Se vstupem do tohoto systému, jehož detailní plán implementace by měl být dokončen v průběhu října 2021, souhlasilo již 132 zemí.

Cíle dvoupilířového plánu

Cílem prvního pilíře je dle OECD zajistit spravedlivější rozdělení zisků a práva na zdanění mezi jednotlivé země u největších nadnárodních podniků, tj. společností s globálním obratem přesahujícím 20 miliard eur a ziskovostí převyšující 10 %. Cílem druhého pilíře je omezit daňovou konkurenci díky zavedení globální minimální sazby daně z příjmů právnických osob ve výši 15 %. Pravidla zavedená prvním pilířem by měla být relevantní pro cca 100 největších společností, avšak druhý pilíř by se mohl týkat až stovek dalších nadnárodních podniků. Dle OECD se očekává, že první pilíř každoročně přinese více než 100 miliard dolarů pro každou přerozdělenou jurisdikci. Druhý pilíř by pak měl globálně vygenerovat 150 miliard dolarů nových daňových příjmů za rok.

• První pilíř

V rámci prvního pilíře bude pro testování, zda daná jurisdikce splňuje požadavky na alokaci zisku, použito pravidlo určující zdanitelnou přítomnost tohoto podniku v rámci dané jurisdikce (tzv. nexus rule). Výnos připadne jurisdikci, na jejímž území dochází k využití/spotřebě zboží či služeb. Předpokládá se, že pro vybrané specifické transakce budou stanovena zvláštní pravidla. V systému prvního pilíře bude zisk či ztráta daného nadnárodního podniku vycházet z účetního zisku s drobnými úpravami. Vykázanou daňovou ztrátu bude možné přenést do dalších období. Pro zamezení dvojímu zdanění budou využívány standardní metody (tj. metoda zápočtu či metoda vynětí). OECD očekává, že první pilíř přinese nová mezinárodní daňová pravidla, jež umožní zrušit veškeré dosud zavedené speciální režimy daně z digitálních služeb a další podobná opatření. Zatím se však jedná spíše o obecné koncepty a konkrétní parametry implementace, tedy jak bude alokace fungovat a jak se návrhy promítnou do smluv o zamezení dvojímu zdanění, zatím nejsou známy.

• Druhý pilíř

Druhý pilíř bude založen na dvou hlavních pravidlech na úrovni konkrétních zemí:

1) pravidlo pro zahrnutí příjmu (IIR), které na mateřskou společnost uvalí penalizační „dorovnávací“ daň s ohledem na nízce zdaněný příjem dceřiných společností (tzn. CFC přístup), a

2) pravidlo nízkého zdanění (UTPR), které limituje odpočty/náklady.

Kromě těchto dvou vnitrostátních pravidel bude použito také smluvní pravidlo zdanitelnosti (STTR). Na základě STTR bude možné, aby jurisdikce, kde má příjem zdroj, uvalily omezenou zdrojovou daň na určité platby mezi spřízněnými osobami, které jsou zdaněny nižší než minimální sazbou. Pravidlo STTR bude uplatnitelné jako daň uhrazená na základě Globálních pravidel proti erozi daňového základu (GloBE), která budou mít status společného přístupu. Pravidla GloBE budou platit pro nadnárodní podniky, jejichž obrat přesahuje 750 mil. eur (stejný limit jako pro CbC reporting). Minimální sazba používaná pro účely IIR a UTPR by měla být 15 %, minimální sazba pro STTR se bude pohybovat od 7,5 % do 9 %.

Další kroky

Plán implementace dvoupilířového řešení by měl být dokončen v říjnu 2021. Jakmile bude zveřejněn, budeme vás informovat o konkrétních návrzích a způsobu jejich promítnutí do smluv o zamezení dvojímu zdanění – případně o dopadech do lokální legislativy. Dle prohlášení OECD se očekává, že modelová legislativa, implementační pokyny a (nová) vícestranná dohoda pro implementaci budou připraveny v průběhu roku 2022 a proces implementace započne v roce 2023.

Vlastní plán, jak se vyrovnat s výzvami digitální ekonomiky, zpracovává také Evropská unie. Jak jsme vás již informovali, Evropská komise pracuje na Novém rámci pro daňovou politiku, jehož obecný časový harmonogram byl představen v květnu 2021. V červenci 2021 měl být zveřejněn návrh na novou podobu digitální daně. Ten byl však odložen na říjen, což Evropské komisi dává větší prostor seznámit s procesem implementace dvoupilířového závěru OECD.