Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #2:

• Nová pravidla umožní zavlažovat zemědělské plodiny vodou z čistíren odpadních vod
• Oběhové hospodářství bude mít pozitivní dopad na zaměstnanost
• Od farmy až po vidličku: Jaké jsou první projevy Zelené dohody?

5th ECN CrowdCamp: Sustainable Finance

Mezi příznivci udržitelného financování a crowdfundingu významně rezonovala akce, kterou připravil Deloitte ve spolupráci s European Crowdfunding Network („ECN“). Konference nazvaná „5th ECN CrowdCamp: Sustainable Finance“ probíhala od 10. do 12. června 2020. Téměř dvě desítky odborníků ze všech koutů světa zasedli v online prostředí, aby probrali současnou vizi Evropské unie pro udržitelné financování obecně i v oblasti crowdfundingu, Zelenou dohodu a udržitelnost z pohledu investorů včetně transparentního sdílení informací.

O aktivitách Evropské komise promluvil Martin Spolc, vedoucí oddělení udržitelného financování a finančních technologií v generálním ředitelství pro finanční služby Evropské komise, nebo Ondřej Kovařík, poslanec Evropského parlamentu. Dopady na finanční sektor a ekonomiku představil Rafał Rudzki, náš kolega z polského Deloitte. Ke slovu se dostala také řada dalších zástupců soukromého sektoru. Podívejte se na záznam z této třídenní konference.

Plán na podporu oživení Evropy (The Recovery Plan for Europe)

Evropská komise navrhla Plán na podporu oživení evropské ekonomiky, která se potýká s následky po pandemii COVID-19. Evropská ekonomika se má nastartovat prostřednictvím dvou nástrojů – Next Generation EU a posíleného dlouhodobého rozpočtu EU. K uskutečnění iniciativy Next Generation bude na finančních trzích vybráno 750 miliard eur prostřednictvím mimořádného vydání krátkodobých dluhopisů jménem EU, dalších 540 miliard eur bylo vyčleněno v rámci SURE a 1100 miliard eur v rámci Multiannual Financial Framework.

Finanční prostředky sloužící k obnově po krizi způsobené COVID-19 budou rozděleny do tří pilířů:

1. K podpoře členských států při obnově, zotavení z krize a posílení: Více než 80 % finančních prostředků shromážděných v rámci programu Next Generation bude použito k podpoře členských států. V souladu s cíli evropského semestru budou členským státům poskytovány granty a úvěry k provádění vnitrostátních plánů na podporu oživení a odolnosti. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova získá nové fondy k provedení strukturálních změn v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.
2. K nastartování ekonomiky a podpoře soukromých investic: Soukromému sektoru, obcím a nemocnicím, ale i jiným podnikům budou poskytovány z evropského rozpočtu značně flexibilní granty, a to bez nutnosti spolufinancování ze strany členských států. Hlavním cílem je podpora zelené a digitální transformace, nastartování projektů s potenciálem k využití technologické inovace jako 5G, umělé inteligence, čistého vodíku nebo obnovitelné energie z pobřeží.
3. K reflexi krize spojené s COVID-19 a k souvisejícím strukturálním změnám: Do budoucna by měla být EU v případě krize akceschopnější díky novým programům Health Programme a RecsRU.

ClimWise

Deloitte nezahálí ani při tvorbě produktů v oblasti udržitelného financování. Subjekty, které nebyly schopny nebo ochotny podřídit se pravidlům nízkouhlíkové ekonomiky, ponesou právní i ekonomické důsledky této pasivity. Jedním z nejvíce ohrožených sektorů v této souvislosti bude bankovnictví.

V reakci na postoj European Banking Authority, která doporučuje integraci klimatických změn do rizikových procedur bankovních institucí, sestavil tým Deloitte rámec sloužící ke kombinaci globálního managementu a identifikaci klimatických rizik skrze modelování jednotlivých klimatických scénářů.

ClimWise má pomáhat bankovním institucím k zavádění klimatických zátěžových testů do finančního portfolia, případně do jeho části. Klientům tak Deloitte nově nabízí komplexní poradenství při volbě individualizovaných klimatických scénářů, včetně asistence při sběru makro- a mikroekonomických dat, nastavení rizikových modelů a související expertíze s přesahem do jiných odvětví.

FAQ k taxonomii

Přijetím dlouho očekávaného nařízení o taxonomii ekonomických činností vyvrcholila činnost Technické expertní skupiny na udržitelné financování („TEG“). K dořešení technických otázek spojených s implementací byl mandát TEG prodloužen do konce srpna 2020, kdy by žezlo poradního orgánu měla převzít platforma pro udržitelné financování vytvořená na základě nařízení o taxonomii. Odpovědi na nejčastěji pokládané otázky související s taxonomií včetně odpovědí Evropské komise a TEG jsou zveřejněny na stránkách Evropské komise.

Podle uvedených informací zamýšlí Evropská komise koncem roku 2020 na základě doporučení TEG návrh dalšího právního předpisu shrnujícího klimatické cíle. V souladu s „Best Regulation“ budou zároveň vydány pokyny k posouzení dopadů a stakeholdeři budou mít možnost vyjádřit se k jednotlivým kritériím. Aktuálně nastavená kritéria pro posouzení aktivit, které přispívají ke zmírňování klimatických změn a adaptaci (tj. emise skleníkových plynů a potenciální redukce těchto emisí), budou každé tři roky měněna.

Co se týká společností se sídlem mimo EU, jejich aktivity na finančním trhu budou podléhat na základě nařízení o taxonomii stejnému režimu jako subjekty EU. O globální nastavení a soulad aktivit se potom bude starat Mezinárodní platforma pro udržitelné financování. Dohled nad dodržováním povinnosti zveřejňovat informace zajistí vnitrostátní orgány.

Deloitte Central Europe: Zapojte se do European Sustainable Finance Survey

Protože chceme lépe pochopit potřeby podniků v oblasti udržitelného financování, zveme Vás k účasti na průzkumu udržitelného financování vedeným kolegy z polského Deloitte. Cílem je lépe porozumět Vašim potřebám a výzvám, kterým čelíte. Průzkum Vám zabere maximálně 10 minut.

Vedle průzkumu si můžete přečíst také souhrn novinek v oblasti udržitelného financování, který také připravili kolegové z polského Deloitte.

OECD vydala příručku shrnující výkon ekonomických nástrojů souvisejících s biodiverzitou. Data z více než 110 zemí jsou zásadní k posouzení, zda se daří naplňovat stanovené cíle. Podle uvedených údajů dlouhodobě narůstá počet daní uvalených v souvislosti s biodiverzitou, tj. např. zdanění pesticidů, hnojiv, produktů lesní výroby a lesní těžby a podobně. Více než 200 takových daní ročně generuje částku převyšující 7,5 miliard USD. Stále se zvyšuje i počet jiných poplatků spojných s biodiverzitou, např. vstupné do národních parků, poplatky za povolení k lovu či vypouštění odpadních vod.

Roste také počet dotací poskytovaných na podporu lesní správy a zalesňování. V žebříčku počtu těchto dotací je Česká republika za Spojenými státy americkými druhou zemí z OECD s nejvyšším počtem zavedených dotací. Česká republika stojí i v čele žebříčku celkového počtu zavedených ekonomických nástrojů k podpoře biodiverzity – s 24 různými nástroji je pátá v žebříčku OECD. V první desítce je 8 států EU společně s USA a Kanadou, což svědčí o dominanci Evropy v oblasti ochrany životního prostředí.

Prostor pro využití ekonomických instrumentů podporujících biodiverzitu však i nadále zůstává široký, a to především vzhledem k tomu, že celkový příjem generovaný v letech 2016-2018 z nástrojů zaměřených na podporu biodiverzity odpovídal pouze 0,92 % celkových příjmů z ekologických daní.