Informační zdroje správce daně, mezinárodní spolupráce úřadů a firem, přeshraniční výměna informací nebo budoucnost digitalizace daňové správy. To byla jen některá z dlouhé řady témat našeho únorového semináře se specialisty na daňové spory. V rámci jednoho z panelů jsme se zaměřili na to, z jakých zdrojů může správce daně čerpat informace při daňové kontrole a jak se na ni mohou kontrolované subjekty připravit.

Příspěvky na sociálních sítích jako jeden ze zdrojů informací pro správce daně

Po zahájení kontroly směřují první kroky správce daně typicky k veřejným zdrojům informací. Mezi ty nejběžnější patří například obchodní a živnostenské rejstříky, evidence skutečných majitelů, registr plátců DPH a řada dalších. Podobnou informační funkci plní i povinně zveřejňované dokumenty například ve sbírkách listin (zejm. výroční zprávy) či databázích ekonomických informací (Amadeus, TP Catalyst apod.).

Všechny výše jmenované zdroje jsou dostupné široké veřejnosti, což je skutečnost, které by měly využít zejména samotné firmy a organizace, které daňová kontrola čeká. Znalost vlastní informační stopy může účinně pomoci v předcházení případných nedorozumění a problémů.

I na straně správce daně mohou v rámci kontroly a souvisejících procesů nastat různá pochybení. Zvláště pak v obdobích, kdy je kontrolní činnost úřadů vyšší než obvykle. Přečtěte si náš článek, ve kterém popisujeme, co může být nesprávným úředním postupem a jak se v takové situaci mohou kontrolované firmy bránit.

Množství a podoba informací v evidencích či rejstřících je unifikovaná a vychází z právních předpisů. Co však mohou kontrolované subjekty přímo ovlivnit, je jejich vlastní prezentace na internetu. Co bude umístěno na webových stránkách nebo jaké informace firma sdílí na sociálních sítích, je plně v jejích rukou. I v tomto případě je však přesnost a správnost informací velmi důležitá, neboť mohou být použity jako relevantní zdroj v rámci kontroly. Firmy se také nemohou spoléhat na případné promazání obsahu před návštěvou z finančního úřadu – jednak tato činnost sama o sobě budí podezření, jednak změny webových stránek lze (například s pomocí archivačních služeb) do značné míry zpětně dohledat.

Firmy musí v rámci daňové kontroly odpovídat na všechny související dotazy

V rámci daňové kontroly správce daně zkoumá řadu dokumentů, kterými sám nebo jiné veřejné orgány disponují, například přiznání k DPH, kontrolní a souhrnná hlášení, měsíční přehledy VZP/OSSZ, finanční výkazy a mnoho dalších.

Specifickým typem informačního zdroje jsou dotazy správce daně. Dotazy jsou v praxi pokládány téměř jakýmkoliv způsobem – e-mailem, telefonicky, komunikační aplikací apod. Mohou mít tedy zdánlivě neformální charakter, pro jejich případné použití v rámci analýzy nebo coby důkaz je však podstatná zpětná dohledatelnost dotazu a odpovědi. Samozřejmostí je povinnost kontrolovaného subjektu na položené dotazy odpovědět a poskytnout požadovanou informaci, případně dodat potřebné dokumenty, pokud jsou nezbytné pro správu daní.

Příklady dotazů, které může správce daně položit v rámci kontroly srážkové daně u dividend:

• Kdo má dispoziční práva k účtům u mateřské společnosti?
• Z jakých výnosů sestával roční úhrn čistého obratu mateřské společnosti?
• Proč je funkční měnou zahraniční mateřské společnosti CZK?
• Kdo jsou osoby odpovědné za schvalování a zadávání plateb?
• Jak probíhala valná hromada u mateřské společnosti? Kdo byl přítomen? Kdo byl zastupován na základě plné moci?

Rychlost mezinárodní spolupráce a digitalizace

Získávání a ověřování informací může v rámci daňové kontroly probíhat i přeshraničně, pokud firma působí i v zahraniční, spolupracuje s obchodními partnery z cizích zemí a podobně. Zatímco v minulosti se jednalo o zdlouhavý proces, který vyžadoval hodně času, ochotu a aktivitu všech zúčastněných, dnes je režim výměny informací částečně automatizovaný, a i standardní výměna informací na dožádání je rychlejší. Doba pro zodpovězení dotazů, proces dokazování a podobně se tak zkracuje na řády měsíců.

Této situaci pomohlo především využívání moderních (nejen komunikačních) technologií napříč obory, oblast daní nevyjímaje. Digitalizace veřejné správy, automatizace reportingu, rozvoj online finanční správy – to jsou jen některé z mnoha trendů, které významně promění daňové kontroly i do budoucna.