Technologie  Lidé 

Automatizace vs. zaměstnanci: Kdo přijde o práci?

Zavádění automatizace znamená, že role lidí v organizacích se mění. Společnosti se sice měnily už od průmyslové revoluce v 19. století, takže změna jako taková není nic nového, ovšem tempo, jakým se technologie nyní vyvíjí, je výrazně rychlejší než v předchozích letech. Je pochopitelné, že někteří lidé mají strach, že automatizace ohrozí jejich práci, mým cílem však je vysvětlit, proč bychom neměli hned panikařit.

V prvním díle našeho seriálu o RPA jsme řešili automatizaci obecně, nyní se zaměříme na její roli ve vztahu k zaměstnancům.

Kdyby neexistoval kritický bod („critical mass“), nebylo by třeba zavádět automatizaci. Mezi klíčové faktory, které kritický bod ovlivňují, patří náklady, počet zaměstnanců v přepočteném stavu (FTE), frustrace prací a vyhýbání se jí a splňování standardů souladu s předpisy, přesnosti a kvality. Robotická automatizace procesů (RPA) organizacím pomáhá přiblížit se dosažení kritického bodu s využitím zaměstnanců, kteří tyto procesy znají nejlépe. RPA usnadňuje bližší spolupráci mezi podnikem a softwarem a způsob, jakým spolu komunikují, určuje podnik. Tento druh spolupráce nekončí, jakmile je robot uveden do výroby, ale poskytuje příležitost vytvářet v podniku nové pozice.

Po zavedení robota se obvykle objeví mnoho příležitostí, jak s ním mohou lidé pracovat bok po boku. Úkoly, které jsou obvykle vhodnými kandidáty pro automatizaci, zahrnují například kontrolování a srovnávání informací napříč několika tabulkami a hledání shodných, nebo naopak rozdílných dat. Když si představíte střední až velkou korporaci, která má více než tisíc účtů, nepřekvapí vás, že takové kontroly souladu jsou pro člověka velice časově náročné. Zavedení RPA umožní zajišťovat soulad levněji a rychleji. Pokud tyto úkoly zautomatizujeme pomocí robota, neznamená to však, že zaměstnanec automaticky přijde o práci. Zkušenosti a statistiky ukazují, že průměrný robot převezme 70–90 % původní práce. Může se tak dít jednorázově, nebo přírůstkově v průběhu času. Čas uvolněný robotem může využívat produktivněji a má příležitost uplatnit své silné stránky během změn, kterými organizace prochází.

Jedním z obvyklých nedorozumění je, že k automatizaci dojde přes noc. Ve skutečnosti (překvapivě) trvá příprava robota několik týdnů. Díky tomu mají organizace čas se připravit na to, co se bude dít po implementaci robota. Dle našich zkušeností (a rad) společnosti využívají uvolněného času několika způsoby:

  1. Náhrada přirozeného úbytku zaměstnanců ve společnosti – části podniku, v nichž je RPA implementována, obvykle trpí vyšším úbytkem v důsledku nudné a opakující se práce.
  2. Zlepšení vztahu s klientem – volný čas je investován do řešení výjimečných případů a problémů.
  3. Zlepšení souladu s pravidly a kvality procesu – v případech, kde měl tým nedostatek zaměstnanců.
  4. Přeškolení zaměstnanců a dosazení do nových pozic (není tak potřeba věnovat další úsilí hledání zaměstnanců pro dané role).

Jakákoli změna v průmyslovém odvětví jde ruku v ruce se změnami předpisů, které ovlivňují určité osoby. Mnoho lidí se již zabývalo tím, jakým směrem se bude muset vyvíjet vzdělávání, aby odpovídalo technologickým pokrokům, jako je automatizace. Reformu vzdělávání může komplikovat nejedna byrokratická překážka a ne vždy k ní dochází takovým tempem, které vidíme u technologií. Umět kódovat již v nízkém věku je však nyní stále žádanější. Současní studenti navíc vyrůstají v digitálním věku a v mnoha ohledech jsou pro tyto změny přirozeně vybavení. Mnozí z nás jistě vědí, jak běžná je v dnešní době situace, kdy mladší generace vysvětlují starším, jak fungují různé softwary a jiné technologie. Navzdory pokrokům, které by vzdělávání ještě mělo udělat, studenti tedy nejsou ztraceni.

V organizacích bude transformace a vytváření nových pracovních pozic silně záviset na tom, jak se jejich vedení vypořádá s důsledky automatizace.

Náš další článek v rámci seriálu o RPA přinese přehled výzev a rozhodnutí, kterým manažeři čelí, aby zajistili úspěšnost a konkurenceschopnost svých organizací v době těchto technologických pokroků.

Zaměstnanci Automatizace RPA
Technologie 

Technologie budoucnosti a jejich dopad na průmyslová odvětví a obchodní modely

Nové technologie mají obrovský vliv na budoucnost obchodních modelů a velký dopad na průmyslová odvětví. Průmyslová odvětví i obchodní modely jsou těmito technologickými změnami hluboce zasaženy, a pokud neprojdou transformací, zaniknou. Jaké technologie v budoucnu naruší stávající obchodní modely? Umíme předpovídat jejich dopad na obchodní modely a průmyslová odvětví? A jaké technologické trendy budou mít hlavní slovo letos a v příštích letech? 

25. 3. 2019
Lidé  Deloitte živě 

Rozhovor s řídící partnerkou Deloitte Dianou Rádl Rogerovou: O nových technologiích, kariéře i největší škole života

V Deloitte začínala v době, kdy měl sotva padesát zaměstnanců, v kancelářích ještě běžně nebyly počítače, práce pro velkou čtyřku byla dream job. Svou kariéru postavila na tom, že se nikdy nebála zeptat, přiznat chybu nebo mít rodinu na prvním místě. I to stojí za tím, že v roce 2016 vůbec jako první žena stanula v čele Deloitte. Jaká je Diana Rádl Rogerová? 

20. 3. 2019
Technologie  Právo 

Etické aspekty využití umělé inteligence v soudních systémech

Využití umělé inteligence (AI) v soudních systémech má zlepšit efektivitu a kvalitu soudnictví. Aby však mohla sloužit občanům i soudům, je třeba ji využívat zodpovědně, respektovat základní práva jedinců a přitom mít na paměti některé základní zásady jako transparentnost, nediskriminace, kvalita a bezpečnost. Jak velká je pravděpodobnost, že naše práva budou v soudních síních svěřena algoritmům? 

18. 3. 2019