou muset firmy nově sledovat. Z návrhu zákona zatím není zřejmé, jak se bude postupovat v případě, kdy podle IP adresy nelze určit stát, ve kterém se uživatel nachází, a zároveň není známo bydliště uživatele. Návrh zatím zároveň neuvažuje možnost manuální softwarové přeměny IP adresy.

Z připomínkového řízení vzešla celá řada dalších otázek, které se vztahující k praktické aplikaci tohoto nového typu zdanění. Společnost Deloitte se aktivně účastní připomínkového řízení, o vypořádání připomínek a případných změnách vás budeme tudíž dále informovat.

Článek je součástí zpravodaje dReport – srpen  2019, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.

Digitální daň Daň z digitálních služeb Zdanění digitálních služeb Ministerstvo financí dReport zpravodaj