Technologie  Lidé 

Automatizace vs. zaměstnanci: Kdo přijde o práci?

Zavádění automatizace znamená, že role lidí v organizacích se mění. Společnosti se sice měnily už od průmyslové revoluce v 19. století, takže změna jako taková není nic nového, ovšem tempo, jakým se technologie nyní vyvíjí, je výrazně rychlejší než v předchozích letech. Je pochopitelné, že někteří lidé mají strach, že automatizace ohrozí jejich práci, mým cílem však je vysvětlit, proč bychom neměli hned panikařit.

V prvním díle našeho seriálu o RPA jsme řešili automatizaci obecně, nyní se zaměříme na její roli ve vztahu k zaměstnancům.

Kdyby neexistoval kritický bod („critical mass“), nebylo by třeba zavádět automatizaci. Mezi klíčové faktory, které kritický bod ovlivňují, patří náklady, počet zaměstnanců v přepočteném stavu (FTE), frustrace prací a vyhýbání se jí a splňování standardů souladu s předpisy, přesnosti a kvality. Robotická automatizace procesů (RPA) organizacím pomáhá přiblížit se dosažení kritického bodu s využitím zaměstnanců, kteří tyto procesy znají nejlépe. RPA usnadňuje bližší spolupráci mezi podnikem a softwarem a způsob, jakým spolu komunikují, určuje podnik. Tento druh spolupráce nekončí, jakmile je robot uveden do výroby, ale poskytuje příležitost vytvářet v podniku nové pozice.

Po zavedení robota se obvykle objeví mnoho příležitostí, jak s ním mohou lidé pracovat bok po boku. Úkoly, které jsou obvykle vhodnými kandidáty pro automatizaci, zahrnují například kontrolování a srovnávání informací napříč několika tabulkami a hledání shodných, nebo naopak rozdílných dat. Když si představíte střední až velkou korporaci, která má více než tisíc účtů, nepřekvapí vás, že takové kontroly souladu jsou pro člověka velice časově náročné. Zavedení RPA umožní zajišťovat soulad levněji a rychleji. Pokud tyto úkoly zautomatizujeme pomocí robota, neznamená to však, že zaměstnanec automaticky přijde o práci. Zkušenosti a statistiky ukazují, že průměrný robot převezme 70–90 % původní práce. Může se tak dít jednorázově, nebo přírůstkově v průběhu času. Čas uvolněný robotem může využívat produktivněji a má příležitost uplatnit své silné stránky během změn, kterými organizace prochází.

Jedním z obvyklých nedorozumění je, že k automatizaci dojde přes noc. Ve skutečnosti (překvapivě) trvá příprava robota několik týdnů. Díky tomu mají organizace čas se připravit na to, co se bude dít po implementaci robota. Dle našich zkušeností (a rad) společnosti využívají uvolněného času několika způsoby:

  1. Náhrada přirozeného úbytku zaměstnanců ve společnosti – části podniku, v nichž je RPA implementována, obvykle trpí vyšším úbytkem v důsledku nudné a opakující se práce.
  2. Zlepšení vztahu s klientem – volný čas je investován do řešení výjimečných případů a problémů.
  3. Zlepšení souladu s pravidly a kvality procesu – v případech, kde měl tým nedostatek zaměstnanců.
  4. Přeškolení zaměstnanců a dosazení do nových pozic (není tak potřeba věnovat další úsilí hledání zaměstnanců pro dané role).

Jakákoli změna v průmyslovém odvětví jde ruku v ruce se změnami předpisů, které ovlivňují určité osoby. Mnoho lidí se již zabývalo tím, jakým směrem se bude muset vyvíjet vzdělávání, aby odpovídalo technologickým pokrokům, jako je automatizace. Reformu vzdělávání může komplikovat nejedna byrokratická překážka a ne vždy k ní dochází takovým tempem, které vidíme u technologií. Umět kódovat již v nízkém věku je však nyní stále žádanější. Současní studenti navíc vyrůstají v digitálním věku a v mnoha ohledech jsou pro tyto změny přirozeně vybavení. Mnozí z nás jistě vědí, jak běžná je v dnešní době situace, kdy mladší generace vysvětlují starším, jak fungují různé softwary a jiné technologie. Navzdory pokrokům, které by vzdělávání ještě mělo udělat, studenti tedy nejsou ztraceni.

V organizacích bude transformace a vytváření nových pracovních pozic silně záviset na tom, jak se jejich vedení vypořádá s důsledky automatizace.

Náš další článek v rámci seriálu o RPA přinese přehled výzev a rozhodnutí, kterým manažeři čelí, aby zajistili úspěšnost a konkurenceschopnost svých organizací v době těchto technologických pokroků.

Zaměstnanci Automatizace Robotika
Technologie  Lidé 

Kancelářím odzvonilo. Home office se během pandemie osvědčil, firmy plánují do budoucna umožnit práci odkudkoli

Home office se v důsledku koronavirové pandemie stal poměrně často skloňovaným pojmem. A je zřejmé, že trend přesouvání pracovního místa do našich domovů (resp. mimo kancelář) bude mít vliv na naši práci i do budoucna. Není proto radno jej podceňovat – na jedné straně sice přináší zaměstnancům pohodlí a flexibilitu, na straně druhé může být i zdrojem stresu a frustrace. Podívejte se společně s námi pod pokličku budoucnosti práce a pracovního prostředí a zjistěte, jak mohou společnosti nastavit efektivní a udržitelný model práce odkudkoliv a stát se virtuálními organizacemi. Tentokrát se zaměříme na téma pracovního místa. 

28. 5. 2021
Technologie 

Budoucnost českého bankovnictví: Online služba Servis 24 končí, prim budou hrát chytrá digitalizace, BankID i chatboti

Trend přesouvání služeb do online prostředí hýbe celosvětovým trhem již několik let a jednou z nejsledovanějších oblastí je jednoznačně digitalizace bankovnictví. Poskytovatelé finančních služeb se různými cestami snaží zajistit, aby jejich klienti mohli maximum interakcí uskutečnit pohodlně z domova skrze počítač či telefon. Jednou z prvních online platforem, která toto umožňovala i českým uživatelům, bylo internetové bankovnictví Servis 24 České spořitelny. Po přibližně dvou dekádách byl však jeho provoz v roce 2021 ukončen, aby uvolnil prostor novějším technologiím. Na tomto projektu se podílela také společnost Deloitte. Co konec jednoho z nejpoužívanějších českých internetových bankovnictví provázelo? A jaká je budoucnost finančních online služeb? 

25. 5. 2021
Lidé 

HR analytika: Správná práce s daty může firmám snížit fluktuaci zaměstnanců i zlepšit systém reskillingu

HR analytika je v současnosti jedním z nejvýznamnějších trendů v oblasti lidského kapitálu. Ačkoliv byla data zaměstnanců původně chápána jako exkluzivita pro oddělení lidských zdrojů, nyní je začínají firmy stále více úspěšně využívat s přesahem do dalších oblastí. Správná práce s takovými daty a jejich interpretace mají totiž výrazně pozitivní vliv na chod firmy, pomáhají s odhalováním a řešením problémů spojených s lidským kapitálem, a dokonce je lze využít i při vzdělávání a reskillingu lidí. Důležité je, aby se firmy nebály do HR analytiky investovat, našly silného projektového leadera a naučily se používat správná data na správných místech. 

20. 5. 2021