Je zřejmé, že budoucnost je po ekonomické stránce enormně nejistá, firmy (a automobilky obzvlášť) by však neměly polevovat v plánování a dynamické tvorbě strategií. Podle Davida Marka, hlavního ekonoma Deloitte, existují v zásadě tři relevantní scénáře vývoje situace, které mohou automobilovým společnostem v plánování významně pomoci. Tyto scénáře popisují různou míru a dobu útlumu ekonomiky v závislosti na zvládnutí pandemie:

1. scénář – „Best Case“
   • Pandemie zvládnuta do 3 měsíců, krátká recese v Q1 a Q2 a následný návrat k původnímu stavu
   • Automotive trpí z hlediska nabídky 1 měsíc
   • Spotřeba domácností poklesne o 2,5 %, investice poklesnou o 7,5 %
2. scénář – „Mid Case“
   • Ekonomika ve vážném 2měsíčním lockdownu, kolaps supply chain, hluboký pokles HDP v Q1 a Q2, mírné oživení v dalších dvou kvartálech
   • Automotive trpí z hlediska nabídky 2 měsíce
   • Spotřeba domácností poklesne o 5 %, investice poklesnou o 15 %
3. scénář – „Worst Case“
   • Stejná situace jako ve 2. scénáři, ale navíc přibude 2. vlna pandemie na podzim, což vyvolá pokles HDP v každém kvartále roku 2020
   • Automotive trpí z hlediska nabídky 4 měsíce
   • Spotřeba domácností poklesne o 10 %, investice poklesnou o 30 %

Automobilový průmysl čelí nabídkovému i poptávkovému šoku zároveň, což je podle Davida Marka nezvyklá a pro firmy nebezpečná situace. Už před pandemií nebyla oblast automotive v dobré kondici – doléhaly na ni tenze v zahraničním obchodě, registrace nových vozidel klesaly a došlo také k výrazným zpřísněním emisních limitů, což mělo za následek velké investice do „čistších“ spalovacích motorů či elektromobility. Po vypuknutí pandemie se některé tyto jevy ještě prohloubily (např. registrace nových automobilů klesla v ČR za březen o 36 %), navíc došlo v Číně k ochromení výroby automobilů a jejich součástek, načež následovala paralýza výroby v Evropě a nakonec došlo ke kolapsu celého odběratelsko-dodavatelského řetězce.

Místo seminářů pro vás máme webcasty!
Poslouchejte je živě nebo ze záznamu

Neustále reagujeme na aktuální situaci a přidáváme další webcasty nejen na ekonomická témata. Další webináře najdete na akce.deloitte.cz.

A nezapomeňte si ze záznamu pustit náš webcast Automobilový průmysl po pandemii: nové výzvy a dopady krize.

Jaké poučení tato situace přinesla? Nutnost zaměřit se na nová, ale i běžná témata, která si vyžádají nový přístup. Dlouhodobé dopady budeme tedy moct sledovat například v kratším a lokalizovaném supply chainu, vertikální integraci, změnách řízení zásob, automatizaci nebo třeba flexibilitě pracovní síly.

5 byznysových oblastí, které se nejvíce promění

Jak již bylo zmíněno, byznysovou optikou čeká automobilky hned několik klíčových výzev. Podle Jiřího Pavlíka, senior manažera v týmu pro strategie a provozní činnosti, existuje v zásadě 5 základní kategorií, na které by se firmy měly zaměřit:

1. Nákupní chování
   Dojde ke změně nákupního chování, a to zejména k poklesu poptávky. Důraz bude více kladen na efektivitu prodeje (digitalizace, snižování nákladů apod.).
2. Efektivita a dostupnost pracovní síly
   Novou roli bude ve výkonu zaměstnání hrát práce z domova. Omezení přeshraničního styku bude mít za následek nedostatek přeshraničních agenturních pracovníků. Nově se bude potřeba zaměřit na stabilizaci klíčových zaměstnanců, zastupitelnost a způsob předávání znalostí.
3. Řízení nákladů, cash-flow a efektivity
   Zvýší se tlak na automatizaci a digitalizaci procesů, což bude však vyžadovat více volných zdrojů na investice.
4. Supply chain
   Firmy se budou muset zaměřit na stabilitu dodavatelů, monitoring a vyhodnocování rizik, ale také na řízení zásob a subdodávek ze zahraničí. Plánování a vytváření zásob bude o to náročnější.
5. Zpřísnění limitů pro emise oxidu uhličitého

Supply chain a právo

Specifickou oblastí, na kterou by si ředitelé automobilek měli dávat pozor, je dodavatelsko-odběratelský řetězec a s ním spjatá legislativa. Podle Ivana Teleckého, partnera a advokáta z Deloitte Legal, lze supply chain v zásadě chápat jako systém smluv. Je však třeba mít na paměti, že na jednotlivé oblasti se vztahuje specifické rozhodné právo, které je třeba správně identifikovat a řídit se jím. Pozitivní zprávou je, že většina firem projevuje velmi solidární přístup a snaží se stran smluvních závazků si vzájemně vycházet vstříc, namísto toho, aby současnou mimořádnou situaci využily k vlastnímu obohacení, konkurenčnímu boji apod.

Více o smluvních vztazích se dozvíte v našem článku Koronavirus a jednání o smlouvě.

Co se týká legislativních změn, které současná situace v oblasti supply chain do budoucna přinese, konkrétně lze mluvit o větším důrazu například na force meajure klauzuli (vylučující odpovědnost v případě neovlivnitelné vnější události) a hardship klauzuli (upravující podmínky smlouvy v případě významné změny situace), a dále také na samotné hledání a definici náhradních řešení. Změny doznají pravděpodobně také notifikační povinnosti a komunikační mechanismy.

Daně a pracovní síla

Z hlediska daní čekají automobilový průmysl podle Marka Romancova, partnera v daňovém a právním oddělení, velké změny mimo jiné oblasti transferových cen, kde se bude potřeba zaměřit na aktualizaci nastavení a s tím spjatou revizi transfer pricing dokumentace. Firmy budou muset také počítat s možnými sankcemi, jakož i daňovými ztrátami. Existuje však řada nástrojů a postupů, jak současnou situaci zmírnit – kupříkladu lze žádat o vrácení či snížení daně z příjmu, dále o odložení daňového přiznání apod. Situace okolo pandemie však neznamená snížení množství daňových kontrol – naopak lze očekávat, že kontroly v oblasti převodních cen a nepřímých daní budou i nadále probíhat ve stejném, ne-li větším množstvím.

Pro automotive je typická problematika tzv. nářadí, dnes nejčastěji označovaného jako „tooling“. Pod tímto termínem můžeme představit různé formy na vstřikování, odlévání, lisování nebo tvarování, nástroje, matrice, raznice, speciální boxy/koše/kontejnery pro přepravu apod. Jak na účtování a klasifikaci toolingu? I tomu jsme se věnovali v našem článku.

A v neposlední řadě se významným způsobem bude měnit i vztah zaměstnance se zaměstnavatelem, jakož i náplň a forma práce samotné. Na cestě k úspěšné adaptaci a transformaci je podle Ivy Bilinské, advokátky z Deloitte Legal, především důležitá flexibilita v pracovní síle a odměňování. Výkyvy (nejen v případě automobilek) lze očekávat i v budoucnu na straně zaměstnanců i zaměstnavatelů, o to více je pak v současné době potřeba počítat s výjimečnými situacemi (karanténa, uzavření hranic apod.).

Automobilky jsou specifické přítomností velkého množství dvou typů zaměstnanců – technicko-hospodářskými pracovníky a zaměstnanci dělnických profesí. A každá z těchto skupin vyžaduje specifická řešení. Zatímco kupříkladu první jmenovanou skupinu zaměstnanců lze bez větších ztrát na efektivitě přesunout na home office, u dělnických profesí už toto možné není a je potřeba přistoupit k alternativním řešením, jako jsou například částečná nezaměstnanost, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, zkrácená pracovní doba, převedení na jinou práci apod. Ruku v ruce s tím bude nově kladen důraz na identifikaci důležitých pracovníků, jejich stabilizaci, zastupitelnost, odpovědnost, přesun znalostí uvnitř firmy atd. A pokud budou zaměstnavatelé nuceni ke snížení fixní složky mzdy, mohou si vypomoct například zavedením systému benefitů nebo důrazem na variabilní složku.

DOBA KORONAVIROVÁ NA WEBU DELOITTE
Jak čelit dopadům pandemie COVID-19?

Na speciální webové stránce Deloitte jsme pro vás shrnuli přehled klíčových kroků, které je potřeba učinit na cestě ke zmírnění dopadů pandemie na fungování vaší organizace. Od rychlého zavedení home office přes daňové dopady, závazky ze smluv až po vytvoření krizových scénářů pro zajištění kontinuity podnikání. Najdete tam i kontakt na naše odborníky, kteří vám pomohou reagovat na konkrétní opatření s ohledem na potřeby vaší firmy.

Aktuální informace najdete i na tomto blogu v sekci věnované dopadům koronaviru.