Technologie  Lidé 

Kancelářím odzvonilo. Home office se během pandemie osvědčil, firmy plánují do budoucna umožnit práci odkudkoli

Home office se v důsledku koronavirové pandemie stal poměrně často skloňovaným pojmem. A je zřejmé, že trend přesouvání pracovního místa do našich domovů (resp. mimo kancelář) bude mít vliv na naši práci i do budoucna. Není proto radno jej podceňovat – na jedné straně sice přináší zaměstnancům pohodlí a flexibilitu, na straně druhé může být i zdrojem stresu a frustrace. Podívejte se společně s námi pod pokličku budoucnosti práce a pracovního prostředí a zjistěte, jak mohou společnosti nastavit efektivní a udržitelný model práce odkudkoliv a stát se virtuálními organizacemi. Tentokrát se zaměříme na téma pracovního místa.

Jelikož se situace a omezení neustále mění, je pochopitelné, že momentální snaha adaptovat se na „nový normál“ home officů spočívá v provedení co nejrychlejší transformace. Avšak dovolit zaměstnancům pracovat z domova je pouze prvním krokem na cestě k novému způsobu práce. Lidé, kteří své zaměstnání vykonávají z domova několik měsíců, si začínají uvědomovat, že stejnou práci mohou odvést i z chatky na pláži či srubu v lese. Tak proč by měli sedět doma?

Být takto flexibilní je pro mnoho zaměstnanců důležité, v konečném důsledku to dokonce může vést i ke zvýšenému úsilí, energii, nadšení či silnějšímu pocitu štěstí a duševní pohody. Není nakonec tajemstvím, že spokojený a věrný zaměstnanec je základem každé úspěšné společnosti.

Role firem po návratu do kanceláří: nové pojetí wellbeingu. Pusťte si náš stream ze série trendů v oblasti lidského kapitálu a zjistěte,  jak pracovat s dopady pandemie na zaměstnance nebo jak nastolit rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.

Pracovní modely čeká digitální transformace

Téměř každý chce být dnes tak trochu digitálním nomádem. Dokážeme ale převzít zodpovědnost za vše, co s tím souvisí? Co to vlastně ono digitální nomádství ve skutečnosti znamená? A především – jak by měly společnosti k tomuto trendu přistupovat? Existují dva pohledy, kterými se na tuto problematiku můžeme dívat:

  • Pokud budeme bezprostřední reakce posuzovat z koncepčního hlediska, můžeme rozlišit tři fáze proaktivního přístupu: odezvu, zotavení a růst. Společnosti se tak mohou efektivně dostat od rychlých úspěchů k dlouhodobě udržitelnému pracovnímu prostředí ve virtuální sféře.
  • Koncept budoucnosti práce, který začal rezonovat před pár lety, pokrývá většinu otázek, na které se dnes snažíme nalézt odpověď. Staví přitom na třech tematických pilířích, které definují pracovní prostředí společnosti. Jsou jimi pracoviště, pracovní síla a práce.

Při bližším prozkoumání výše uvedených pohledů můžeme zjistit, že se oba vzájemně doplňují. A to je způsob, jakým by společnosti měly k tématu flexibilní práce mimo kancelář přistupovat. Jde o dlouhou cestu od rychlých úspěchů ke stabilním pracovním modelům, která přináší mnoho příležitostí, ale také obtíží. Zaměřme se nyní na první ze zmíněných pilířů práce budoucnosti, kterým je pracovní místo.

Řešíte ve své společnosti téma nastavení home office a distanční práce obecně? Zamyslete se na moment a zkuste si položit následující otázky:

  • Jsme opravdu připraveni „poslat lidi domů“?
  • Jsou pro nás lidé více než jen lidský kapitál?
  • Jak se v uplynulém roce změnil způsob naší práce? Jak se přizpůsobil měnícímu se prostředí?

Pracovní místo: Co obnáší práce mimo kancelář?

Podívejme se nyní na téma distanční práce optikou společností, které se rozhodly poslat své zaměstnance na home office. Co je k tomu potřeba? Zaměstnanci přinesou své notebooky na IT oddělení, to provede potřebné úpravy v systému ve spojitosti s VPN a vzdáleným přístupem, zaměstnanci dostanou myš, sluchátka a jsou připraveni pracovat z domova. Jednoduché a efektivní.

Je pro ně ale taková práce dostatečně pohodlná? Nesedí třeba celý den na barové stoličce u kuchyňského stolu? Mají doma externí monitor, aby nemuseli koukat do malé obrazovky laptopu? I tyto a další podobné otázky musí zaměstnavatel řešit. Vytvoření vhodného pracovního prostředí je totiž odpovědností společnosti.

Částečným řešením jsou peněžní příspěvky vyplácené nad rámec standardní mzdy. Zaměstnanci je obvykle využijí na pokrytí výdajů spojených s vyšší spotřebou elektřiny, na nákup ergonomických židlí, pracovních stolů, kancelářských potřeb apod. S finančním aspektem se na druhé straně pojí fakt, že není zapotřebí do práce dojíždět, což ušetří peníze i čas. Naskýtá se zároveň i možnost najít si levnější bydlení dál od kanceláře. A krom toho je člověk konečně doma, když pošťák doručuje zásilku.

Práce z domova vs. práce odkudkoliv

Práce z domova má ale svá pravidla, která jsou zakotvená v zákoně. Například v České republice může mít zaměstnanec v rámci jednoho dne pouze jedno pracovní místo. Práce na jakémkoli jiném místě ve stejný den je považována za pracovní cestu, na níž lze uplatnit cestovní výdaje nebo diety.

Pokud firma zná adresu vzdáleného pracoviště zaměstnance, může mu poskytnout podporu, aby jeho prostředí bylo bezpečné, pohodlné, zkrátka vhodné k práci. Pokud se navíc rozhodne povolit práci odkudkoli, je zprvu vše v pořádku… Až do prvního problému. Tím může být třeba úraz v pracovní době, kterou tráví zaměstnanec v kavárně. Takovou situaci bude firma pojišťovně těžko vysvětlovat, o dalších rizicích spojených například s kybernetickou bezpečností na veřejných wi-fi nemluvě.

Povolit práci odkudkoliv tedy znamená ocitnout se dříve či později ve spleti pracovněprávních a daňových zákonů různých zemí. Pravidla se navíc mohou stát od státu velmi lišit a vždy pak bude potřeba individuálně přezkoumat, komu odvádíte daň, jaká je výše zaměstnaneckých náhrad a jak řešit případné škody či úrazy. Pokud například španělské daňové úřady přistihnou vašeho zaměstnance při práci na pláži v Malaze, může vám být uložena pokuta až 500 tisíc EUR. Pokud existuje podezření, Rakousko nebude otálet a začne monitorovat skutečné místo výkonu práce a její trvání za pomocí telefonních operátorů, přičemž v případě porušení zákona přistoupí k vymáhání adekvátních sankcí. Pokud však komfort a produktivita, které taková svoboda pracoviště přináší, převáží administrativní zátěž spojenou s prací odkudkoli, je to jistě oblast, do které se vyplatí investovat.

Spolupráce online? Pro většinu firem žádný problém

Jednou z prvních výzev, se kterou se model práce na dálku musel vypořádat, je možnost spolupráce. Při tvorbě virtuálních týmů je totiž zapotřebí si vyměňovat informace či pořádat online jednání a workshopy. A jak všichni víme, není to vždy procházka růžovým sadem.

Softwarové společnosti nicméně na současnou situaci zareagovaly poměrně dobře a začaly propagovat nebo vyvíjet nové nástroje pro komunikaci a kolaboraci. Prezentace, interaktivní tabule, cloudová úložiště, spolupráce na souborech v reálném čase – to vše lze snadno obsluhovat i z domova. Možnosti jsou široké a každá společnost může využívat to, co jí nejlépe vyhovuje.

Obecně platí, že práce z domova a spolupráce jsou ve většině společností zvládnuty poměrně dobře. Buď byly firmy nuceny se aktuální situaci přizpůsobit, nebo takovou koncepci měly už ve své strategii zakotvenou dříve a pandemie posloužila pouze jako katalyzátor.

Nyní se ovšem dostáváme za hranice prvotní reakce a začínáme utvářet nový způsob práce. Nesmíme však ustrnout v čase a prostoru. Je potřeba neustále postupovat kupředu. Každý krok v sobě totiž skrývá potenciální náskok a výhodu před konkurencí. Nyní tedy přichází čas krizi doopravdy využít.

Jak efektivně monitorovat a vylepšit vzdálenou práci?

Efektivním pomocníkem je nástroj Deloitte APAT (Automatic Process Analytics Tool), který anonymně kontroluje pracovní aktivitu na počítači, monitoruje vytíženost interních týmů a identifikuje rutinní aktivity práce u jednotlivců či týmů. Na základě dat jsou poté navrženy procesy vhodné k automatizaci a zefektivnění. To vše v souladu s legislativními i bezpečnostními požadavky.

Home office Práce z domova
Technologie 

Budoucnost českého bankovnictví: Online služba Servis 24 končí, prim budou hrát chytrá digitalizace, BankID i chatboti

Trend přesouvání služeb do online prostředí hýbe celosvětovým trhem již několik let a jednou z nejsledovanějších oblastí je jednoznačně digitalizace bankovnictví. Poskytovatelé finančních služeb se různými cestami snaží zajistit, aby jejich klienti mohli maximum interakcí uskutečnit pohodlně z domova skrze počítač či telefon. Jednou z prvních online platforem, která toto umožňovala i českým uživatelům, bylo internetové bankovnictví Servis 24 České spořitelny. Po přibližně dvou dekádách byl však jeho provoz v roce 2021 ukončen, aby uvolnil prostor novějším technologiím. Na tomto projektu se podílela také společnost Deloitte. Co konec jednoho z nejpoužívanějších českých internetových bankovnictví provázelo? A jaká je budoucnost finančních online služeb? 

25. 5. 2021
Lidé 

HR analytika: Správná práce s daty může firmám snížit fluktuaci zaměstnanců i zlepšit systém reskillingu

HR analytika je v současnosti jedním z nejvýznamnějších trendů v oblasti lidského kapitálu. Ačkoliv byla data zaměstnanců původně chápána jako exkluzivita pro oddělení lidských zdrojů, nyní je začínají firmy stále více úspěšně využívat s přesahem do dalších oblastí. Správná práce s takovými daty a jejich interpretace mají totiž výrazně pozitivní vliv na chod firmy, pomáhají s odhalováním a řešením problémů spojených s lidským kapitálem, a dokonce je lze využít i při vzdělávání a reskillingu lidí. Důležité je, aby se firmy nebály do HR analytiky investovat, našly silného projektového leadera a naučily se používat správná data na správných místech. 

20. 5. 2021
Lidé 

Pojetí wellbeingu se mění, dobře by se měl zaměstnance cítit už při práci samotné

Wellbeing v práci. Jedna z aktuálních priorit, která hýbe světem lidského kapitálu. Aby také ne, když právě rovnováha mezi osobním a pracovním životem je v současné době křehčí než kdy dříve. Své o tom ví jeden z nejpopulárnějších wellbeingových nástrojů – home office. Po roce by to ale tvrdil málokdo. Jak tedy dosáhnout na osobní pohodu při práci? Jak změnit přístup ke schůzkám a plánování pracovních rozvrhů, aby byla práce z domova udržitelná i za aktuálních podmínek? A co když wellbeing manažery nezajímá? 

13. 5. 2021