Lidé  Technologie 

Automatizace vs. zaměstnanci: Kdo přijde o práci?

Zavádění automatizace znamená, že role lidí v organizacích se mění. Společnosti se sice měnily už od průmyslové revoluce v 19. století, takže změna jako taková není nic nového, ovšem tempo, jakým se technologie nyní vyvíjí, je výrazně rychlejší než v předchozích letech. Je pochopitelné, že někteří lidé mají strach, že automatizace ohrozí jejich práci, mým cílem však je vysvětlit, proč bychom neměli hned panikařit.

V prvním díle našeho seriálu o RPA jsme řešili automatizaci obecně, nyní se zaměříme na její roli ve vztahu k zaměstnancům.

Kdyby neexistoval kritický bod („critical mass“), nebylo by třeba zavádět automatizaci. Mezi klíčové faktory, které kritický bod ovlivňují, patří náklady, počet zaměstnanců v přepočteném stavu (FTE), frustrace prací a vyhýbání se jí a splňování standardů souladu s předpisy, přesnosti a kvality. Robotická automatizace procesů (RPA) organizacím pomáhá přiblížit se dosažení kritického bodu s využitím zaměstnanců, kteří tyto procesy znají nejlépe. RPA usnadňuje bližší spolupráci mezi podnikem a softwarem a způsob, jakým spolu komunikují, určuje podnik. Tento druh spolupráce nekončí, jakmile je robot uveden do výroby, ale poskytuje příležitost vytvářet v podniku nové pozice.

Po zavedení robota se obvykle objeví mnoho příležitostí, jak s ním mohou lidé pracovat bok po boku. Úkoly, které jsou obvykle vhodnými kandidáty pro automatizaci, zahrnují například kontrolování a srovnávání informací napříč několika tabulkami a hledání shodných, nebo naopak rozdílných dat. Když si představíte střední až velkou korporaci, která má více než tisíc účtů, nepřekvapí vás, že takové kontroly souladu jsou pro člověka velice časově náročné. Zavedení RPA umožní zajišťovat soulad levněji a rychleji. Pokud tyto úkoly zautomatizujeme pomocí robota, neznamená to však, že zaměstnanec automaticky přijde o práci. Zkušenosti a statistiky ukazují, že průměrný robot převezme 70–90 % původní práce. Může se tak dít jednorázově, nebo přírůstkově v průběhu času. Čas uvolněný robotem může využívat produktivněji a má příležitost uplatnit své silné stránky během změn, kterými organizace prochází.

Jedním z obvyklých nedorozumění je, že k automatizaci dojde přes noc. Ve skutečnosti (překvapivě) trvá příprava robota několik týdnů. Díky tomu mají organizace čas se připravit na to, co se bude dít po implementaci robota. Dle našich zkušeností (a rad) společnosti využívají uvolněného času několika způsoby:

  1. Náhrada přirozeného úbytku zaměstnanců ve společnosti – části podniku, v nichž je RPA implementována, obvykle trpí vyšším úbytkem v důsledku nudné a opakující se práce.
  2. Zlepšení vztahu s klientem – volný čas je investován do řešení výjimečných případů a problémů.
  3. Zlepšení souladu s pravidly a kvality procesu – v případech, kde měl tým nedostatek zaměstnanců.
  4. Přeškolení zaměstnanců a dosazení do nových pozic (není tak potřeba věnovat další úsilí hledání zaměstnanců pro dané role).

Jakákoli změna v průmyslovém odvětví jde ruku v ruce se změnami předpisů, které ovlivňují určité osoby. Mnoho lidí se již zabývalo tím, jakým směrem se bude muset vyvíjet vzdělávání, aby odpovídalo technologickým pokrokům, jako je automatizace. Reformu vzdělávání může komplikovat nejedna byrokratická překážka a ne vždy k ní dochází takovým tempem, které vidíme u technologií. Umět kódovat již v nízkém věku je však nyní stále žádanější. Současní studenti navíc vyrůstají v digitálním věku a v mnoha ohledech jsou pro tyto změny přirozeně vybavení. Mnozí z nás jistě vědí, jak běžná je v dnešní době situace, kdy mladší generace vysvětlují starším, jak fungují různé softwary a jiné technologie. Navzdory pokrokům, které by vzdělávání ještě mělo udělat, studenti tedy nejsou ztraceni.

V organizacích bude transformace a vytváření nových pracovních pozic silně záviset na tom, jak se jejich vedení vypořádá s důsledky automatizace.

Náš další článek v rámci seriálu o RPA přinese přehled výzev a rozhodnutí, kterým manažeři čelí, aby zajistili úspěšnost a konkurenceschopnost svých organizací v době těchto technologických pokroků.

automatizace RPA zaměstnanci
Technologie 

Blockchain pro začátečníky: Specifika platebního procesu – díl druhý

V prvním díle našeho seriálu jsme si vysvětlili základní principy blockchainu a na modelové situaci si ukázali, jak by to vypadalo, kdyby Dáša odeslala svých prvních 1000 jednotek kamarádce Báře. Tentokrát se podíváme na specifika platebního procesu. Co se děje poté, co je platba odeslána? A jak jsou v platebním procesu zainteresování ti, kteří platbu neodeslali ani nepřijali? 

21. 5. 2018
Lidé 

Firmy se podle mileniálů i generace Z nechovají eticky, málo řeší pozitivní dopad na společnost

Zatímco ještě v loňském průzkumu Deloitte mileniálové svým firmám věřili, pokud jde o společenské dopady, etiku a zohledňování jiných kritérií byznysu, než jen vytváření zisku, letos už vyslali jasný signál: Naše očekávání nejsou naplněna, nechováte se eticky! Mladší generace stále více od firem žádají, aby se kromě úspěchu v podobě finančních kritérií zaměřily na společenské dopady a pozitivní vliv na společnost jako takovou. Přetrvává tak nesoulad mezi tím, co si mileniálové i generace Z myslí, že by firmy měly dělat, a tím, jaké jsou priority vedení. 

17. 5. 2018