Evropská komise vydala 22. prosince 2021 návrh směrnice, jejímž prostřednictvím by měla být v rámci Evropské unie jednotně implementována GloBE pravidla II. pilíře. Tato pravidla jsou součástí návrhu dvou pilířového systému OECD pro řešení daňových výzev vyplývajících z digitalizace a globalizace ekonomiky.
OECD publikovala dne 20. prosince 2021 návrh prováděcích podmínek pro implementaci GloBE pravidel v rámci II. pilíře. Připomeňme (viz také náš článek OECD: plán implementace dvoupilířového systému), že GloBE pravidla jako hlavní konstrukční prvky II. pilíře sestávají z:
Vedle GloBe pravidel je součástí II. pilíře také pravidlo tzv. zdanitelnosti ve státě zdroje (též jako STTR – Subject to Tax Rule), jehož přesná prováděcí pravidla nebyla dosud představena (nicméně mělo by se dle konceptu jednat o volitelné smluvní pravidlo, které by se mohlo uplatnit v zemi zdroje příjmu). Cílem těchto pravidel je zavedení tzv. minimální daně (respektive efektivní daňové sazby) ve výši 15 %.
Evropská komise zamýšlí GloBE pravidla v rámci Evropské unie implementovat společně, a to prostřednictvím směrnice, jejíž návrh byl publikován 22. prosince 2021 („GloBE směrnice“). Text směrnice vychází z návrhu OECD, avšak s ohledem na zachování principu subsidiarity a proporcionality na jednotném vnitřním trhu lze v návrhu směrnice identifikovat určité rozdíly. Tím nejvýznamnějším je zcela patrně působnost celého návrhu. Zatímco návrh OECD hovoří o tom, že do působnosti GloBE pravidel budou spadat velké nadnárodní společnosti, jejichž konsolidovaný obrat přesahuje částku 750 mil. eur (tzn. spadající do kompetence tzv. Country-by-country reportingu), Evropská komise navrhuje, aby GloBE pravidlům podléhaly i tzv. large-scale domestic groups, jimiž se rozumí skupiny společností působící v rámci jednoho členského státu Evropské unie, pokud obratem přesahují 750 mil. eur.
Ač samotná GloBE směrnice vnáší do diskusí o minimální výši efektivního zdanění o něco více světla, například z ní vyplývá, že IIR bude implementováno v EU jako primární pravidlo, zatímco UTPR bude jakýmsi doplňkovým pravidlem, společně s ní vyvstává řada nezodpovězených otázek. Ty se týkají nejen samotných pravidel, která GloBE směrnice představuje, ale také způsobu, jak tato pravidla budou implementována do národních legislativ jednotlivých států.
Zajímavé bude rovněž sledovat, jak GloBE směrnice zapadne do celého EU legislativního rámce pravidel pro vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména pak směrnice ATAD 1 (EU/2016/1164) a jejím prostřednictvím implementovaného pravidla pro zdanění ovládané zahraniční společnosti (tzv. CFC pravidla). Dle prováděcí zprávy ke GloBE směrnici se předpokládá, že by CFC pravidla a GloBE pravidla mohla působit paralelně, kdy CFC pravidlo bude aplikováno jako první v pořadí. Implementace GloBE směrnice by rovněž mohla ovlivnit novelizaci směrnice o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (EC/2003/49). Ta se projednává již od roku 2011 a dosud nedošlo ke vzájemné shodě mezi členskými státy v otázce, zda má být nezbytnou podmínkou pro osvobození od srážkové daně u plátce i zdanění příslušného příjmu na straně příjemce.
Výklad pravidel GloBE směrnice a její implementaci, obdobně jako ostatní novinky z oblasti mezinárodního zdanění aktivně sledujeme a budeme vás průběžně informovat, ať už prostřednictvím našich článků, nebo pravidelných webcastů.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
