Nemovitosti 

Zájem o sdílené ubytování v Praze roste, město ročně tratí na neodváděných místních poplatcích miliony

Počet turistů v Praze se každoročně zvyšuje přibližně o 300 tisíc a s tím logicky rostou i požadavky na ubytování. Zatímco ubytovací kapacita nabízená platformami typu Airbnb či HomeAway se za dva roky zvýšila o 34,1 procent, počet hotelových lůžek zůstal téměř stejný. Růst turismu i oblíbenosti sdílených platforem má negativní dopady na město či jeho části a ovlivňuje místní trh s nemovitostmi. Legislativa i hotelová zařízení přitom na rozmach sdílené ekonomiky reagují jen pomalu. Co pomůže zvýšit flexibilitu trhu?

Celková ubytovací kapacita v evropských metropolích roste stabilně, v Praze, Vídni, Budapešti, Barceloně a Amsterodamu během dvou let o 5 procent. Kromě posledně jmenovaného města jsou „viníkem“ hlavně platformy sdíleného ubytování, které hotelům a hostelům výrazně šlapou na paty.

Klíčová čísla: Počet dostupných jednotek v Praze nabízených přes platformy sdíleného ubytování vzrostl z 10310 v roce 2016 na téměř 14 tisíc v roce 2018. Jen v roce 2018 přitom podle odhadů Praha přišla o místní poplatky v rozmezí od 88,5 do 124 milionů korun a aktuální předpovědi ukazují, že do roku 2025 do hlavního města přijede každoročně o 330 tisíc turistů více. Tím pádem suma za neodvedené místní poplatky naroste na více než 250 milionů korun.

(Ne)rovný souboj?

Hotely jsou regulovány podle souboru striktních pravidel, od stavebních a požárních předpisů a registrační povinnosti až po hygienu, na jejichž realizaci vynakládají nemalé prostředky. Současně pochopitelně platí místní poplatky za cestovní ruch a daně (DPH, daň z příjmu). To v případě sdíleného ubytování často neplatí a rychlý nárůst takových ubytovacích kapacit představuje pro jednotlivá města problém. V první řadě proto, že jednotliví vlastnící nabízející své nemovitosti nejsou běžně registrovaní jako provozovatelé ubytování, takže z pronájmu neodvádí daně ani místní poplatky. Rozmach tohoto podnikání může dále ovlivňovat růst cen nemovitostí a nižší dostupnost bydlení.

Konkrétní příklad: Příjmy Prahy z poplatků za cestovní ruch činily 310,6 milionu korun (rok 2017) a 324,1 milionu korun (rok 2018). Podíl hostů, kteří neplatí místní poplatky tak, jako by museli v každém hotelu, je podle odhadů Deloitte 80 procent!

Hlavní závěry Deloitte Hospitality Reportu aneb hotely vs. sdílené ubytování:

  • V Praze a Budapešti je k dispozici více než 80 % bytů určených k pronájmu, téměř polovina z nich je přitom dostupná více než 180 dní v roce.
  • Aby Praha dokázala pokrýt narůstající příliv turistů, bude do roku 2025 potřebovat dalších 4500 nových ubytovacích jednotek převážně v centru a širším městě.
  • Návštěvníci pražských hotelů v nich každý rok strávili více než 18 milionů nocí. Nejvíce v Barceloně: 20 milionů nocí během let 2017 a 2018, což znamená, že každou noc ve městě přespávalo v průměru 83 tisíc lidí.
  • V Praze, Budapešti a Barceloně rostl počet lidí, kteří přenocovali v hotelech pomaleji, než těch, kteří přespávali v ubytovacích kapacitách sdílených platforem – těch bylo ročně kolem milionu.

Projděte si, jak si stojí hotely vs. sdílené ubytovací platformy v pěti evropských městech včetně Prahy. Zalistujte si v Deloitte Hospitality Reportu.

Sdílené služby Magazín SMART
Nemovitosti 

Růst cen bytů v Praze nekončí, meziročně zdražily o 6 procent

Rok 2019 skončil pro pražský developerský trh relativně dobrým výsledkem. Prodej bytů oproti předešlému období sice nevzrostl, ale zůstal na vysokých hodnotách. Nabídka nových bytů byla loni sice slabá, oproti roku 2018 však nakonec klesla jen o 837 bytů. Za propadem nabídky nových bytů pak trochu nečekaně stojí snížení nabídky v kompletních rekonstrukcích činžovních domů. Na konci roku 2019 v Praze ale opět došlo k nárůstu cenové hladiny - průměrná nabídková cena nových volných bytů dosáhla na úroveň 112 500 Kč/m2. Na cenový průměr 103 000 Kč/m2 tentokrát dosáhl i nejlevnější městský obvod Praha 9. 

12. 2. 2020
Nemovitosti 

Ikona stavebnictví: Amager Bakke v Kodani

Ke konci loňského roku byla otevřena sjezdovka na střeše nové spalovny odpadu v Kodani. Samotný projekt nesoucí název Amager Bakke vytyčuje nový možný trend, kdy obdobné stavby nemusí plnit jen svoji primární funkci. V souladu s touto myšlenkou byla vypsána mezinárodní soutěž, kterou vyhrálo architektonické studio Bjarkeho Ingelse BIG. Výsledkem jeho práce je jedna z největších a zároveň nejekologičtějších spaloven odpadu na světě, která má navíc přidanou hodnotu v podobě rekreačního využití a zajímavého architektonického řešení. 

4. 2. 2020