Právo
Oběhové hospodářství bude mít pozitivní dopad na zaměstnanost
Ukazuje se, že oběhové politiky by měly mít v budoucnu pozitivní dopad na zaměstnanost. Ďábel se ale skrývá v detailu a dat není mnoho. Vše nasvědčuje tomu, že nejefektivnějším nástrojem je snížení zdanění práce za současného zdanění environmentálně negativních aktivit. Více dat ale máme v oblasti stavebnictví. Evropská komise totiž zveřejnila příklady nejlepší praxe a hlavních principů, které by se při stavbě a užívání budov měly uplatňovat.
Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #2:
Oběhové hospodářství bude mít na zaměstnanost pozitivní dopad
Při přechodu na oběhové hospodářství je téměř vždy zdůrazňován zejména zásadní dopad na způsob využívání zdrojů a související potřeba změny fungování společností. Pokud se však implementují plánované politiky oběhového hospodářství, dopady pocítí také trh práce. Dle nejnovější studie OECD lze při implementaci cirkulárních politik očekávat změny ve struktuře poptávky a výrobních režimech. Největší dopady se projeví v materiálově náročných sektorech, jako je těžký průmysl, ve kterých dojde k zániku pracovních míst. Nová pracovní místa se nicméně vytvoří v sektoru služeb a také v oblasti nakládání s odpady, recyklace a oprav.
Jelikož jsme momentálně na začátku přechodu na oběhové hospodářství, dat není mnoho. Většina dostupných modelů nicméně naznačuje, že oběhové politiky mohou zvýšit zaměstnanost o 2 % při současném snížení materiálové spotřeby v desítkách procent. Modely postavené na snížení daňového zatížení práce a zvýšení daňového zatížení environmentálně nežádoucích činností ale ukazují lepší výsledky než modely, které počítají pouze s regulačními opatřeními a novými business modely. Druhých jmenovaných však není mnoho. V praxi tak bude záležet na odvaze států implementovat takové politiky, které nejen ochrání životní prostředí, ale také zvýší zaměstnanost za cenu poklesu zaměstnanosti v materiálově náročných sektorech.
Pro jednoho odpad, pro druhého poklad
Oběhové hospodářství není jen buzzword, ale má i praktické využití v současnosti. Na konci každého výrobního procesu vzniká vedle výsledného produktu i odpad. Tento odpad ale může být za určitých podmínek kategorizován jako vedlejší produkt. To znamená, že producent nemusí platit za likvidaci odpadu, ale může prodat či darovat vedlejší produkt k dalšímu využití.
Hlavní výhody vedlejších produktů jsou:
- Příležitost k významnému ušetření nákladů na nakládání s odpadem
- Minimalizace environmentálního dopadu společnosti
Díky kvalifikaci odpadu jako vedlejšího produktu může dojít k zefektivnění firemních procesů, úspoře nákladů, zlepšení environmentálních dopadů, nalezení nových synergií a businessu partnerů.
Jak stavět cirkulárně?
Jednou z klíčových oblastí pro uplatnění oběhových principů je stavebnictví, jelikož se jedná o oblast se zásadní materiálovou spotřebou. A více než kde jinde je právě ve stavebnictví potřeba uplatňovat oběhové principy v celém životním cyklu staveb. Po nesprávném designu stavby je při jejím používání či demolici totiž uplatnění oběhovosti zásadně obtížné. I proto Evropská komise zveřejnila Principy oběhového hospodářství pro design budov, které by měly sloužit jako nejlepší praktiky pro uplatnění těchto principů ve všech životních cyklech budovy.
Pro každou skupinu stakeholderů se samozřejmě principy uplatní jiným způsobem. Jinak totiž ke stavbě přistupuje architekt, stavebník, výrobce materiálů, demoliční tým, investor či regulátor. Pro všechny tyto skupiny tak Evropská komise doporučuje kroky, které umožní větší oběhovost budov. Samozřejmě se jedná pouze o doporučení, ta nicméně předznamenávají, jak bude vypadat oběhové hospodářství ve stavebnictví a jakým směrem se bude regulace vyvíjet.