Cirkulární ekonomika je nedílnou součástí udržitelné transformace a Česká republika na ni reagovala v červnu 2023 schválením prvního implementačního akčního plánu ke Strategickému rámci cirkulární ekonomiky ČR 2040.
Evropská unie má ambiciózní cíle v rámci ochrany životního prostředí. Dlouhodobě tvoří vhodné právní předpisy k zakotvení principů udržitelnosti do společnosti. Evropská komise představila akční plán oběhového hospodářství v březnu roku 2020. Je zaměřen na snížení dopadů stávající ekonomiky na životní prostředí. Mezi klíčové prvky byla zařazena produkce elektroniky, informačních a komunikačních technologií, baterií, automobilů, obalových materiálů, plastů, textilu, potravin a výstavba budov. Jedním z mnoha cílů akčního plánu je zajistit zlepšení kvality výroby a prodloužení životnosti výrobků (např. pomocí dostupnosti náhradních dílů), omezit nadbytečné balení, podporovat ekodesign, omezit vznik odpadů a vypracovat regulace, které jsou potřeba k přechodu na oběhové hospodářství. Významným činitelem je podpora práv spotřebitele.
Na tento plán zareagovala Česká republika Akčním plánem „Cirkulární Česko 2040“ pro období 2022–2027. Český plán je v souladu s tím evropským a odráží principy cirkulární ekonomiky do lokálního akčního plánu.
Nový akční plán je nadstavbou Strategického rámce cirkulární ekonomiky z roku 2021 a stanovuje desítky aktivit pro nastavení českého hospodářství tak, aby se zdroje vracely zpět do oběhu a tím se i minimalizovaly environmentální dopady. Po jeho vypršení v roce 2027 MŽP vyhodnotí jeho dopady a naváže na něj příprava nového plánu pro další období.
Akční plán pro období 2022–2027 sleduje 10 prioritních záměrů ve třech oblastech:
- minimalizace odpadu a zvýšení efektivity zdrojů s cílem snížit produkci odpadu, optimalizovat využití zdrojů skrz opětovné použití, recyklaci a materiálové využití;
- podpora inovativních a udržitelných přístupů ve výrobě a spotřebě s cílem efektivního využívání zdrojů ve výrobě a rozvoje oběhových technologií a řešení. A to včetně podpory osvěty a vzdělávání veřejnosti o výhodách cirkulární ekonomiky;
- podpora inovací a udržitelného designu včetně vývoje ekologicky šetrných produktů a služeb se zaměřením na navrhování výrobků s ohledem na jejich dlouhou životnost, snadnou opravitelnost a recyklovatelnost.
Aktivity a úkoly v Akčním plánu 2022–2027 se zaměřují na:
Kromě toho stanovuje úkoly také v oblastech plastů, textilu nebo komunálních odpadů, jako je například omezení jednorázových plastů, obsah 25 % recyklovaných plastů v nápojových PET lahvích od roku 2025 v případě plastů. U textilu je plánováno nastavení funkčního systému sběru použitého textilu a textilního odpadu k 1. 1. 2025 a posílení inovací pro podporu opětovného využití. Úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálních odpadů má být do roku 2025 zvýšena nejméně na 55 % celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.
Specifickým cílem je, aby české firmy zaváděly v maximální možné míře nové výrobní metody využívající nejmodernější technologie k cirkulárnímu navrhování a udržitelné výrobě produktů.
Firmy se budou muset zamyslet nad tím, jak udržet své výrobky co nejdéle v aktivní fázi jejich životního cyklu. Ministerstvo obchodu a průmyslu do konce roku 2026 prozkoumá možnosti prodloužení povinné záruky na výrobky a jejich opravitelnosti. Ministerstvo životního prostředí do konce roku 2027 rozšíří stávající systémy EPR (z anglického Extended Producer Responsibility = rozšířená odpovědnost výrobce) na další druhy výrobků a zlepší efektivitu jejich fungování.
Firmy si mohou pomoci k cirkulární ekonomice využitím nástrojů LCA (Life Cycle Assesment). LCA je metoda posuzování dopadu produktu nebo služby na životní prostředí během celého životního cyklu. Použití této metody a metod stanovující materiálové toky poskytuje rámec pro efektivní vyhodnocení možností cirkularity v dané firmě. LCA uvádí informace o všech fázích vzniku výrobku včetně dopravy a použití, ze kterých vyčíslí např. uhlíkovou stopu produktu.
Česká republika má ambiciózní plán ztrojnásobit míru oběhového využití materiálu do roku 2040 ve srovnaní s úrovní využití z roku 2017 a zvyšovat podíl zpětně navrácených surovin na celkové spotřebě surovin v ČR. K jeho dosažení má pomoci možnost využívání zálohových systémů na nápojové obaly, především na PET láhve a plechovky, které zajistí, že se materiál v požadované kvalitě dostane zpět přímo k výrobcům. Pilotní testování momentálně probíhá v několika obchodních řetězcích v Česku a současně se vyhodnocuje. Ministerstvo životního prostředí připraví návrh změny zákona o obalech, který chce v paragrafovém znění představit do konce letošního roku. Nejdříve by tak systém zálohování v ČR mohl začít fungovat v polovině roku 2025.
Ztrojnásobit míru oběhového využití materiálu pomůže částečně naplnit také právě volba vstupního materiálu (preferovaný recyklovaný), design výrobku a jeho opravitelnost, tedy prodloužení jeho životnosti a v neposlední řadě také možnost recyklace výrobku po skončení jeho životnosti. Obecně je cílem dosáhnout co nejmenšího negativního dopadu na životní prostředí. Ten lze vyčíslit například pomocí uhlíkové stopy.
Další z aktivit k naplnění cíle zvýšení míry oběhového využití materiálu je omezování dostupnosti jednorázových plastových výrobků, přičemž do konce roku 2024 má dojít k zapracování směrnice EU o jednorázových plastech do národní legislativy (Zákon č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí). Vznikne tak účinný zákon zakazující vybrané jednorázové plastové odpady.
Na podporu výše uvedených cílů jsou k dispozici (a dále se plánují) dotační fondy pro veřejný i soukromý sektor. Fondy se rozdělují v rámci operačního programu Životního prostředí 2021–2027, který nabízí 61 miliard korun. Dotace mají přímý dopad na energetické úspory, obnovitelné zdroje energie, změnu klimatu, vodu a kanalizaci, oběhové hospodářství a přírodu. Další dotace nejenom na podporu oběhové hospodářství jsou komunikovány skrze Národní plán obnovy.
Konkrétněji se pro soukromý sektor chystá dotační program pro podporu přechodu k oběhovému hospodářství, který bude určen malým, středním i velkým podnikům do 499 zaměstnanců. Dotaci bude možné čerpat na technologie k výrobě druhotných surovin, polotovarů a výrobků z vlastního odpadního materiálu nebo na zvyšování podílu druhotných surovin ve výrobcích.
Vykazování informací o cirkulární ekonomice
Firmy, na které se vztahuje evropská směrnice CSRD a u kterých v rámci vyhodnocení dvojí materiality (dopad na společnost, ŽP nebo dopad na finance firmy) bude identifikováno využití materiálů a cirkulární ekonomiky jako významné, budou muset reportovat data podle reportovacích standardů ESRS (European Sustainability Reporting Standard).
Firmy budou reportovat mimo jiné popis sladění strategie svého obchodního modelu s principy oběhového hospodářství, jakým způsobem firma rozumí plánu přechodu z lineárního na cirkulární systém, včetně stanovení ekonomických cílů, vysvětlení identifikovaných pák (z angl. znění Levers) a plánovaných klíčových aktivit pro přechod od lineárního k cirkulárnímu obchodnímu modelu.
Reporting oblasti využívání zdrojů a oběhového hospodářství firem zahrnuje dle reportingových standardů ESRS E5 následující kategorie cílů:
a) cíle pro odstranění odpadu (včetně fáze používání);
b) cíle pro míru využití oběhového materiálu;
c) cíle pro odstranění používání původních surovin;
d) cíle pro snížení/zvrat ve vyčerpávání zásob obnovitelných zdrojů.
Normy vstoupí v platnost 1. ledna 2024. V červnu tohoto roku proběhly konzultace a Evropská komise navrhla změny chystaných pravidel. Konkrétně reporting očekávaných finančních dopadů materiálového využití a cirkulární ekonomiky dle standardu ESRS E5 nebude v 1. roce od firem požadován.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
