Daně 

OECD: plán implementace dvoupilířového systému

OECD dostála svému slibu a dne 8. října 2021 vydala prohlášení s návrhem harmonogramu implementace dvoupilířového systému pro řešení daňových výzev vyplývajících z digitalizace a globalizace ekonomiky. Společně s prohlášením byla rovněž zveřejněna informační brožura, jejíž součástí jsou také odpovědi na často kladené otázky. Globální dohodu následně schválili i zástupci G20 na svém summitu.

Ve srovnání s červencovým prohlášením, o kterém jsme vás také informovali v našem článku, došlo k zpřesnění některých pojmů a nástrojů, se kterými bude dvoupilířový systému pracovat. Rovněž byl pro jednotlivé části systému stanoven harmonogram implementace. Dle tohoto ambiciózního plánu by se měl dvoupilířový systém začít aktivně využívat již v roce 2023.

Novinky prvního pilíře

Připomeňme, že první pilíř by měl zajistit spravedlivější rozdělení zisků a práv na zdanění mezi jednotlivé země dle pravidla určujícího zdanitelnou přítomnost tohoto podniku, a to v návaznosti na užití/spotřebu zboží či služeb, které tento podnik v konkrétní zemi prodává. Pravidlo by se mělo dotknout asi 100 největších nadnárodních společností, tj. společností s globálním obratem přesahujícím 20 miliard eur a ziskovostí převyšující 10 %. Hranice obratu je aktuálně stanovena jako dočasná na zkušební období 7 let.

Společnosti spadající do působnosti prvního pilíře by měly do jurisdikcí užití/spotřeby s využitím distribučního klíče alokovat část svého zisku. V říjnovém prohlášení OECD rovněž uvedla, že by všechny jurisdikce (aktuálně 136 zemí), které se rozhodly přistoupit k dvoupilířovému systému, měly až do konečného zavedení pravidel vyplývajících z prvního pilíře, upustit od uvalení jakékoliv formy zdanění digitálních služeb. V případě, že země již zavedla svá nadnárodní pravidla pro zdanění digitálních služeb, bude vyžadováno, aby tato pravidla byla zrušena.

Pravidla vyplývající z prvního pilíře by měla být provedena prostřednictvím mnohostranné úmluvy (MLC). Návrh znění MLC by měl být k dispozici začátkem roku 2022 společně s modelovým návrhem implementace pravidel do národních legislativ zúčastněných zemí. MLC by pak mělo být podepsáno v průběhu roku 2022 s předpokládanou účinností od roku 2023. Je vhodné poznamenat, že MLC nahradí v rozsahu působnosti prvního pilíře platné bilaterální smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. V rámci EU lze předpokládat, že se přistoupí ke společnému řešení, jak nová pravidla implementovat. Evropská unie by měla v návaznosti na OECD prohlášení avizovat další kroky v této oblasti.

V rámci prvního pilíře se rovněž předpokládá představení zjednodušujících pravidel pro alokaci výnosů plynoucích z marketingové a distribuční činnosti v jednotlivých zemích (též prezentováno jako Amount B). Návrh těchto zjednodušujících pravidel by měl být k dispozici do konce roku 2022.

Novinky druhého pilíře

OECD v rámci říjnového prohlášení zveřejnila další detaily k tzv. minimální sazbě. Zatímco červencové prohlášení uvádělo, že pro konkrétní uplatnění pravidel GloBe (zejména hlavního a doplňkového pravidla – pozn. používají se zkratky IIR a UTR z anglické terminologie) se počítá s minimální sazbou daně alespoň 15 %, z říjnové zprávy je jasné, že 15% hranice byla stanovena jako závazná. Závazná minimální sazba byla rovněž stanovena pro smluvní pravidlo zdanitelnosti ve státě zdroje (STTR), a to ve výši 9 %. Připomeňme, že pravidlo STTR bude uplatnitelné jako daň uhrazená na základě Globálních pravidel proti erozi daňového základu (GloBE), která budou mít status společného přístupu. Pravidla GloBE budou platit pro nadnárodní podniky, jejichž obrat přesahuje 750 mil. eur (stejný limit jako pro CbC reporting).

Modelová pravidla GloBE stanovující rozsah a mechanismus opatření by měla být vypracována do konce listopadu 2021. Do konce listopadu 2021 by rovněž měl být vypracován návrh vzorového článku smlouvy, jehož prostřednictvím by mělo být zavedeno pravidlo STTR do smluv o zamezení dvojímu zdanění. Návrh by měl být doplněn také komentářem vysvětlujícím účel jeho fungování. Do poloviny roku 2022 by pak měl být vypracován mnohostranný nástroj, který usnadní rychlé provedení STTR v rámci dvoustranných smluv o zamezení dvojímu zdanění. Nejpozději do konce roku 2022 bude vytvořen prováděcí rámec, který usnadní koordinované provádění pravidel GloBE. Obdobně jako v případě prvního pilíře se očekává úspěšná činnost pravidel v rámci druhého pilíře již na začátku roku 2023.

Další kroky

Je otázkou, jak na říjnové prohlášení OECD zareaguje Evropská unie, která se v rámci svého programu Nový rámec pro daňovou politiku chystala nyní v průběhu října představit svůj vlastní návrh na zdanění digitální ekonomiky. O dalším vývoji vás budeme informovat.

Text prohlášení a informační brožura jsou k dispozici na webových stránkách OECD.

Daň z digitálních služeb OECD Mezinárodní zdanění dReport zpravodaj
Daně 

Připravte se na prokazování přeshraničních transakcí

Kam směřuje trend daňových kontrol u přeshraničních plateb? Jednoznačně k prokazování naplnění podmínek pro uplatnění výhodných daňových režimů, a to nikoliv pouze formálně, ale i fakticky. Není to ojedinělý trend, různé nástroje a opatření daňových správ ve světě cílí posledních pár let na jediné – zabránit daňovým únikům a zamezit situacím, kdy jsou příjmy daněny ve státech s nižší nebo nulovou mírou zdanění. A nejjednodušší cesta vede přes kontrolu takových společností, které dané příjmy do zahraničí vyplácí. 

25. 11. 2021