V současné době, kdy je pandemie covidu-19 již na ústupu, zájem o práci z domova mezi zaměstnanci neklesá, naopak by jej rádi dále využívali. Společnosti svým zaměstnancům nabízejí nové možnosti v oblasti mezinárodní mobility tak, aby vyhověli požadavkům svých zaměstnanců a také aktuálním trendům na trhu práce.

Různé varianty remote work

Na úvod je třeba uvést, že termín „remote work“ neboli práce na dálku může v praxi nabývat více podob. Nejde pouze o jeden model, ale může se objevovat ve více variantách, a může dokonce obsahovat i prvky klasických modelů mezinárodních vyslání pracovníků do zahraničí.

Jednou z možností remote work je tzv. virtuální vyslání, kdy je zaměstnanec „vyslán“ svým zaměstnavatelem, aby vykonával práci pro jinou společnost (nejčastěji v rámci jednoho koncernu). V případě virtuálního vyslání nicméně nedochází k fyzickému přesunu zaměstnance do jiné země, ale náplň práce umožňuje, aby tuto práci vykonával na dálku (nemusí být jenom na home office, může pracovat i z kanceláře právního zaměstnavatele).

Častou variantou je spojení dovolené s prací, kdy má zaměstnanec možnost prodloužit si dovolenou a částečně vykonávat práci ze zahraničí z místa, kde před tím strávil dny volna.

U velkých mezinárodních společností se také setkáváme se situací, kdy při obsazování nových pracovních pozic nejsou zaměstnavatelé limitováni hranicemi. Určité pozice tak můžou obsadit vhodnými kandidáty ze zahraničí, kteří pracují plně či částečně z domova, tedy klidně i ze zahraničí. Zaměstnanec je v tomto případě zaměstnán společností sídlící v jedné zemi, ale práce je vykonávána z jiného státu.

Na co by měli zaměstnavatelé v souvislosti s remote work myslet?

Společnosti, které se s tímto tématem setkaly, se nás ptají, zda pro ně různé modely remote work mají nějaké dopady, případně zda jsou spojeny s riziky, a pokud ano, v jakých oblastech. Jelikož jde o poměrné rozsáhlou problematiku, vždy našim klientům radíme, aby se nad ní zamysleli komplexněji, než vydají konečná rozhodnutí. Je určitě dobré pamatovat na daňové a právní otázky, oblast sociálního a zdravotního pojištění a nesmíme zapomenout ani na otázky týkající se systému odměňovaní, technologií a další.

I přesto, že práce na dálku ze zahraničí s sebou přináší celou řadu povinností, které musí splnit zaměstnavatelé, ale i samotní zaměstnanci, není třeba se obávat a kategoricky ji neumožňovat. Je na každém zaměstnavateli, zda se po zvážení všech případných rizik rozhodne vyjít svým zaměstnancům vstříc a umožnit jim práci ze zahraničí vykonávat a za jakých podmínek.

Na co by se tedy měl zaměstnavatel připravit? V daňové oblasti by neměl podcenit možné riziko vzniku stálé provozovny, případnou povinnost registrace pro odvody záloh na daň z příjmu ze závislé činnosti (obdoba zahraničního plátce daně definovaného českým daňovým zákonem) a s tím související povinnost vést mzdovou evidenci v zahraničí v souladu s lokálními daňovými předpisy. Je důležité sledovat příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, ale i místní legislativu v daňové oblasti.

Na straně zaměstnance je důležité zmínit, že výkon práce v zahraničí může ovlivnit jeho daňové rezidenství. Zaměstnanec se stává daňovým rezidentem v zemi, ve které nesídlí jeho právní zaměstnavatel, což má významný vliv na jeho konečné daňové zatížení. Rovněž mu může vzniknout povinnost podávat daňové přiznání v obou dotčených zemích. Změna daňového rezidenství dopadá i na zaměstnavatele, který by měl skutečnost, že jeho zaměstnanec nemusí být českým daňovým rezidentem, zohlednit ve mzdové evidenci. Finanční správa nerada vidí, provádějí-li se jakékoli opravy zdanitelného příjmu v rámci daňového přiznání, a nikoli opravou mzdové evidence. V krajním případě se může stát i to, že u zaměstnance dojde ke dvojímu zdanění jeho příjmu.

Vedle daňových předpisů je důležité sledovat i náležitosti vyplývající z pracovněprávních předpisů (jak např. řešit, stane-li se zaměstnanci pracovní úraz během výkonu práce v zahraničí nebo jak řešit ukončení pracovního poměru apod.). Nesmíme opomenout ani vízová pravidla: musí mít zaměstnanec pracovní povolení, vykonává-li práci z domova ze zahraničí?

V neposlední řadě nemůžeme nezmínit ani problematiku sociálního a zdravotního pojištění. Z titulu výkonu práce v zahraničí se může u zaměstnance změnit příslušnost k zemi, kde je povinen odvádět sociální a zdravotní pojištění. Stane-li se, že zaměstnanec má být pojištěn v zemi, kde vykonává práci, a nikoli v zemi, kde sídlí jeho zaměstnavatel, vzniká společnosti povinnost registrace v dané zemi pro účely sociálního a zdravotního pojištění a povinnost odvádět příslušné pojistné ve správném státě. Změna příslušnosti státu pro účely sociálního pojištění má následně dopad na případnou výplatu dávek ze sociálního systému (např. nemocenské, podpory v nezaměstnanosti, mateřské apod.), ale i v budoucnu na výplatu starobního důchodu. Platba zdravotního pojištění má vliv na to, v jaké zemi má zaměstnanec nárok na plnou zdravotní péči. Pohybujeme-li se v zemích Evropské unie, koordinační pravidla poměrně jednoznačně stanovují pravidla pro stanovení příslušnosti ke správnému systému sociálního zabezpečení. Nejistota může nastat v případě mimoevropských zemí, nebo dokonce zemí, se kterými Česká republika nemá uzavřenou příslušnou mezinárodní smlouvu.

Práce z domova ze zahraničí má své požadavky i na technologie. Zaměstnanci pracující na dálku potřebují kvalitní vzdálené připojení, přístup do interních databází, dále je nezbytné zajistit ochranu dat apod.

Pokud přemýšlíte nad kteroukoliv z variant práce na dálku ze zahraničí, je dobré s předstihem nastavit interní pravidla, která ji umožní a ošetří případná rizika. Rádi vám v této oblasti budeme nápomocni v oblasti daňového poradenství, v otázce sociálního a zdravotního pojištění, ale i s přípravou vhodných technologií. Pokud se o tématu chcete dozvědět více, připojte se na některý z našich webcastů, kde probereme nejen daňové aspekty práce vykonávané na dálku.