Nemovitosti 

Ikona stavebnictví: Amager Bakke v Kodani

Ke konci loňského roku byla otevřena sjezdovka na střeše nové spalovny odpadu v Kodani. Samotný projekt nesoucí název Amager Bakke vytyčuje nový možný trend, kdy obdobné stavby nemusí plnit jen svoji primární funkci. V souladu s touto myšlenkou byla vypsána mezinárodní soutěž, kterou vyhrálo architektonické studio Bjarkeho Ingelse BIG. Výsledkem jeho práce je jedna z největších a zároveň nejekologičtějších spaloven odpadu na světě, která má navíc přidanou hodnotu v podobě rekreačního využití a zajímavého architektonického řešení.

Výstavba nové spalovny začala v roce 2013 jako náhrada za stávající spalovnu Amagerforbraending, která byla v provozu již 45 let. Do provozu se Amager Bakke dostala o čtyři roky později. S výškou 85 m patří vůbec k těm nejvyšším budovám v Kodani. Cena stavby se odhaduje na 550  milionů eur. Na projektu se podílela i česká firma Sipral, jež dodávala vnější opláštění budovy, které dotváří její typický design v podobě velkých hliníkových bloků. Dalším zajímavým prvkem, jímž spalovna při pohledu zvenčí zaujme, je komín sahající do výše 125 metrů. V souvislosti s ním byla také spuštěna kampaň na crowdfundingové platformě Kickstarter. Ta měla spočívat v tom, že komín vypustí velký kruh dýmu vždy, když se do ovzduší vypustí 1 tuna CO2. Cílem bylo upozornit na problematiku znečišťování ovzduší. Nicméně vzhledem k tomu, že nebyl vybrán dostatek prostředků, je projekt v současné době pozastaven.

Petronas Twin Towers v Malajsii. Markthal Rotterdam. Guggenheimovo muzeum v Bilbau, ale třeba i obchodní dům Kotva v Praze. Nepřehlédněte další zajímavé stavby v našem seriálu Ikony stavebnictví.

Spalovna je schopná ročně zpracovat téměř půl milionu tun odpadu, z něhož pak vytváří elektřinu a teplo, kterými zásobuje přibližně 150 000 domácností. Navíc díky nejmodernějším technologiím s daleko nižšími emisemi než spalovna původní. Za pomoci nových filtrů došlo k výraznému snížení emisí oxidů dusíku (o 90 %) i síry (o 99,5 %) a ročně vyprodukuje o 100 000 tun CO2 méně, než kdyby stejný počet domácností zásobovala konvenční uhelná elektrárna. Při procesu zpracování odpadu vytvoří více vody, než spotřebuje. Rovněž je kladen důraz na co nejefektivnější využití zbylého odpadu po zpracování. Ročně je recyklováno okolo 10 000 tun kovů a tento zbytkový odpad se pak využívá při stavbě silnic namísto štěrku. V interiéru spalovny nalezneme edukativní centrum zaměřené na vzdělávání a rozšiřování povědomí o problematice životního prostředí a udržitelného rozvoje. Součástí jsou také  administrativní prostory sloužící zejména firmě ARC, která se stará o chod spalovny.

Zajímavosti: Amager Bakke v číslech

Stavební náklady: 550  milionů €
Výška: 85 m
Roční kapacita: 450 000 tun odpadu
Počet domácností zásobovaných teplem a elektrickou energií: 150 000
Délka sjezdovky: 450 m

Sjezdovka na kodaňském předměstí

Nicméně pravděpodobně nejdůležitějším faktorem, jenž přivedl ke stavbě tolik pozornosti z řad široké veřejnosti, je její střecha a již zmiňovaná sjezdovka. Ta byla navržena ve spolupráci se studiem SLA a je dlouhá 450 metrů. Dělí se na dvě části, kde vrchní část je prudší a spodní mírnější. Díky umělému povrchu ji lze využívat v podstatě celoročně, což si jistě řada obyvatel nenechá ujít. Také proto, že  nejvyšší hora Dánska Mollehøj měří pouze 171 metrů a milovníci lyžování jsou tak nuceni jezdit za hranice. Cena za hodinu lyžování na Copenhillu, jak se rovněž budova někdy nazývá, se pohybuje okolo 20 € nebo pro pravidelné návštěvníky 325 € ročně. Na své si však nepřijdou pouze milovníci lyžování a snowboardingu. Podél sjezdovky je vytvořena také stezka pro běh, chůzi či kolo. Vše zasazeno do zeleně, aby byl dojem horského prostředí co nejvěrnější. Na vrcholu nalezneme bar, prostor pro cvičení a hlavně krásný výhled na Kodaň. Poslední, ale určitě ne nejméně zajímavou atrakcí je horolezecká stěna, která se otevře začátkem roku 2020 a bude nejvyšší venkovní lezeckou stěnou na světě.

Copenhill můžeme považovat za ukázku dobře vyřešeného projektu jedné „spalovny“, která dokáže zbavit statisíce lidí odpadu a navíc jim dodat elektřinu a teplo. Především však díky chytře řešené konstrukci nabízí pro obyvatele města a jeho okolí daleko víc. A pozitivní ohlas veřejnosti to jen potvrzuje. Nezbývá než doufat, že v budoucnu přibude více takových projektů.

Článek vyšel v magazínu SMART s informacemi ze světa nemovitostí, stavebnictví, developmentu a investic. Zaregistrujte se k jeho odběru.

Magazín SMART Seriál ikony stavebnictví
Nemovitosti 

Růst cen bytů v Praze nekončí, meziročně zdražily o 6 procent

Rok 2019 skončil pro pražský developerský trh relativně dobrým výsledkem. Prodej bytů oproti předešlému období sice nevzrostl, ale zůstal na vysokých hodnotách. Nabídka nových bytů byla loni sice slabá, oproti roku 2018 však nakonec klesla jen o 837 bytů. Za propadem nabídky nových bytů pak trochu nečekaně stojí snížení nabídky v kompletních rekonstrukcích činžovních domů. Na konci roku 2019 v Praze ale opět došlo k nárůstu cenové hladiny - průměrná nabídková cena nových volných bytů dosáhla na úroveň 112 500 Kč/m2. Na cenový průměr 103 000 Kč/m2 tentokrát dosáhl i nejlevnější městský obvod Praha 9. 

12. 2. 2020
Nemovitosti 

Střet generací v jedné kanceláři: Jak vytvořit pracovní prostředí budoucnosti?

Všemi tolik omílaný rozdíl mezi generacemi je velkým tématem hlavně při tvorbě pracovního prostředí. A je vesměs jedno, zda se jedná o klasické kancelářské prostory, výrobní provozy, restaurace nebo jiná místa, která během pracovní doby sdílíme. Očekávání i požadavky jsou různé, stejně jako jsou různé generace, které se na pracovišti potkávají. Jaké nároky to jsou a jak jim vyjít vstříc? 

4. 2. 2020