Lidé  Deloitte živě 

Sociální inovace v praxi: Alternativní financování řešení nezaměstnanosti a peer-to-peer podpora

Ve světě existuje více než sto druhů sociálních inovací, které hledají řešení aktuálních sociálních problémů. Inovace mohou spočívat v aplikaci nových přístupů v řadě oblastí – např. ve tvorbě nových modelů financování, zapojení nových aktérů nebo kolaborace mezi aktéry, v re-designu produktů, procesů nebo organizačního zajištění. Důležitou roli v rámci sociálních inovací hraje zapojení technologií, které významně mění poskytování služeb.

Sociální inovace mohou vzniknout vytvořením zcela nových řešení sociálních problémů, využitím úspěšných inovací z jiných států nebo sektorů. A právě o nich bude druhý díl našeho seriálu.

Ukázky úspěšných inovací ve světě: Můžeme je uplatnit také v ČR?

Sociální inovace ve světě vznikají nejčastěji z iniciativy států, které si uvědomují, že zásadní sociální problémy je potřeba řešit zcela novým způsobem (systémovou změnou); z iniciativy sociálních podnikatelů, neziskových organizací či podniků, nebo kolaborací výše uvedených sektorů v rámci ekosystému. V řadě případů je pro implementaci inovativních řešení nezbytná politická podpora a zapojení tvůrců politik např. z hlediska potřebné změny legislativy nebo změny způsobu financování.

Na příkladech ze zahraničí si ukážeme, jak v praxi vypadají dvě z nich: sociální dluhopisy a peer-to-peer inovace. Obě inovace již jsou v mnoha zemích úspěšně využívané při řešení řady sociálních problémů, od nezaměstnanosti přes podporu integrace lidí opouštějících institucionální péči či výkon trestu a rodin v krizových situacích, až po poskytování paliativní péče a péče o mentálně postižené. Díky zavedení těchto nových řešení bylo v zahraniční dosaženo výrazně lepších výsledků než při tradičním způsobu adresování problémů formou sociálních služeb a finančních dávek. Lze tato řešení využít pro řešení sociálních problémů a dosáhnout stejných výsledků jako v zahraničí také u nás?

Holandsko řeší nezaměstnanost v Rotterdamu sociálními dluhopisy

Nizozemský Rotterdam se dlouhodobě potýkal s vysokou úrovní nezaměstnaností, kde bylo více než 50 % nezaměstnaných koncentrovaných do jižní části města. Město se rozhodlo situaci vyřešit využitím pay for success modelu v podobě sociálních dluhopisů, čímž se jim daří míru nezaměstnanosti  úspěšně snižovat. Ročně takto město vynakládá 13 500 USD na osobu (v přepočtu zhruba 300 000 Kč), což je výrazně méně než by vyplatilo na sociálních dávkách a dalších výdajích v případě dlouhodobé nezaměstnanosti.

Řešení nezaměstnanosti v Rotterdamu spočívá v kombinaci opatření postavených na  spolupráci mezi zaměstnavateli, univerzitami, sociálními podniky a státem. Zaměstnavatelé si vybírají zaměstnance na základě motivace, nikoliv znalostí. Univerzity pak poskytovaly vzdělávací kurzy a zaměstnavatelé byli zároveň kompenzování za snížení produktivity v průběhu vyškolení. Kromě toho vznikla v centru jižního Rotterdamu továrna, kde nezaměstnaní nejdřív pracovali na jednodušších činnostech a získali základní pracovní návyky, následně se propracovali na složitější činnosti, až úspěšně přešli do zaměstnání.

Výsledky prvního kola ukazují úspěšnost řešení – až 60 % nezaměstnaných našlo práci a aktuálně nepobírá žádné sociální dávky. Pokud bude druhá skupina stejně úspěšná jako první, investoři získají maximální návratnost. Ta se zvyšuje v souladu s úspěšnými výsledky s horní hranicí 12 % ročně. Město Rotterdam získalo investice ve výši 740 000 USD (zhruba 16 milionů Kč).

Peer-to-peer inovace pomáhají rodinám v krizi

Velký počet rodin na celém světě čelí problémům, jako je sociální exkluze, nestabilní bydlení, domácí násilí či dlouhodobá nezaměstnanost. Špatná životní situace, ve které se rodina nachází, má řadu negativních dopadů na všechny členy rodiny, a častokrát může vést k odloučení dětí od rodičů. Vzhledem ke komplexnosti problematiky poradenství poskytované ze strany státu častokrát selhává.

Inovativním řešením cílícím na zlepšení situace rodin v nouzi jsou „peer-to-peer inovace“ v podobě „family-to-family programu“. Hlavními experty prevence jsou v tomto případě samotné rodiny, které už podobnými problémy prošly. Svou zkušenost pak posílají dále, dalším rodinám. Vzhledem k tomu, že rodiny mají reálné zkušenosti s obdobnými problémy, umí poradit častokrát lépe než sociální pracovníci.

Krok za krokem: Když rodina pomáhá jiné rodině

  1. Sociální pracovníci nejprve najdou podporující a podporované rodiny – na akcích pro rodiny a přes doporučení v rámci již existující sítě.
  2. Podporující rodiny školí rodinní poradci. Jeden rodinný poradce pracuje s 15 podporujícími rodinami, které dále pracují se 40 podporovanými rodinami. Po celou dobu, co jsou podporovaná i podporující rodina propojeny, probíhá mentoring. Poradce společně s rodinami vytváří a udržuje strategii, kterou rodina při řešení svých problémů používá.
  3. Rodinná setkání probíhají po dobu 10–30 týdnů. Během setkání, která jsou minimálně jednou týdně, si rodiny navzájem radí a podporují se v řešení konkrétních situací. Výhodou je, že oproti sociálním pracovníkům pracují prakticky nepřetržitě, díky čemuž jsou schopni rychle reagovat na krizové situace.
  4. Podporované rodiny průběžně hodnotí, jak postupují k cíli, kterého chtějí dosáhnout, což přispívá k trvalé motivaci a angažovanosti jednotlivých rodin.

V Austrálii, kde byla peer-to-peer inovace zavedena v roce 2012, se prostřednictvím programu podařilo pomoci už více jak 1 500 rodinám a došlo k prokazatelnému a trvalému snížení počtu oznámení o sociálně-právní ochraně dětí v 6 a 12měsíčních intervalech po zapojení do programu.

V České republice je nyní v ústavní výchově téměř 6 500 dětí a mladistvých. Lze program využít pro řešení této situace?  

Zaujal vás tento článek? Máte nápad, nebo již existující sociální inovaci, kterou chcete rozvíjet? Dejte nám vědět.

 

Seriál - sociální inovace Peer-to-peer inovace Sociální dluhopisy Sociální inovace Nezaměstnanost
Deloitte živě 

Spotřebitelské ceny v červnu ovlivnily ceny rekreace, cestovky zdražily v průměru o 6,7 procenta

Po krátkodobém vzepětí k horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle se inflace začala vracet k nižším hodnotám. V červnu se spotřebitelské ceny meziměsíčně zvýšily o 0,2 procenta, meziroční inflace klesla z 2,9 na 2,7 procenta. Nejvýrazněji inflaci v červnu ovlivnily ceny rekreace. Začátek letní turistické sezóny znamenal jako obvykle vyšší ceny dovolených. Cestovní kanceláře tentokrát zvýšily ceny v průměru o 6,7 procenta. 

15. 7. 2019
Lidé  Právo 

Nejzásadnější změny v oblasti pracovní migrace po novelizaci zákona o pobytu cizinců

Novela Zákona o pobytu cizinců, která byla podepsaná prezidentem ČR 4. července 2019 a v současné době byla odeslána ke zveřejnění ve Sbírce zákonů, by měla vejít v platnost v srpnu 2019. Prováděcí předpisy, které jsou součástí novely, by měly vejít v platnost v září 2019. Změny na základě transpoziční směrnice EU umožní zahraničním studentům vysokých škol a vědeckým pracovníkům na území ČR pobývat až 9 měsíců po ukončení studijní nebo výzkumné aktivity na základě dlouhodobého pobytu za účelem hledání zaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti. 

15. 7. 2019
Daně  Deloitte živě 

Dluhová mapa Evropy: Hrozí další krize? Jsou v nebezpečí i české firmy?

Kdy nás čeká další dluhová krize? To je otázka, kterou si pokládá asi každý finanční ředitel. Zpozornět by však měla celá společnost, protože už dnes začíná být situace na některých místech alarmující – například v Rumunsku se může poměr zadlužení domácností a disponibilního důchodu do deseti let vyšplhat až na závratných 249 %! Jak ze srovnání vychází Česká republika? Zanalyzovali jsme dluhová rizika pro vlády, firmy i domácnosti ve 27 evropských zemích. Projděte si naši Analýzu dluhové udržitelnosti. 

9. 7. 2019