Nemovitosti 

Seriál ikony stavebnictví: Markthal Rotterdam

Rotterdam je město známé především svým obrovským přístavem a klasickou nizozemskou architekturou. Ale také ikonickou stavbou Markthal Rotterdam. Unikátní tvar podkovy a využití skla z ní dělá jednu z nejvýraznějších budov tohoto přístavního města. Zjistěte, v čem je tato budova unikátní, a co všechno v sobě skrývá.

Během 2. světové války byl Rotterdam hustě bombardován, historické centrum téměř zcela zničené a začaly se v něm objevovat nové výškové budovy a stavby, které doposud neměly obdobu. Jednou z nich je také relativně nový projekt z dílny nizozemského architektonického studia MVRDV.

Historie Markthal se začala psát v roce 2004, kdy byla městem vypsaná soutěž na návrh a realizaci nové tržnice v části Binnenrotte. Záměrem bylo vytvořit prostor, který by doplnil stávající vnější tržiště, poskytnul možnost bydlení v centru a rovněž zvýraznil východní část centra města. Vítězný návrh vzešel od architektů ze studia MVRDV, kteří měli zkušenosti například z tvorby nizozemského pavilonu na Světové výstavě v Hannoveru nebo konverzi obilného sila v Kodani.

Koncept budovy byl v mnohých oblastech protichůdný. Objekt měl být co nejvíce otevřený a přilákat tak veřejnost a rovněž poskytovat úkryt před větrem. Autoři toho dosáhli poměrně jednoduchou myšlenkou – tvarem podkovy dokázali zabezpečit splnění obou požadavků. Tvarem budovy ale zajímavá řešení teprve začínají. Aby mohl být zachován dojem přístupnosti, obě fasády jsou vyhotoveny ze skla a návštěvníkům tak nabízejí denní světlo v každém místě tržnice. Vnější strany podkovy jsou pak určeny pro menší obchody, restaurace nebo bary a vyšší podlaží mají lodžie pro apartmány. Celá stavba je navíc obložena přírodním kamenem v barvě okolních chodníků, čímž je zvýrazněn nový prostor – interiér tržnice.

Pro maximální osvětlení interiéru musely být fasády navrženy bez rámů nebo jakýchkoliv podpůrných konstrukcí. Řešení se našlo v lanové fasádě, která připomíná výplet tenisové rakety. Na mřížce tvořené ocelovými lany do výšky až 32 metrů a šířky 42 metrů tak spočívá více než 620 skleněných tabulí oddělujících vnitřní svět od vnějšího. Tahle fasáda je sice v Evropě unikátní, nicméně pro tento projekt představovala jediné možné řešení. Vzhledem k tomu, že stavba je přístupná ze všech stran, byly obslužné prostory jako sklady nebo parkoviště umístěny do 4 podzemních podlaží. Východ z nich pak ústí tunelem mimo budovu na malé náměstí před ní. K přístupu k bytovým jednotkám, kterých je zde celkem 228, mohou obyvatelé využít 6 samostatných vchodů vedoucích k výtahovým halám, které se vzhledem ke tvaru objektu s přibývajícími podlažími zmenšují.

Markthal Rotterdam v číslech

Počet výtahů a eskalátorů: 26
Pronájem apartmánu přes Airbnb: od 180 €/noc
Prodejní plocha tržnice: 4 600 m2
Celková podlažní plocha: 11 800 m2
Počet návštěvníků za rok: 8 000 000
Výše nákladů na výstavbu: 178 000 000 €
Prodejní cena posledního volného apartmánu: 276 000 €

Díky atypickému tvaru mají vždy dva apartmány alespoň jedno okno orientováno do interiéru tržnice a každý apartmán má také okna směřující na stranu prosklené fasády. Ve vnitřním prostoru na první pohled zaujme hned několik prvků. Prvním z nich je grafika pokrývající velkou část stropu a stěny. Jejím autorem je nizozemský umělec Arno Coenen a motivy jsou zejména ovoce, zelenina a rostliny – tedy čerstvé produkty místních farmářů prodávajících na tržnici. Dalším elementem jsou samotné stánky. Ty mohou být jednopodlažní s prosklenou střechou nebo dvojpodlažní, kde střecha slouží jako prostor pro prodejce nebo jako místo pro návštěvníky.

Markthal: Budova, která bere ohled na vnější prostředí

Pokud jde o vztah k vnějšímu prostředí, budova může jít příkladem pro mnoho podobných staveb. Dokáže totiž efektivně využít kombinaci všech svých funkcí k optimalizaci teploty a vnitřního mikroklima. To je zabezpečeno zejména promyšleným řešením fasády bez použití jakýchkoliv rozvodů či ventilačním systémem na střeše. Navíc je tepelné úložiště propojeno pod objektem s okolními budovami a umí tak podle potřeby dodávat teplo a chladit prostor i mimo vlastní interiér. Objekt je taktéž šetrný k místní fauně, konkrétně k místnímu ptactvu – na západní fasádě jsou záměrně umístěna hnízda a úkryty.

Budova Markthal tak představuje nový směr smýšlení, kdy architekti a samospráva tvoří významnou stavbu v centru města s cílem nabídnout obyvatelům nejenom tržnici, ale také nový koncept prodeje. V roce 2015 byla navíc ukončena rekonstrukce náměstí před budovou a turisté v tomhle přístavním městě tak mají možnost navštívit o jeden unikátní prostor více.

 

Zajímají vás další ikonické stavby? Sledujte naši rubriku Ikony stavebnictví.

Seriál ikony stavebnictví
Nemovitosti 

Výstavba rezidenčních projektů v Praze vyžaduje trpělivost, délka schvalovacího procesu se během 10 let ztrojnásobila

Devět let. To je průměrná doba vzniku jednoho rezidenčního projektu v Praze. Na samotnou výstavbu přitom připadají jen dva roky, zbývající čas spolkne vydávání nutných povolení. Do probíhajícího schvalovacího procesu totiž mohou kdykoliv vstoupit další subjekty, a tím pádem jej pozdržet. Jaká další zjištění přinesla Analýza připravovaných projektů společnosti Deloitte, která zkoumala délku schvalovacího procesu developerských projektů z pražských úředních desek? 

3. 10. 2018
Nemovitosti 

Investoři i zástupci měst v Praze řešili, jak na přátelské město. A Deloitte byl u toho

Města jsou dnes tahouny DPH, sílí jejich ekonomika, s rozmachem digitálních technologií bude jejich pozice ještě silnější. Lidé se do měst chtějí stěhovat a chtějí v nich žít. A nejinak je tomu také v Praze. Jak by se ale města měla rozvíjet, aby vyšla vstříc občanům, investorům, turistům a dalším skupinám? „Soukromí i veřejní investoři jsou pro město klíčoví, bez jejich pomoci toho město ani stát moc nezmůžou,“ řekl Miroslav Linhart z Deloitte na konferenci Přátelské město 2018 a doplnil: „Investoři očekávají, že základní rolí města bude dominantní řešení infrastruktury. To je to, co Praze chybí.“ 

12. 9. 2018
Nemovitosti 

V první polovině letošního roku bylo na pražském rezidenčním trhu nejvíce bytů od konce krize

Květen a červen 2018 přinesly na pražský rezidenční trh nejvíce bytů v těchto měsících od roku 2014, prodalo se celkem 952 bytů. Průměrný prodaný byt stál 6 210 000 Kč, jeho jednotková cena byla 98 000 Kč/m2 a jeho velikost činila 63 m2. S novými projekty přišly téměř všechny hlavní developerské společnosti. Současně se podstatně zvýšila snaha developerů o doprodej zbylých, obvykle dražších bytů, zejména v již dokončených projektech, která se následně promítla do marketingových akcí i cenové politiky. 

27. 8. 2018