Environmentální regulace je zcela výjimečná svým tempem a rozsahem. Žádné odvětví nemůže přežít, pokud aspoň nesleduje vznikající řešení dopadů klimatických změn a nesnaží se adaptovat na nové regulatorní prostředí pro svůj byznys. Je však nutné sledovat nikoliv jen nové zákony, ale také autoritativní studie a doporučení, které se ve zkracujících cyklech proměňují nejprve v preferované chování, a posléze pak v nařízený standard. Prozíravější firmy proaktivně sledují dopad své činnosti a reagují dříve, než o jejich problému někdo napíše studii a přijme regulatorní opatření. K tomu vzniká řada nástrojů (přikládáme dva – umožňující analyzovat cenu znečištění řek a moří a klimatické riziko na úvěrové portfolio).

Plán na podporu oživení Evropy stojí na zelených pilířích

Evropská Komise představila Plán na podporu oživení Evropy, jehož hlavními pilíři jsou Zelená dohoda a podpora zelené transformace. Nepřipravené firmy by mohla překvapit především schválená taxonomie ekonomických činností. Detaily dalších plánů představila Evropská Komise v rámci Frequently Asked Questions. A překvapivá je také oblast financování biodiverzity – z celkových výnosů všech environmentálních daní tvořily ty spojené s biodiverzitou méně než 1 %. Na druhou stranu je Česko druhou zemí z OECD s nejvyšším počtem zavedených dotací, a zrovna tak figuruje i na předních místech v žebříčku celkového počtu zavedených ekonomických nástrojů.

Mezi příznivci udržitelného financování a crowdfundingu významně rezonovala akce, kterou připravil Deloitte ve spolupráci s European Crowdfunding Network („ECN“). Konference nazvaná „5th ECN CrowdCamp: Sustainable Finance“ probíhala od 10. do 12. června 2020. Téměř dvě desítky odborníků ze všech koutů světa zasedli v online prostředí, aby probrali současnou vizi Evropské unie pro udržitelné financování obecně i v oblasti crowdfundingu, Zelenou dohodu a udržitelnost z pohledu investorů včetně transparentního sdílení informací.

O aktivitách Evropské komise promluvili Martin Spolc, vedoucí oddělení udržitelného financování a finančních technologií v generálním ředitelství pro finanční služby Evropské komise, nebo Ondřej Kovařík, poslanec Evropského parlamentu. Dopady na finanční sektor a ekonomiku představil Rafał Rudzki, náš kolega z polského Deloitte. Ke slovu se dostala také řada dalších zástupců soukromého sektoru. Podívejte se na záznam z této třídenní konference.

Nová pravidla umožní zavlažovat zemědělské plodiny vodou z čistíren odpadních vod

Sucho je jedním z největších problémů adaptace na klimatickou změnu. I proto Evropská unie připravila nová pravidla pro využívání odpadní vody pro zavlažování v zemědělství, díky čemuž může být tato voda recyklována a znovu využita při zajištění ochrany půdy a lidského zdraví. Intenzivním problémem je také znečištění moří plasty. Vypočítali jsme, že globálně má toto znečištění finanční dopady až do výše 19 miliard dolarů ročně. Znečištění plasty tedy není pouze environmentálním, ale také ekonomickým problémem.

Oběhové hospodářství bude mít pozitivní dopad na zaměstnanost

Ukazuje se, že oběhové politiky by měly mít v budoucnu pozitivní dopad na zaměstnanost. Ďábel se ale skrývá v detailu a dat není mnoho. Vše nasvědčuje tomu, že nejefektivnějším nástrojem je snížení zdanění práce za současného zdanění environmentálně negativních aktivit. Více dat ale máme v oblasti stavebnictví. Evropská komise totiž zveřejnila příklady nejlepší praxe a hlavních principů, které by se při stavbě a užívání budov měly uplatňovat.

Pro jednoho odpad, pro druhého poklad

Oběhové hospodářství není jen buzzword, ale má i praktické využití v současnosti. Na konci každého výrobního procesu vzniká vedle výsledného produktu i odpad. Tento odpad ale může být za určitých podmínek kategorizován jako vedlejší produkt. To znamená, že producent nemusí platit za likvidaci odpadu, ale může prodat či darovat vedlejší produkt k dalšímu využití.

Hlavní výhody vedlejších produktů jsou:

• Příležitost k významnému ušetření nákladů na nakládání s odpadem
• Minimalizace environmentálního dopadu společnosti

Díky kvalifikaci odpadu jako vedlejšího produktu může dojít k zefektivnění firemních procesů, úspoře nákladů, zlepšení environmentálních dopadů, nalezení nových synergií a zlepšení vztahů s business partnery.

Od farmy až po vidličku: Jaké jsou první projevy Zelené dohody?

Malé, ale přesto významné kroky k zelenější budoucnosti byly v posledních měsících učiněny hned v několika oblastech. Zelená dohoda stanovující směřování Evropské unie pro následující roky se začíná promítat do dílčích strategií schválených Evropskou komisí, které se týkají udržitelného potravinového systému a biodiverzity. Ani Česko s plánováním budoucnosti nezahálelo a provedlo aktualizaci Národního akčního plánu čisté mobility.

Kompenzace na spotřebu elektřiny

Tzv. carbon leakage (únik uhlíku) označuje situaci, kdy společnost ukončí svou výrobu v EU a přesune ji do jiné země, ve které je kladen menší důraz na snižování emisí, čímž dosáhne snížení nákladů na úkor ochrany životního prostředí (nulové náklady na emisní povolenky, žádné emisní limity apod.). Za účelem zabránění takovému přesunu bude možné od roku 2021 ve vybraných odvětvích žádat o kompenzaci vedlejších nákladů spojených se spotřebou elektřiny a vzniklých v roce 2020.