Důvodem tohoto poměrně neobvyklého kroku je zahájení mezirezortního připomínkového řízení k doprovodnému zákonu k novému zákonu o účetnictví (více v článku Ministerstvo financí zveřejnilo doprovodný zákon k zákonu o účetnictví). Doprovodný zákon již totiž vychází z některých změn v návrhu zákona o účetnictví, které jsou reakcí na připomínky Legislativní rady vlády (projednávání návrhu zákona o účetnictví bylo dne 7. 3. 2024 přerušeno).

Pracovní verze aktualizovaného návrhu zákona o účetnictví je k dispozici na webu Ministerstva financí.

Jaké jsou hlavní změny v návrhu zákona oproti původní verzi předložené Legislativní radě vlády, o níž jsme psali v dřívějším článku?

Nejvýznamnější navrhovanou změnou je zavedení možnosti následně přeceňovat dlouhodobý hmotný majetek na reálnou hodnotu podle pravidel podobných přeceňovacímu modelu v IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení. Co to ve zkratce znamená? Společnost by měla mít možnost volby oceňovat vybranou skupinu dlouhodobých hmotných aktiv reálnou hodnotou následně snižovanou o odpisy (pokud se nejedná o neodpisované aktivum, jako jsou pozemky) a znehodnocení a zvyšovanou o následné pořizovací výdaje (tj. obdobu dnešního technického zhodnocení). Společnost nebude přeceňovat každý rok, ale tak často, aby se účetní hodnota (poslední přecenění – odpisy – znehodnocení + následné pořizovací výdaje) významně nelišila od reálné hodnoty daného aktiva. Dopad přecenění na reálnou hodnotu nebude vykazován ve výsledovce, ale ve vlastním kapitálu (fond z přecenění). Tento fond nebude možné vyplatit, ale bude postupně rozpouštěn do nerozděleného zisku tak, jak bude přeceněné aktivum odpisováno, anebo bude převeden do nerozděleného zisku jednorázově v okamžiku prodeje aktiva. Ve výsledovce se pak u odpisovaných aktiv přecenění projeví navýšením částky odpisů v následujícím období. Tato nová metoda umožní odchýlit se od historického ocenění a navýšit hodnotu hmotných aktiv, aniž by muselo docházet k přeměnám, což byla dosud jediná možná cesta.  Nový zákon o účetnictví totiž přecenění aktiv a dluhů na reálnou hodnotu při přeměnách a vkladech pod stejnou kontrolou (tj.  pod stejnou ovládající osobou) až na výjimky zakazuje.

Další změnou je zrušení celého ustanovení o statutární výroční zprávě (část sedmá nového zákona o účetnictví). Tento pojem z návrhu zákona zmizí. Dojde také k významnému zjednodušení ustanovení týkající se zveřejňování informací.

Zachována zůstává povinnost uveřejňovat informace o významné chybě, ale dle návrhu zákona to nebude již formou opravné účetní závěrky, ale pouze dokumentu, který o významné chybě informuje a který obsahuje informaci mimo jiné o tom, jaký je dopad chyby na účetní závěrku a jak by účetní závěrka vypadala, kdyby k chybě nedošlo. Tato informace se neuveřejňuje, pokud byla informace o chybě uvedena ve zprávě auditora k účetní závěrce (tj. pokud dal auditor na tuto chybu výhradu ve svém výroku).

Pro neziskový sektor je zajímavý návrh na zavedení výkazu o financování neziskové účetní jednotky a jeho užití. Tato případná nová povinnost by znamenala zveřejňování informací s ohledem na potřeby klíčových uživatelů, což jsou dárci, poskytovatelé dotací a ostatní subjekty, které vkládají své zdroje do neziskové organizace a očekávají, že tyto zdroje budou využity na předem daný účel.

Řada dalších změn v návrhu zákona je spíše formálních a na obsahu mnoho nemění. Jedná se například o nahrazení výrazu „pořizovací náklad“ výrazem „pořizovací výdaj“ nebo „hotovostní účetnictví“ výrazem „peněžní účetnictví“ či „příloha účetní závěrky“ výrazem „příloha účetních výkazů“.

Co přináší detailnější teze vyhlášky pro podnikatele a neziskový sektor?

V návrhu věcného řešení vyhlášky nalezneme mimo jiné vzor rozvahy a výkazu výsledku hospodaření (obojí pouze pro podnikatelské účetní jednotky). Z tezí pro podobu a uspořádání výkazů je jasné, že nově bude povinnost každý řádek výkazů (pokud bude významný) odkázat na bod přílohy k účetním výkazům, který o něm poskytuje podrobnější informace. Rozvaha bude obsahovat pouze účetní hodnoty, zmizí tedy sloupeček brutto a korekce u aktiv. Dále bude rozšířena možnost kompenzací položek ve výkazu výsledku hospodaření (výsledovce) o ty, které přímo nesouvisejí s hlavním předmětem činnosti účetní jednotky.

Detailněji je rozpracovaná část týkající se oceňování. Teze věcného řešení například definují, jak by měl být stanoven diskont (úroková míra) pro výpočet současné hodnoty. Základní myšlenkou je využít přírůstkovou úrokovou míru (tj. pro danou společnost na trhu dostupnou úrokovou míru pro daný účel) s výjimkou rezerv, kde by měl být diskont obdobný požadavkům mezinárodního standardu IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky (obecná tržní úroková sazba).

Řada tezí týkajících se ocenění stálých aktiv se odvolává na ustanovení v účetních standardech IFRS, která by měla být převzata, nebo se IFRS inspirují. Jedná se například o definici vývoje a kapitalizaci výdajů na vývoj do nehmotných aktiv (IAS 38 Nehmotná aktiva), povinnost vykazovat klíčové náhradní díly jako hmotný majetek (IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení), stanovení okamžiku začátku odpisování (okamžik od kterého lze aktivum používat) nebo znehodnocení aktiva (IAS 36 Snížení hodnoty aktiv). Zajímavou novinkou bude mimo jiné zákaz aktivace zůstatkové ceny předchozí stavby do pořizovacích výdajů nové stavby, aktivace přírůstkových nákladů na sjednání smlouvy se zákazníkem do nehmotných aktiv či návrh na neodpisování goodwillu (odpis by měl být nahrazen každoročním testem na znehodnocení).

Detailněji je v tezích popsán způsob vykazování nájmů u malých a mikro účetních jednotek, které nemají dle návrhu zákona povinnost postupovat podle IFRS 16 Leasingy. Nicméně i tyto účetní jednotky budou vykazovat právo užití a dluh z leasingu pro všechny nájmy s výjimkou krátkodobých (do 1 roku), ale je zde celá řada ulehčení (např. hodnoty nejsou diskontovány na současnou hodnotu, zjednodušení při vyhodnocení doby nájmu).

Velkou změnou, která je v tezích detailněji rozpracována, je okamžik a částka vykazovaných výnosů. Navržené řešení se opět inspiruje IFRS, tentokráte IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky, a to zejména pro smlouvy s postupným plněním (postupné vykázání výnosů dle procenta dokončenosti) a smlouvy s více plněními (alokace výnosů na jednotlivá plnění dle jejich reálné hodnoty).

Investice budou nově zahrnovat i nefinanční investice, jako jsou například kryptoaktiva nebo zlato, popř. emisní povolenky, pokud nejsou společností používány k podnikání.

Pro zemědělce může být velmi zajímavou zprávou, že MF ČR zvažuje možnost oceňování biologických aktiv reálnou hodnotou.

Co zatím není k dispozici a jak to bude dál?

Zveřejněný materiál zatím neobsahuje ustanovení pro neziskové účetní jednotky, ustanovení pro přechody z účetních standardů IFRS na české účetnictví ani ustanovení týkající se konsolidace. Dále MF ČR zatím nezveřejnilo, jak budou účetní jednotky přecházet ze současného na nový zákon o účetnictví (očekává se vydání speciální vyhlášky).

Ačkoliv MF ČR stále v dokumentech uvádí očekávané datum účinnosti nové účetní legislativy a doprovodných změn 1. ledna 2025, je vysoce pravděpodobné, že účinnost bude muset být minimálně o rok odložena. Důvodem je zejména aktuální stav předkládaných dokumentů a rozsah změn, které nová legislativa přináší a na které se budou muset společnosti a jejich účetní systémy adaptovat.

Upozorňujeme, že výše uvedený text vychází z materiálů zveřejněných 31. 5. 2024 a je možné, že konečné znění návrhu nového zákona o účetnictví a vyhlášek se bude od těchto materiálů lišit. Přehled změn a další aktuální informace k novému zákonu o účetnictví můžete nalézt na naší speciální internetové stránce.

Plánujeme také pokračovat v seminářích, kde se budeme novému zákonu o účetnictví podrobně věnovat. Pro bližší informace o všech akcích sledujte náš web.