Jak vznikl nápad věnovat se oboru inovativních technologií v zemědělství?

Nápad vznikl spojením zkušeností zakladatelů společnosti – na jedné straně znalost zemědělského businessu a na druhé straně bohaté zkušenosti z IT a s budováním startupů. Obor zemědělství je často vnímán jako poměrně „zaostalý“ z hlediska využívání moderních technologií, ale o to větší potenciál v něm proto tkví. A to i vzhledem ke globálním společenským a klimatickým změnám.

Jaké byly první krůčky po založení firmy?

První kroky směřovaly k využívání tzv. N-senzorů, což jsou snímače, které jsou namontovány na zemědělské technice a monitorují stav porostu přímo při pojezdu. Tato cesta se asi po roce bohužel ukázala jako slepá ulička jak z důvodů technických, tak z důvodu volby špatného obchodního partnera. Zároveň nám ale tato zkušenost také pomohla nasměrovat firmu správným směrem a získat jasnou představu o potřebách zemědělských podniků.

Kdo jsou vaši klienti a s čím se na vás obvykle obrací?

Našimi klienty jsou střední a větší zemědělské podniky, kterým pomáháme s optimalizací zemědělské rostlinné výroby. Dnes je bohužel běžnou praxí u většiny podniků nadužívání dusíkatých hnojiv. Legislativa však velmi intenzivně tlačí na snížení negativních dopadů zemědělství a naše technologie pomáhají klientům tyto požadavky nejen splnit, ale také významně zlepšit ekonomiku jejich podnikání.

Čím jsou vaše řešení výjimečná? Co nabízíte klientům navíc oproti konkurenci?

Naše řešení je unikátní svojí komplexností. Klíčovým stavebním kamenem našeho systému je sběr dat a jejich propojení. Na trhu je obrovské množství firem, které poskytují například zpracovaná satelitní data pro zemědělské podniky. My k těmto datům přidáváme ale navíc další informace – například data z veřejných zdrojů o bonitě půdy, data z půdních rozborů, informace o pohybu vody v reliéfu krajiny a mnoho dalšího. To vše dáváme do vzájemné souvislosti a získáváme tak mnohem komplexnější informace o potenciálním výnosu v jednotlivých částech každého pole.

Jak konkrétně lze v praxi využít taková satelitní data?

Díky zmíněným satelitním a další datům jsme schopni připravit velmi přesné aplikační mapy, s jejichž pomocí lze řídit techniku v terénu a které strojům říkají, jaká dávka se má aplikovat v konkrétní části pole. Tyto mapy nahráváme do našich terminálů přímo v zemědělské technice. Tyto terminály jsou navíc výsledkem našeho vlastního vývoje a součástí nabízené služby. Světovým unikátem našich terminálů je šíře jejich kompatibility se zemědělskou technikou, díky této kompatibilitě je tak zavedení Varistaru ze strany klienta v 95 % případů bez jakýchkoliv dalších investic.

Jak řešíte technickou podporu?

Technickou pomoc poskytujeme vzdáleně – obrazovky terminálů v traktoru si mohou naši technici převzít na dálku a případný problém vyřešit. Samozřejmě je součástí naší služby i případné řešení problémů na místě, zpravidla to ale zvládneme distanční formou. Takto komplexní řešení je v evropském měřítku zcela unikátní – většina zemědělských podniků totiž nemá žádné IT oddělení. A díky našim službám se klienti mohou věnovat zemědělství a my za ně vyřešíme pokročilé technologie. Jde vlastně o outsourcing takzvaného Zemědělství 4.0.

Jaké sledujete trendy ve vašem oboru v oblasti digitálních technologických řešení?

Ty trendy jsou z mého pohledu poměrně jasné a jsou velmi podobné jako v jiných oborech lidské činnosti. V průmyslu máme Průmysl 4.0, což z mého pohledu znamená robotizaci, automatizaci, využívání dat a umělé inteligence. V zemědělství je to obdobné. Brzy budou po polích jezdit autonomní traktory bez řidiče, které budou na dálku řízeny. Bude do nich přenášeno velké množství dat a velké množství dat budou také sbírat.

Podle mého názoru budeme ve vzdálenější budoucnosti navíc mít díky velmi přesnému monitoringu polí naprosto dokonalý přehled o zdravotním stavu a výživě každé jedné rostliny a dávky pesticidů či hnojiv budeme individuálně řídit právě těmto potřebám. Svou roli v tom budou hrát zmíněné satelitní snímky – každým rokem přibývá satelitů, čímž roste množství, přesnost a rozlišení těchto snímků, což nám dává nové a netušené možnosti v jejich využití.

Díky tomu, že technologie nahradí lidskou sílu (dnes v zemědělství pracuje méně než 3 % populace a toto číslo stále klesá), bude zemědělství udržitelné, což z mého pohledu znamená, že bude vydělávat farmářům, nebude zatěžovat přírodu a zvýšené výnosy zajistí dostatek kvalitních a dostupných potravin pro rostoucí populaci na planetě.

Budoucnost je zelená

„V roce 2019 Evropská komise představila takzvaný Green Deal, což je balíček opatření, který by měl zajistit přechod na udržitelnější a ekologičtější hospodářství. V oblasti zemědělství je kapitolou tohoto balíčku ambiciózní program Farm to Fork. Ten si klade za cíl například 50% snížení negativních dopadů pesticidů či 50% snížení úniků dusíku a fosforu při aplikaci hnojiv,“ říká Jan Semrád. Více informací o zmíněných opatřeních a programu Farm to Fork najdete ve článku Od farmy až po vidličku: Jaké jsou první projevy Zelené dohody?, který vyšel v rámci EnviLaw zpravodaje.

Co pro vás bylo při řízení vaší firmy největší výzvou?

Největší výzvou v našem podnikání vždy bylo a je udržení kroku s vývojem a výzkumem. V našem oboru je boom nových technologií nebývalý a tyto nové technologie nám dávají možnosti, jak náš produkt vyvíjet. U zemědělství, které má velmi dlouhý cyklus, než se projeví přínos (typicky jeden rok, od zasetí do sklizně), je však rychlé ověřování technologií poměrně problematické.

Kde vidíte v následujících letech svou firmu?

Při popisu trendů a budoucnosti zemědělství jsem vlastně nastínil i vizi pro rozvoj Varistaru. Co prosazuji v naší firmě od počátku, je trvalý a udržitelný rozvoj a hledání nových nápadů, abychom si udrželi náskok před konkurencí. S tím samozřejmě souvisí i vstup firmy na nové trhy, který je ale v tuto chvíli bohužel pozastaven z důvodů koronavirové krize.

V čem byl pro vaši firmu uplynulý rok mimořádný? Jaký vliv na vás měla zmíněná pandemie koronaviru?

Naším největším úspěchem jsou spokojení zákazníci. V roce 2020 jsme zaznamenali mnoho úspěchů od velkého růstu zákaznické báze přes ověření přínosů našich technologií pro zákazníky až po mnohé úspěchy v soutěžích jako je například Deloitte Technology Fast 50 CE. Klíčovým momentem pro naši firmu bylo přijetí do inkubátoru Evropské kosmické agentury ESA-BIC Prague, což potvrdilo unikátnost našeho řešení.

Pandemie koronaviru neměla zásadní vliv na vnitřní fungování společnosti, protože od začátku stavíme firmu jako „distanční“ – nemáme kancelář a všichni využíváme technologie pro práci z home office. Zásadní limity jsme však pocítili v možnostech stýkání se s klienty a rovněž, jak jsem již zmiňoval, v zastavení expanze na nové zahraniční trhy.

Přečtěte si na našem blogu i další inspirativní příběhy českých technologických firem, které uspěly v jednadvacátém ročníku programu Deloitte Technology Fast 50 CE.