Jaké byly okolnosti případu?

Existovala společnost, nazvěme ji například A, s. r. o., která byla vlastněna napřímo několika fyzickými osobami. V inkriminovaném období se majoritní společník rozhodl ze společnosti A, s. r. o., odejít. Vypořádání vzájemných vztahů při jeho odchodu bylo realizováno prostřednictvím následujících transakcí:

• Založení holdingové společnosti

Zbývající minoritní společníci založili holdingovou společnost, do které prodali své podíly v A, s. r. o., a další přímo vlastněné společnosti. Do holdingové společnosti prodal svůj podíl i odcházející majoritní společník. Společníkům tak vznikla pohledávka za holdingem z titulu kupní ceny jednotlivých podílů, přičemž klíčovým aspektem je to, že příjem z prodeje podílu byl pro společníky příjmem od daně osvobozeným.

• Výplata podílu na zisku

Holdingová společnost následně rozhodla o výplatě podílu na zisku svými nově nabytými dceřinými společnostmi, tedy i A, s. r. o. Jelikož byly naplněny zákonné podmínky pro osvobození, neuplatnila společnost A, s. r. o., na výplatu podílu na zisku do holdingu srážkovou daň (jako by tomu bylo v případě jejich výplaty přímo společníkům – fyzickým osobám).

• Vypořádání závazků z titulu kupní ceny za podíly v dceřiných společnostech

Nezdaněné podíly na zisku pak holdingová společnost použila primárně na úhradu závazku vůči odcházejícímu majoritnímu společníkovi a dále na splátku kupní ceny vůči zbývajícím společníkům.

Dle názoru správce daně se jednalo o zneužití práva, tedy o účelové vytvoření holdingové struktury tak, aby společníci získali jinak zdanitelné podíly na zisku společnosti A, s. r. o., ve formě osvobozeného příjmu z prodeje podílu. Společnost A, s. r. o., v rámci daňové kontroly obhajovala racionalitu celého nastavení (i) nutností prodeje podílu majoritního společníka, (ii) snahou o vyrovnání podílů mezi zbývajícími společníky, (iii) snahou o přistoupení nového společníka a (iv) plánovanou expanzí podnikání. Nic z toho však správce daně neakceptoval.

V čem spatřoval správce daně problém?

Optikou správce daně byla výše uvedená situace uměle vytvořená a postrádala jakékoli ekonomické ratio. Usuzoval tak především ze zapojení spojených osob, které o všech zásadních transakcích rozhodovaly, a z časové souslednosti a bezprostřednosti jednotlivých kroků. Důležitým aspektem bylo i to, že nově založená holdingová společnost byla prázdnou schránkou, která nevykonávala fakticky žádnou činnost. Jejím jediným úkolem tedy bylo podle správce daně zajistit, aby společníci získali nezdaněné podíly na zisku ze svých společností pro výplatu odcházejícího majoritního společníka.

Fakticky totiž došlo k situaci, kdy nově vytvořený holding „odčerpal“ zisky svých dceřiných společností. Tyto zisky od A, s. r. o., do holdingu nebyly zdaněny, protože naplňovaly podmínky pro osvobození od srážkové daně, a z této částky se potom financoval odkup podílu odcházejícího společníka. Jinými slovy společníci využili nezdaněné podíly na zisku k tomu, aby vyplatili majoritního společníka a vypořádali svoje vzájemné vztahy. Přitěžující okolností byl i fakt, že kupní cena podílu majoritního společníka byla znaleckým posudkem určena v téměř shodné částce jako výše nerozdělených zisků, které holding od svých dceřiných společností odčerpal.

A jak daný případ posoudil krajský soud?

Krajský soud ve svém rozsudku č. j. 63 Af 5/2022-67 závěry správce daně potvrdil. Ani on nepovažoval argumentaci ohledně nutnosti založení holdingové společnosti za relevantní. Doplnil, že se nabízely i jiného možnosti, jako například rozdělení podílu odcházejícího společníka mezi ostatní společníky. Tato varianta by rovněž umožňovala vstup nového společníka.

Vypořádání vztahů s odcházejícím společníkem by i v takovém případě mohlo být financováno stejným způsobem – tedy pomocí podílů na zisku. Nerozdělený zisk A, s. r. o., by byl řádně rozdělen mezi tehdejší společníky a zdaněn srážkovou daní. Zůstavší společníci by pak v určeném poměru odkoupili podíl odcházejícího majoritního společníka. Případně mohl být celý nerozdělený zisk vyplacen majoritnímu společníkovi a zdaněn s tím, že společnosti A, s. r. o., by pak vznikl budoucí závazek vůči zbylým společníkům.

Krajský soud tedy potvrdil, že správce daně postupoval správně, pokud výplatě podílů na zisku nepřiznal účinky osvobození a doměřil vyplácející A, s. r. o., související srážkovou daň, jako by svůj zisk distribuovala přímo společníkům. V případě prokázaného zneužití práva je totiž nutné vycházet ze stavu, který by tu byl, pokud by ke zneužití nedošlo. K účelovým transakcím (v našem případě zejména založení holdingové společnosti) se proto nepřihlíží.

Do celé věci může zasáhnout ještě Nejvyšší správní soud, který bude rozhodovat o kasační stížnosti, a my vás budeme o dalším vývoji nadále informovat.

O tomto judikátu, ale i o mnoha dalších budeme hovořit na našem pravidelném webcastu Aktuální daňová judikatura v praxi, který se uskuteční 14. června 2023.