Nemovitosti 

Ikona stavebnictví – Kotva

Plocha náměstí Republiky v Praze začala vznikat přibližně v 60. letech 19. století, kdy byly odstraněny části středověkých hradeb. V tomto období se zároveň objevují první návrhy nové zástavby, z nichž nejvýznamnější realizovanou budovou je zřejmě Obecní dům z roku 1912. Postupným rozvojem ve 20. století se z náměstí stal významný veřejný prostor. Za socialismu se pak objevila do té doby v centru města nepoužitá, zvláštní forma architektury – hexagonální obchodní dům pojmenovaný po budově v těsné blízkosti Kotva.

Dle tehdy platného územního plánu měla být výstavba centrálního obchodního domu v centru Prahy realizována na Senovážném náměstí. K této výstavbě nakonec nedošlo zejména kvůli předpokládané délce a komplikovanosti výstavby, kdy by v požadovaném čase nebylo reálné celou stavbu uskutečnit. Přednost tak dostala lokalita na náměstí Republiky, kde bylo možné zrealizovat výstavbu ve výrazně kratším čase. Ještě v roce 1971 byl přitom na místě budoucího obchodního domu městský park propojující ulice Rybná, Revoluční a Králodvorská.

Vítězným návrhem „včelí plástev“

V architektonické soutěži na podobu nového obchodního domu z roku 1969 zvítězil návrh manželů architektů Věry a Vladimíra Machoninových. Ti měli do té doby na svém kontě již například architektonické návrhy budovy Československé ambasády v Berlíně nebo mezinárodního hotelu s kinosály v Karlových Varech – dnešního hotelu Thermal.

Základní ideou jejich návrhu bylo rozčlenění parcely do 28 pravidelných šestiúhelníků, které měly společně připomínat včelí plástev. Tím se dosáhlo nejen maximální utilizace zastavěné plochy, ale ve velké míře také dodržení charakteru blokové zástavby v okolí. Dalším výrazným rysem bylo samotné řešení objektu. Na rozdíl od do té doby realizovaných obchodních domů architektonický návrh otevíral objekt více do exteriéru, a to především pomocí pásových oken přes celou výšku podlaží.

Stavitelé ze Švédska

Samotná realizace nové stavby začala na jaře roku 1972 a díky konstrukčnímu řešení trvala jen do podzimu roku 1974. Kvůli specifičnosti projektu musel ale tehdejší režim sáhnout po zhotoviteli do zahraničí. Tím se stala společnost Svenska Industribyggen AB (dnes Nordic Construction Company) ze Švédska. Zhotovitel se po seznámení s konstrukčními řešeními rozhodl původní ocelový skelet nahradit nosnou železobetonovou konstrukcí s rozponem jednoho šestiúhelníkového stropního pole o velikosti 14,2 metrů. Většina použitých stavebních materiálů byla původem ze Švédska a do centrálního skladu na pražské Ruzyni se přepravovala loděmi a nákladními auty.

Společně se stavebními prvky putovali ze Švédska do Prahy také stavební pracovníci a odborníci. Celkově se jich na stavbě podílelo asi 250 s tím, že měli na starosti celou výstavbu s výjimkou základů a spodní stavby. S jejich působením v Praze je spojeno mnoho příběhů a legend o tom, jak o víkendech hráli na kurtu na staveništi squash.

Podzemní garáže i kino

Stavba byla dokončena v listopadu 1974.  Celý proces od návrhu až po ukončení stavebních prací tedy trval přesně 5 let. To je například v porovnání s hotelem Thermal, kde tento proces trval dlouhých 13 let, velmi slušný výkon.

Oficiální otevření nového obchodního domu Prior Kotva se uskutečnilo 10. února 1975 a zúčastnili se ho desítky významných politiků a osobností z obou zemí federace. Při otevření měl obchodní dům celkovou prodejní plochu 22 160 m2, podzemní garáže disponovaly 350 parkovacími místy, což ještě nebylo v této době obvyklé. V jednom z podzemních podlaží se nacházel dokonce kinosál. K prodejním účelům se využívala také střecha, kde byly vystavené například potřeby ke stanování.

Dle tehdejších propočtů měla být Kotva schopna nahradit téměř 270 obyčejných maloobchodních jednotek a denně ji mělo navštívit zhruba 75 000 návštěvníků, o které se staralo 1 700 až 2 000 zaměstnanců. K její popularitě přispěla značnou měrou především výborná lokalita, architektonické řešení, ale také obecné vnímání ze strany veřejnosti. Běžní spotřebitelé se do Kotvy totiž vydávali s vizí koupě nedostatkového zboží. Často ovšem odcházeli zklamaní, protože jako prodejna ze sítě Prior mohla nabízet jenom běžně dostupný sortiment.

90. léta a současnost

V průběhu 90. let se Kotva stala předmětem kupónové privatizace a majoritní podíl v ní získal fond Trend, jehož vlastníci se následně pokusili majetek fondu vytunelovat pomocí offshore společností. Po několikaletých soudních sporech se majoritním vlastníkem stala v roce 2005 irská investiční společnost Markland Holdings, která iniciovala výrazné investice do rekonstrukce. Kvůli neschopnosti společnosti splácet svoje závazky vůči bankám následkem ekonomické krize se ale její majetek dostal do správy irské národní konsolidační agentury NAMA, která v roce 2016 zkompletovala prodej Kotvy společnosti PSN. PSN má nyní v úmyslu obchodní dům zrekonstruovat a prostřednictvím propracovaného obchodního konceptu jej vrátit mezi nejvyhledávanější obchodní domy v Evropě.

Více než symbol socialismu

Kotva svou koncepcí a netradičním zasazením do užšího centra města výrazně ovlivnila výslednou podobu náměstí Republiky. Pro mnohé je dodnes symbolem socialistického režimu. Navzdory tomu je tato realizace důkazem, že také v období, které příliš nepřálo umělcům, vznikala kvalitní architektonická díla. Kotva je právem jednou z ikon Prahy čekající na oprášení zašlé slávy.

Kotva v číslech:

Rok otevření: 1975

Prodejní plocha: 22 160m2

Rozpon šestiúhelníkových polí: 14,2 m

Denní počet návštěvníků při otevření: 75 000

Počet parkovacích míst: 350

Šestiúhelníků v půdorysu: 28

Seriál ikony stavebnictví Ikony stavebnictví
Nemovitosti 

Pražský rezidenční trh: pokles prodejů, více volných bytů

Pražský developerský trh má za sebou prvních šest měsíců letošního roku. Nastavená cenová hladina na trhu nabízených developerských projektů spolu s opatřeními ČNB dosáhly poklesu prodejů a na trhu se zvýšila zásoba volných bytů. Trend dynamického růstu cen se výrazně zpomalil. Pokles cen však očekávat nelze, nelze proto v dalších měsících předpokládat ani výrazné zvýšení poptávky. Nabídka nových projektů a bytů je mírně podprůměrná a lze tedy soudit, že cenové parametry volných bytů čeká stagnace. 

27. 8. 2019
Nemovitosti 

Češi potřebují na vlastní bydlení 11,2 ročních platů, stále nejvíce v Evropě

V České republice je i nadále vlastní bydlení nejméně dostupné v Evropě, k pořízení bytu o rozloze 70 m2 potřebujeme 11,2 ročních průměrných platů. Další prvenství, které nepotěší, si naše země připsala v kategorii vývoje transakčních cen. V loňském roce zde vzrostly ceny nového bydlení o 16,8 %, což je nejvíce ze všech 16 sledovaných zemí. Jaké faktory stojí za těmito nelichotivými výsledky? A jak si vedou ostatní země? Nahlédněte do aktuálního Deloitte Property Indexu. 

12. 8. 2019
Nemovitosti  Právo 

Pomůže nová legislativa urychlit přípravu a realizaci staveb?

V posledních letech mají všechny nové či připravované právní předpisy novelizující stavební legislativu jedno společné – zrychlit a zjednodušit stavebně povolovací procesy. A není divu, Česká republika se nachází v rámci zemí vyspělého světa na samém chvostu všech možných žebříčků a anket mapujících mj. dobu přípravy staveb. Jako příklad za všechny lze uvést 156. místo dle zprávy Světové banky „Doing Business 2019“. 

20. 6. 2019