Jak sladit agilitu organizace a pocit stability pro zaměstnance? Proč je důležité uvolnit kapacity pracovníků a dopřát jim čas na přemýšlení, nové nápady a inovace? Jak nastavit spolupráci lidí a technologií? A jak se mění role manažerů? Nejen na tyto otázky odpovídá aktuální vydání našeho tradičního průzkumu Trendy v oblasti lidského kapitálu. O nových výzvách, které z odpovědí respondentů vzešly, a o svých zkušenostech z praxe diskutovali odborníci z Deloitte, LutherOne a České spořitelny v rámci setkání u příležitosti vydání studie.
V letošním vydání studie Trendy v oblasti lidského kapitálu jsme identifikovali osm hlavních trendů, které rezonují ve světě zaměstnanců, HR a organizací. Podrobně si o nich můžete přečíst na našem webu, kde také najdete ke stažení kompletní výsledky průzkumu mezi českými a slovenskými respondenty, jehož se zúčastnilo 462 respondentů z obou zemí, a rovněž si zde můžete přečíst výsledky globálního průzkumu, do něhož se zapojilo téměř 10 tisíc business a HR lídrů z 93 zemí.
Představení výsledků letošní vydání studie Trendy v oblasti lidského kapitálu proběhlo 24. dubna v prostorách Deloitte. Setkání, jehož součástí byla i panelová diskuse, se zúčastnili Zuzana Kostiviarová, lídryně týmu poradenství v oblasti lidského kapitálu z Deloitte CZ & SK, Pavel Šiška, vedoucí partner oddělení poradenských služeb Deloitte CE, Lucie Lidinská, People & Culture Strategy Projects and Organization Design Lead z České spořitelny, a zakladatel a CEO společnosti LutherOne Jiří Báča.
Firmy dnes často bojují s tím, že jejich lidé jsou neustále zaneprázdnění, ale reálný dopad jejich práce na výsledky firmy není, jaký by mohl být. Klíčem je pragmatický přístup – nestačí zavádět nové technologie, pokud současně neodstraníme procesy, které lidem zbytečně berou čas.
Pavel Šiška, vedoucí partner oddělení poradenských služeb Deloitte CE
Agilita vs. stabilita
Jedním z klíčových trendů letošního průzkumu se ukázala být potřeba nalézt rovnováhu mezi agilním přizpůsobováním se změnám, jimž dnes čelí prakticky každá organizace, a stabilním prostředím, které vyžadují zaměstnanci. Z dat vyplývá, že zatímco 75 % pracovníků chce stabilitu, 85 % lídrů požaduje agilní práci. Jak by tyto protichůdné požadavky měly organizace skloubit? Správným přístupem může být kombinace hned několika kroků, kterými jsou zejména: nastavení nově koncipovaných organizačních struktur, větší důraz na účelnost při plánování zdrojů pro práci, lepší porozumění pracovníkům a jejich individuálním potřebám a vytvoření silnějších vazeb uvnitř i vně organizace. „Agilita by neměla způsobit pokles pocitu stability, ale je třeba vytvořit pocit psychologického bezpečí, kdy se lidé nebojí přijít s vlastním nápadem,“ uvedl Jiří Báča z LutherOne, který zároveň upozornil, že veškeré změny by se měly komunikovat transparentně. Také Lucie Lidinská a Pavel Šiška potvrdili, že je důležité vytvořit bezpečné prostředí, kde se zaměstnanci nebojí udělat chyby a kde se mohou neustále učit a rozvíjet.
Řízení výkonu prochází v posledních letech zásadní transformací. Naše data jasně ukazují, že změny v tom, kde, jak a proč lidé pracují, mají přímý dopad na jejich výkonnost. Nejvíce je to patrné u zaměstnanců – zejména manažerů – pracujících v hybridním režimu, u kterých pozorujeme zhoršené výsledky i omezenou schopnost cross-funkční spolupráce.
Jiří Báča, CEO, LutherOne
Umělá inteligence: pomocník, nebo soupeř?
Umělá inteligence v poslední době promlouvá do všech oblastí lidského konání a práce není samozřejmě výjimkou. Organizace si musí zodpovědět otázku, jak AI zapojit do týmů, jak ji využívat efektivně a jak zajistit, aby se pracovníci necítili ohroženi, ale aby z možností nových AI nástrojů dokázali vytěžit co nejvíce – pro sebe i pro firmu. Budoucnost práce se rychle posouvá směrem, kde hranice mezi člověkem a technologií mizí. Na tento vývoj však podle výsledků naší studie nejsou organizace zatím dostatečně připraveny, 51 % v tomto směru nepodniká žádné kroky.
V průzkumu jsme dále zjišťovali, zda organizace dokážou investovat do technologií efektivně a jak nejlépe tuto efektivitu a návratnost vyhodnocovat. Tím, jak se význam technologií mění a jak se rozšiřují lidské schopnosti a mění se samotný způsobe práce, mění se také metriky a modely návratnosti. Nejcennější technologie tak už dnes nemusí být ty, které na papíře ušetří nejvíc peněz, ale ty, které nejvíce rozvíjejí lidský potenciál. Proto je důležité spolupracovat na nových technologiích se zaměstnanci, což potvrdil i Pavel Šiška: „Klíčové je zahrnout do projektu uživatele, jejichž práce závisí na tom, jak bude daná aplikace fungovat, důležité je také sbírat zpětnou vazbu. Největší chyba je do nových aplikací lidi tlačit, zvlášť když je jich více a každá má jiné funkcionality.“
Firmy čelí dilematu, zda se orientovat na lidi – na jejich růst a kreativitu, nebo na dosažení výsledků, což ale víc než leadership připomíná algoritmus. Klíčem je podle našeho výzkumu rovnováha díky získávání dat, zvažování vstupů od různých stakeholderů a rozhodování na správných úrovních.
Zuzana Kostiviarová, lídryně týmu poradenství v oblasti lidského kapitálu z Deloitte CZ & SK
Jak se mění role manažerů?
K zajímavým trendům poslední doby patří tzv. unbossing, tedy odstraňování pozic na úrovni středního managementu. Mnohé z firem, které k tomu kroku přistoupily, ale nakonec zjistily, že větší autonomie paradoxně vedla k vyšší centralizaci rozhodování. Ukazuje se tak, že řešením není manažerské role odstranit, ale přetvořit je. V tom může pomoci AI „Umělá inteligence může převzít rutinní úkoly a umožnit manažerům zaměřit se na to nejdůležitější – rozvoj, motivaci a podporu pracovníků, redesign práce, řízení změn nebo inovace a další klíčové výzvy,“ říká Zuzana Kostiviarová.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
