Vedle zmíněných riodejaneirských her přinesl model přesnou předpověď také v roce 1992 v Barceloně, na nichž stanuli tehdy ještě českoslovenští sportovci „na bedně“ sedmkrát. K největšímu rozdílu mezi odhadem a realitou došlo v Atlantě v roce 1996, kdy model předpovídal 7 cenných kovů, přičemž sportovci jich nakonec získali hned 11. Naopak za očekáváním zůstali naši olympionici v Pekingu, kdy přivezli 7 medailí, zatímco model jim přisoudil stupně vítězů desetkrát.

Jak na to jdou ekonomové

S jakými daty vlastně ekonomické modely při predikci počtu medailových umístění pracují? Základní myšlenka těchto modelů spočívá v premise, že sportovní úspěchy jsou funkcí velikosti populace a peněz. „Zařazení velikosti populace jako vysvětlující proměnné je zřejmé: čím více lidí, tím větší pravděpodobnost, že se mezi nimi najde výjimečně sportovně talentovaný jedinec,“ vysvětluje David Marek, hlavní ekonom Deloitte a autor aktuálního modelu.

Druhá proměnná – ekonomická vyspělost – má význam hned v několika aspektech. Tím prvním je skutečnost, že řada sportů vyžaduje nákladné zázemí. Vrcholoví sportovci potřebují stadiony, tréninkové haly, podpůrné týmy a špičkové vybavení. Pokud chtějí státy zvýšit šanci na objevení skutečných talentů, je také nutné v jednotlivých sportovních disciplínách investovat do široké členské základny. „Důležité může být i intratemporální mikroekonomické dilema práce versus volný čas. V bohatší společnosti mohou mít lidé více volného času, který tak mohou následně věnovat sportu,“ doplňuje David Marek.

Jiný kraj, jiný mrav! Nepřehlédněte naše další články o Japonsku

Věděli jste, že Japonci slaví svátek všech zamilovaných hned dvakrát a že při tom nezapomínají ani na muže? Anebo že Štědrý den je pro ně běžným pracovním dnem?

Výhoda domácího prostředí

I ekonomické modely ale musí brát v potaz faktory, které stojí mimo ekonomickou sféru, například výsledky jednotlivých sportovců a týmů z předchozích olympijských her nebo pozitivní dopad domácího prostředí na výkony reprezentantů z pořadatelské země.

„Statisticky lze skutečně prokázat pozitivní vliv pořádání olympijských her na výsledek domácích sportovců. A nejen to. Roli hraje i to, zda bude země pořádat příští olympiádu nebo zda doznívá pozitivní efekt přípravy na předchozí hry. Některé modely dokonce uvažují i o vlivu pořádání her v blízké zemi,“ říká David Marek.

Mimořádný faktor: covid-19

Do výsledků letní olympiády v Tokiu může výrazně promluvit i covidová pandemie. To se již ostatně stalo, když se původní termín konání musel o rok posunout. Řada sportovců se na tuto událost připravuje celý olympijský cyklus a snaží se vrchol své formy načasovat přesně na termín pořádání her. Posunutí o rok tak pro mnohé z nich může představovat nemalé komplikace. Sportovci se budou ale muset vyrovnat také s dalšími nestandardními podmínkami: v Tokiu budou platit preventivní opatření proti šíření covidu-19 a současně budou na sportovištích chybět diváci, což nepochybně atmosféru her silně ovlivní.

Projděte si kompletní prognózu, která českým olympionikům předpovídá zisk 11 medailí, a zjistěte, s jakými proměnnými ekonomický model pracuje a jak úspěšný byl v odhadech v minulosti.