O první verzi manuálu OECD jsme psali na jaře loňského roku v článku Přístup OECD k posouzení mezinárodních daňových aspektů v návaznosti na COVID-19 opatření.

Vzhledem k tomu, že aktualizovaná verze nepřináší (oproti původnímu znění) žádné zásadní nové argumenty, dovolujeme si shrnout hlavní myšlenky doporučení OECD v několika bodech:

• Práce z domova (tzv. home office) v důsledku přijatých opatření proti covidu-19 by dle výkladu neměla vést k naplnění podmínek vzniku stálé provozovny z titulu tzv. stálého místa (fixed place). Důležité je nicméně správně posoudit danou situaci a fungování režimu home office, zejména s ohledem na aspekty dočasnosti a dispozice.
• Obdobně by se mělo nahlížet na dojednávání a uzavírání smluv či jednání prostřednictvím závislých zástupců, které probíhá v důsledku přijatých protiepidemických opatření nestandardně – např. i v jiných jurisdikcích. Také tato dočasná úprava by neměla vést k naplnění podmínek vzniku stálé provozovny z titulu závislého zástupce.
• U stavebně-montážních projektů je pro posouzení naplnění podmínek vzniku stálé provozovny obecně zásadní časový limit. OECD doporučuje jednotlivým zemím, aby zvážily, zda v důsledku přijatých opatření nedochází v dané situaci k přerušení běhu časového testu.
• Dočasná změna působení členů výkonných orgánů společnosti a jejich rozhodování z různých míst (opět jako důsledek přijatých opatření proti covidu-19) by neměla vést ke změně posouzení místa skutečného vedení – tj. daňové rezidence příslušné společnosti.

Kromě výše uvedených oblastí se aktualizovaná verze zabývá i pohledem na zdanění ze zaměstnání u osob, které v důsledku přijatých opatření pracují v jiném státě než předtím (resp. právo na zdanění takových příjmů). S ohledem na dobu trvání různých omezení nebo preventivních opatření je tento problém velmi aktuální, neboť v praxi dopadá na situace jednotlivých zaměstnanců i firem. Některé státy (kde přeshraniční dojíždění běžně funguje) uzavřely mezi sebou bilaterální dohody, jak budou v těchto situacích postupovat.

V případě, že vaši zaměstnanci pracují v důsledku přijatých protiepidemických opatření na home office nebo v kancelářích v jiných zemích, doporučujeme ověřit eventuální daňové (případně právní) dopady z lokálního pohledu dané země. Z pohledu ČR nicméně nadále platí, že žádný specifický pokyn nebo speciální smlouva doposud uzavřena nebyla. Je třeba tudíž postupovat podle standardních ustanovení české legislativy a příslušných článků smluv o zamezení dvojímu zdanění (s případným zvážením, zda pro dané situace je možné vycházet z výkladu OECD výše).