Sucho je jedním z největších problémů adaptace na klimatickou změnu. I proto Evropská unie připravila nová pravidla pro využívání odpadní vody pro zavlažování v zemědělství, díky čemuž může být tato voda recyklována a znovu využita při zajištění ochrany půdy a lidského zdraví. Intenzivním problémem je také znečištění moří plasty. Vypočítali jsme, že globálně má toto znečištění finanční dopady až do výše 19 miliard dolarů ročně. Znečištění plasty tedy není pouze environmentálním, ale také ekonomickým problémem.
Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #2:
Nově lze zavlažovat pole i odpadní vodou
Dne 25. května 2020 bylo schváleno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody. Nařízení přichází v době, kdy je jedním z hlavních společenských témat sucho a s ním spojený zvýšený tlak na hospodárné využívání vodních zdrojů, a reaguje tak na současné trendy cirkulární ekonomiky.
Jak je zřejmé z názvu Nařízení, jde o základní nastavení minimálních požadavků na využití vyčištěné odpadní vody. Nařízení by se mělo vztahovat na recyklovanou odpadní vodu, která se získává z odpadní vody shromážděné ve stokových soustavách a která byla vyčištěna v čistírnách městských odpadních vod, přičemž projde dalším čištěním buď v čistírně městských odpadních vod, nebo v zařízení pro recyklaci odpadních vod, aby splňovala nově stanovené parametry.
Cílem Nařízení je v náležitých a nákladově efektivních případech usnadnit zavádění opětovného využívání vody, a pro ty členské státy, které si přejí nebo potřebují opětovně využívat vodu, tak vytvořit patřičný právní rámec. Současně má Nařízení za cíl nastavit kritéria pro recyklovanou vodu takovým způsobem, aby se předešlo kontaminaci složek životního prostředí, zejména půdy, a také rostlinné produkce.
Česká republika s využitím recyklované odpadní vody na závlahu zemědělských plodin zatím nemá zkušenosti. Nařízení je ale přímo použitelným předpisem, proto jej nyní producenti odpadních vod, zemědělci a vodoprávní úřady musí vzít v potaz. S nynějším právním rámcem a se sílícími projevy sucha lze očekávat, že tento způsob zavlažování bude čím dál více využíván i u nás.
Kolik stojí znečištění oceánů plasty?
Ekologické dopady znečištění oceánů plasty jsou poměrně zřejmé. Pozornost se ale dosud neupírá na nepřímý efekt tohoto znečištění. To má totiž zásadní finanční dopady jak na dotčené státy, tak na ekonomické aktivity spojené s oceány. Společně s The Ocean Cleanup jsme vytvořili finanční model k výpočtu dopadu plastového znečištění moří – The Price Tag of Plastic Pollution model.
Globálně mělo znečištění plasty finanční dopady až do výše 19 miliard dolarů ročně (v roce 2018). To zahrnovalo zejména přímé náklady na čistění, ztráty v oblasti turizmu a náklady v oblasti rybolovu a akvakultury. Nic nenaznačuje, že by globálně mělo dojít k bezprostřední změně intenzity znečištění plasty. Největšími hříšníky jsou rychle se rozvíjející ekonomiky, ve kterých nejsou dostatečně vybudované systémy odpadového hospodářství. Z jejich řek se pak do oceánů dostává více než polovina plastového znečištění oceánů. Proto nelze očekávat ani snižování globálních finančních dopadů tohoto problému.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
