Nemovitosti 

Zájem o sdílené ubytování v Praze roste, město ročně tratí na neodváděných místních poplatcích miliony

Počet turistů v Praze se každoročně zvyšuje přibližně o 300 tisíc a s tím logicky rostou i požadavky na ubytování. Zatímco ubytovací kapacita nabízená platformami typu Airbnb či HomeAway se za dva roky zvýšila o 34,1 procent, počet hotelových lůžek zůstal téměř stejný. Růst turismu i oblíbenosti sdílených platforem má negativní dopady na město či jeho části a ovlivňuje místní trh s nemovitostmi. Legislativa i hotelová zařízení přitom na rozmach sdílené ekonomiky reagují jen pomalu. Co pomůže zvýšit flexibilitu trhu?

Celková ubytovací kapacita v evropských metropolích roste stabilně, v Praze, Vídni, Budapešti, Barceloně a Amsterodamu během dvou let o 5 procent. Kromě posledně jmenovaného města jsou „viníkem“ hlavně platformy sdíleného ubytování, které hotelům a hostelům výrazně šlapou na paty.

Klíčová čísla: Počet dostupných jednotek v Praze nabízených přes platformy sdíleného ubytování vzrostl z 10310 v roce 2016 na téměř 14 tisíc v roce 2018. Jen v roce 2018 přitom podle odhadů Praha přišla o místní poplatky v rozmezí od 88,5 do 124 milionů korun a aktuální předpovědi ukazují, že do roku 2025 do hlavního města přijede každoročně o 330 tisíc turistů více. Tím pádem suma za neodvedené místní poplatky naroste na více než 250 milionů korun.

(Ne)rovný souboj?

Hotely jsou regulovány podle souboru striktních pravidel, od stavebních a požárních předpisů a registrační povinnosti až po hygienu, na jejichž realizaci vynakládají nemalé prostředky. Současně pochopitelně platí místní poplatky za cestovní ruch a daně (DPH, daň z příjmu). To v případě sdíleného ubytování často neplatí a rychlý nárůst takových ubytovacích kapacit představuje pro jednotlivá města problém. V první řadě proto, že jednotliví vlastnící nabízející své nemovitosti nejsou běžně registrovaní jako provozovatelé ubytování, takže z pronájmu neodvádí daně ani místní poplatky. Rozmach tohoto podnikání může dále ovlivňovat růst cen nemovitostí a nižší dostupnost bydlení.

Konkrétní příklad: Příjmy Prahy z poplatků za cestovní ruch činily 310,6 milionu korun (rok 2017) a 324,1 milionu korun (rok 2018). Podíl hostů, kteří neplatí místní poplatky tak, jako by museli v každém hotelu, je podle odhadů Deloitte 80 procent!

Hlavní závěry Deloitte Hospitality Reportu aneb hotely vs. sdílené ubytování:

  • V Praze a Budapešti je k dispozici více než 80 % bytů určených k pronájmu, téměř polovina z nich je přitom dostupná více než 180 dní v roce.
  • Aby Praha dokázala pokrýt narůstající příliv turistů, bude do roku 2025 potřebovat dalších 4500 nových ubytovacích jednotek převážně v centru a širším městě.
  • Návštěvníci pražských hotelů v nich každý rok strávili více než 18 milionů nocí. Nejvíce v Barceloně: 20 milionů nocí během let 2017 a 2018, což znamená, že každou noc ve městě přespávalo v průměru 83 tisíc lidí.
  • V Praze, Budapešti a Barceloně rostl počet lidí, kteří přenocovali v hotelech pomaleji, než těch, kteří přespávali v ubytovacích kapacitách sdílených platforem – těch bylo ročně kolem milionu.

Projděte si, jak si stojí hotely vs. sdílené ubytovací platformy v pěti evropských městech včetně Prahy. Zalistujte si v Deloitte Hospitality Reportu.