Nemovitosti 

Výstavba rezidenčních projektů v Praze vyžaduje trpělivost, délka schvalovacího procesu se během 10 let ztrojnásobila

Devět let. To je průměrná doba vzniku jednoho rezidenčního projektu v Praze. Na samotnou výstavbu přitom připadají jen dva roky, zbývající čas spolkne vydávání nutných povolení. Do probíhajícího schvalovacího procesu totiž mohou kdykoliv vstoupit další subjekty, a tím pádem jej pozdržet. Jaká další zjištění přinesla Analýza připravovaných projektů společnosti Deloitte, která zkoumala délku schvalovacího procesu developerských projektů z pražských úředních desek?

Ze studie vyplývá, že jedním z hlavních důvodů zdlouhavého procesu je fakt, že celková doba povolování záměru je závislá na předložení dokumentace EIA (tedy posouzení vlivů na životní prostředí), dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (ÚR) a dokumentace pro vydání stavebního povolení (SP). Pro jejich zpracování ale zákon úřadům nestanovuje žádný závazný termín, a také proto se celý proces prodlužuje.

„Za posledních deset let se doba povolování výstavby nových bytů prodloužila z běžných dvou až tří let na dnešních osm až deset let. Trh navíc provází další nešvary, například nejsou dodržovány správní lhůty. To dohromady stále více zvyšuje chybějící počty nových bytů, které je možné na trhu vůbec nabídnout,“ uvádí Miroslav Linhart, partner a vedoucí oddělení nemovitostí společnosti Deloitte.

Délka jednotlivých fází procesu

  • Průměrná doba mezi zahájením procesu EIA a jeho dokončením: 0,5 let
  • Průměrná doba mezi dokončením procesu EIA a vydáním ÚR: 1,7 roku
  • Průměrná doba mezi vydáním ÚR a vydáním SP: 2,9 let
  • Délka trvání cyklu od zahájení EIA přes dokončení EIA, vydání ÚR a SP: 5,1 let
  • Předprojektová příprava: 1,7 roku
  • Výstavba: 2 roky

Dalším faktorem, který ovlivňuje délku legislativního procesu schvalování, je skutečnost, že do něho v jakékoliv fázi mohou vstoupit se svými připomínkami různé organizace či instituce. „Jedná se o takzvané privilegované žalobce, tedy dotčenou veřejnost, která hájí zájmy životního prostředí dle zákonem stanovených omezujících podmínek. Vedle nich jsou to i účastníci řízení podle stavebního zákona, zejména žadatelé a vlastníci sousedních pozemků,“ vysvětluje Petr Hána, senior manažer ze společnosti Deloitte. Pro tato řízení sice úřady mají zákonné lhůty, za prodlevy však nejsou sankcionovány, nic je tudíž nenutí rozhodovat včas.

Několik zajímavých čísel

  • V rámci zhruba 730 rezidenčních developerských projektů byly evidovány údaje o více než 42 000 bytech
  • Nejvíce rezidenčních projektů v přípravě se nachází v Praze 5 (168)
  • Nejvíce bytů v přípravě je v Praze 4 (8 898)
  • Z hlediska průměrného počtu bytů se největší bytové rezidenční projekty plánují v devátém městském obvodu
  • Nejvíce bytů v přípravě na 1 000 obyvatel vzniká v Praze 19 (88)
  • Rekordmanem současnosti je projekt, který čeká na všechna potřebná povolení již 24 let

Stáhněte si kompletní Deloitte Analýzu připravovaných projektů.

EIA Vydání stavebního povolení Povolování developerský projekt
Nemovitosti 

Češi spoří na nové bydlení nejdéle v Evropě, na průměrný byt potřebují více než 11 ročních platů

Porovnali jsme dostupnost bydlení ve 14 zemích Evropy a zjistili jsme, že Češi musí šetřit nejdéle v Evropě! Ke koupi bytu o rozloze 70 metrů čtverečních potřebují 11,3 průměrných ročních platů, což je nejvíce ze sledovaných zemí. Dotahují je druzí Britové s necelými deseti ročními platy, třetí jsou Francouzi s osmi. A komu je hej? Belgičanům! Těm na byt o uvedené rozloze stačí jen 3,7 ročních platů. Proč je na tom Česká republika nejhůře? Odpovědi přináší aktuální vydání Deloitte Property Indexu. 

22. 10. 2018
Nemovitosti 

Investoři i zástupci měst v Praze řešili, jak na přátelské město. A Deloitte byl u toho

Města jsou dnes tahouny DPH, sílí jejich ekonomika, s rozmachem digitálních technologií bude jejich pozice ještě silnější. Lidé se do měst chtějí stěhovat a chtějí v nich žít. A nejinak je tomu také v Praze. Jak by se ale města měla rozvíjet, aby vyšla vstříc občanům, investorům, turistům a dalším skupinám? „Soukromí i veřejní investoři jsou pro město klíčoví, bez jejich pomoci toho město ani stát moc nezmůžou,“ řekl Miroslav Linhart z Deloitte na konferenci Přátelské město 2018 a doplnil: „Investoři očekávají, že základní rolí města bude dominantní řešení infrastruktury. To je to, co Praze chybí.“ 

12. 9. 2018