Nemovitosti 

Ikona stavebnictví – Guggenheimovo muzeum v Bilbau

Nespočet měst s výraznou industriální minulostí po celém světě v současnosti řeší dilema, jak změnit svůj charakter a přizpůsobit se dynamickým změnám, které s sebou přináší globalizace a transformace průmyslové ekonomiky na ekonomiku služeb. Většina těchto měst si za svůj vzor dává baskické město Bilbao, jehož obrození je symbolizováno Guggenheimovým muzeem moderního umění.

V průběhu 80. let 20. století se severošpanělské město Bilbao potýkalo s celou řadou problémů, zejména s upadající ekonomikou, která do té doby stála na ocelářském a loďařském průmyslu. Ten si ale nedokázal udržet konkurenceschopnost v globalizovaném světě, což způsobilo nárůst nezaměstnanosti, která atakovala 25% hranici. Město a celý region také sužovaly teroristické útoky separatistické organizace ETA. V reakci na tyto skutečnosti se tehdejší vedení města rozhodlo vypracovat novou urbanistickou koncepci, která měla za cíl transformovat Bilbao v turisticky atraktivní destinaci. Hlavním bodem této koncepce se měla stát evropská pobočka Guggenheimova muzea moderního umění.

Odvážný architektonický návrh

V roce 1991 vedení města oslovilo Nadaci Solomona R. Guggenheima s nabídkou na otevření pobočky jejich muzea v Bilbau. Město bylo ochotné poskytnout finance nutné k otevření a Nadace měla muzeum provozovat. V rámci výběrového řízení byli osloveni tři architekti, ze kterých vzešel jako vítěz Frank Gehry, známý svými nevšedními návrhy. Gehry mimo jiné projektoval Walt Disney Concert Hall v Los Angeles, Tančící dům v Praze nebo také trofej pro vítěze Světového poháru v hokeji. Thomas Krens, ředitel Guggenheimovy nadace, podpořil Gehryho v tom, aby jeho nová budova byla odvážná a inovativní. Výsledný návrh exteriéru tak působí, jako by byly jeho křivky náhodným spojením tvarů.

Výstavba pomocí digitálního modelování

Úkolu zkonstruovat tuto nevšední stavbu se ujal španělský stavební gigant Ferrovial. Samotná výstavba započala v roce 1993 a trvala do roku 1997. Ke spokojenosti všech zainteresovaných stran se stavba stihla postavit v plánovaném čase a se stanoveným rozpočtem ve výši 85,5 mil. €. Podle Gehryho to bylo zejména díky využití softwaru CATIA, který byl do té doby využíván hlavně v leteckém průmyslu. S jeho pomocí bylo možné určit přesné rozměry jednotlivých částí a jejich pozici na stavbě. Na základě propočtů z tohoto programu byl každý stavební kus opatřen čárovým kódem, který určoval, kdy a kam má být umístěn. Efektivita výstavby Guggenheimova muzea s použitím digitálního modelování pomohla zpopularizovat tuto metodu ve stavebnictví a v současnosti je už standardem.

Guggenheimovo muzeum v Bilbau je umístěno v centru města na břehu řeky Nervión, na místě bývalých průmyslových skladů. Svým designem stavba pozitivně komunikuje s okolní zástavbou, řekou a kopci v okolí Bilbaa a umocňuje historickou, kulturní a hospodářskou tradici města. Celou její konstrukcí se prolínají kontrasty mezi titánem, vápencovými bloky a transparentními skleněnými panely. Centrálním prostorem celého muzea je velké prosvětlené atrium ve tvaru květiny s výhledem na okolí. Výstavní prostory o celkové ploše 11 000 m2 jsou rozdělené do 19 galerií. Deset výstavních sálů má klasický ortogonální tvar a ostatní mají nepravidelný půdorys. Největší galerie má téměř 4 000 m2. Jednotlivé výstavní síně jsou rozpoznatelné při pohledu na budovu zvenčí, pravoúhlé galerie jsou zvenku tvořeny vápencovými bloky a obrysy sálů nepravidelných tvarů jsou obalené v titanovém plášti.

Guggenheimovo muzeum v Bilbau v číslech

  • Rok otevření: 1997
  • Náklady na otevření: 195 milionů EUR
  • Roční ekonomický přínos: 400 milionů EUR
  • Celková plocha pozemku: 32 500 m2
  • Výstavní plocha: 11 000 m2
  • Počet výstavních síní: 19
  • Počet návštěvníků od otevření: více než 20 milionů

Exponáty vystavované v Guggenheimově muzeu v Bilbau jsou buď součástí stálé sbírky muzea, nebo zapůjčené od jiných institucí, případně umělců. Součástí dohody mezi městem a Guggenheimovou nadací bylo také vytvoření akvizičního fondu, do kterého město investovalo téměř 40 mil. € a který měl sloužit k vytvoření stálé sbírky. Jednou ze stálých expozic je série soch s názvem The Matter of Time od Richarda Serru, která je vystavena v největší galerii muzea a jejíž autor je označován za nejlepšího žijícího sochaře. Kromě výstav v interiéru muzea se několik děl nachází také v okolí samotné stavby. Jde zejména o sochy v nadživotní velikosti od autorů jako Louise Bourgeois, Anish Kapoor nebo Jeff Koons, jehož kvetoucí socha štěněte, vysoká 13 metrů, stráží vchod do muzea.

Podle statistik navštívilo muzeum do roku 2017 více než 20 mil. turistů, 70 % z nich pocházelo ze zahraničí. Tenhle projekt a jeho efekt na lokální ekonomiku vytvořil více než 5 000 pracovních míst a do lokálních rozpočtů přinesl více než 650 mil. € na daních. Náklady na založení muzea přitom představovaly jenom 195 mil. €. Dramatický efekt, který mělo zřízení kulturní instituce na Bilbao a celý region Baskicka, se v současnosti označuje jako Bilbao efekt. Tento efekt se pokouší, většinou neúspěšně, duplikovat další města, která chtějí změnit svůj charakter. Jejich snahy ovšem končí u vybudování extravagantní umělecké galerie. Tato města si neuvědomují komplexnost urbanistické strategie, kterou Bilbao zavedlo, jejíž součástí jsou také stavby jako nové konferenční centrum, Baskická univerzita, rekonstruovaný stadion San Mamés nebo síť metra, kterou navrhoval Sir Norman Foster. Bilbao využilo unikátní kombinace rostoucí internacionalizace kultury, kreativního architekta a neobvykle osvícené regionální vlády, která byla ochotná riskovat a investovat s výhledem na několik desítek let dopředu. Ekonomický přínos není to jediné, čím Guggenheimovo muzeum pomohlo Bilbau. Jeho zásluhou se nejenže změnil pohled světa na Bilbao, ale výrazně podnítil i hrdost jeho obyvatel na svoje město.

Seriál ikony stavebnictví Ikony stavebnictví
Nemovitosti 

Zájem o sdílené ubytování v Praze roste, město ročně tratí na neodváděných místních poplatcích miliony

Počet turistů v Praze se každoročně zvyšuje přibližně o 300 tisíc a s tím logicky rostou i požadavky na ubytování. Zatímco ubytovací kapacita nabízená platformami typu Airbnb či HomeAway se za dva roky zvýšila o 34,1 procent, počet hotelových lůžek zůstal téměř stejný. Růst turismu i oblíbenosti sdílených platforem má negativní dopady na město či jeho části a ovlivňuje místní trh s nemovitostmi. Legislativa i hotelová zařízení přitom na rozmach sdílené ekonomiky reagují jen pomalu. Co pomůže zvýšit flexibilitu trhu? 

26. 11. 2019
Technologie  Nemovitosti  Právo 

TechLaw zpravodaj: Ochrana osobních údajů [říjen 2019]

Tento měsíc vás v oblasti ochrany osobních údajů informujeme o nejdůležitějších poznatcích ze zveřejněných informací týkajících se kontrol a rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů za první pololetí 2019, o dalším vývoji v otázce kodexů chování a certifikací, o metodice postupu při porušení zabezpečení osobních údajů a při informování zákazníků o zpracování, o důležitém rozhodnutí ve vztahu ke cookies a rovněž o snaze sjednotit postup při ukládání pokut napříč Německem, případně celým evropským prostorem. 

6. 11. 2019
Nemovitosti 

Budoucnost v nájemním bydlení?

Současným mediálním prostorem hýbou termíny globálních megatrendů, jako je urbanizace, nástup nových generací mileniálů a generace Z, životní a profesní flexibilita, nárůst významu vzdělanostní ekonomiky a robotizace, odpovědnost za udržitelný rozvoj nebo neustále se rozevírající sociální nůžky. Každý z těchto megatrendů se propisuje do různých odvětví ekonomiky a do společnosti, ale také budou, i když možná ne zjevně na první pohled, všechny společně zasahovat do trhu s bydlením a budou měnit standardy, které panovaly během 20. století. 

21. 10. 2019